Lovec ľudí

Kriminalistická část téměř věrná kopie knihy. Psychologická upadá. Knihy Thomase Harrise zbožňuji, takže nemůžu dát víc. A Lecter v podání Briana Coxe vůbec neodpovídá postavě v knize po stránce chování, to vystihl lépe Hopkins. Spojte si Mannhuntera od Manna a Red dragona od Rattnera, a dostanete téměř dokonalý přepis knihy. (18.05.2010)

Michael Mann vždycky perfektně rozumněl kriminálkám a dokázal je dobře vystavět i natočit. Tehdy ovšem ještě neměl kredit na áčkový rozpočet, díky čemuž tu jsou převážně podprůměrní herci a příšerná dobově poplatná syntezátorová hudba. Role Hannibala Lectera (ve filmu ovšem uváděn jako Lecktor) je zhruba stejně malá jako v předloze. V porovnání s Ratnerovým remakem u mne ovšem stále vyhrává tahle verze. Vypadá sice béčkověji, ale zase má blíže ke skvělému Harrisovu románu. (23.03.2010)

Teprve nedávno jsem se dověděl, že tohle je první verze Červeného draka, kterého později natočil Bret Rattner. Díval jsem se bohužel jen v angličtině, protože CZ titulky nejsou k sehnání, ale byl jsem provedením docela nadšen. Zaujalo mně zpracování a neobvyklá hudba. Teď už vím kdo je Michael Mann... Jenom škoda že tenkrát na Hannibala neměli Hopkinse, Manhunter mohl být nadprůměrný horor/thriller, který mohl být klidně i na úrovni Mlčení jehňátek. Dnes, po natočení Červeného Draka a prakticky celé série Hannibal už tenhle film nemá šanci..:( (06.11.2006)

Co k tomu napsat? Prostě Mann, to mluví za vše. HUDBA: The Reds, Michel Rubini - úchvatný osmdesátkový zvuk zvukových ploch! Atmosférické rozzvučelé klávesy (Klaus Schulze), občas s elektronickými perkusemi, sem tam nějaký song. Mannův soundtrack jak má být! (14.08.2009)

Nie som celkom presvedčený o dôvodoch, ktoré stoja za vlažným prijatím tejto snímky. Môže za to vysoko nastavená latka ďalších filmových adaptácií Thomasa Harrisa, najmä teda Mlčanie jahniat, alebo až príliš vtipný, komicky-šeredný "záporák," ktorý počas svojich voľných chvíľ nosí pančuchy na hlave? Ťažko povedať. Možno. Doboví kritici filmu vyčítali primárne silnú režisérsku osemdesiatkovú štylizáciu. Retrospektívne je tento Mannov rukopis daného obdobia považovaný za pozitívnu dominantu celého filmu a jeden z hlavných elementov, bez ktorých by Manhunter nefungoval. Spinottiho kamera je nádherná, ba až dokonalá, hoci je relevantné sa pýtať, aký veľký podiel má na tom zásah režiséra. Tá ladne sníma dôkladne a starostlivo vyberané interiéry a je osadená žiarivými farebnými tónmi Mannovej palety a jeho typických odtieňov (modrej). Neviem, čo kritici fetovali v '86, keď veľa z nich tvrdilo, že kvôli vizuálnej stránke sa zabudlo ísť do hĺbky postáv a tým boli odsunuté na druhú koľaj, no musel to byť kvalitný matroš. Vnútorný konflikt protagonistu mi prišiel veľmi atraktívny a bol pre mňa po celý čas jedným z najdôležitejších pilierov celého filmu (spolu s forenznými prvkami vyšetrovania) a tiež exemplárnou ukážkou slávneho Nietzscheho výroku: "When you gaze long into the abyss, the abyss gazes also into you." Toho mimochodom bravúrne stvárnil William Petersen, ktorého som úplne žral a ktorého (paradoxne a neprekvapivo) opäť doboví kritici zmietli pod stôl a filmu vyčítali slabý lead character... Škoda reči. Na záver by som chcel už len vyzdvihnúť hudobnú zložku v znamení tých správnych 80s synťákov, scénu s tigrom a úvodnú sekvenciu, ktorá mi z nejakého dôvodu prišla extrémne mrazivá aj napriek faktu, že sa v nej prakticky nič explicitne neudialo. A vlastne by som chcel v podstate vyzdvihnúť všetko a všetky aspekty filmu s výnimkou finálnej scény a jej zvláštneho strihu, ktorý som pravdepodobne z estetického hľadiska nepochopil. PS: Cením tie Goldbeaterove štyri hviezdy stojace medzi tými všetkými jednými/dvoma hviezdami ostatných obľúbených užívateľov. ♪♫ (4.7.2017) (24.4.2021) (27.4.2021) (28.4.2021) (28.04.2021)