Červený drak
Manhunter
Réžia:
Michael MannScenár:
Michael MannKamera:
Dante SpinottiHudba:
Michel RubiniHrajú:
William Petersen, Kim Greist, Joan Allen, Brian Cox, Dennis Farina, Tom Noonan, Stephen Lang, Frankie Faison, Garcelle Beauvais, David Allen Brooks (viac)Obsahy(3)
Psychologický thriller podle novely Thomase Harrise, autora "Mlčení jehňátek". Policie je stále bezmocná v pátrání po psychopatickém vrahovi, který za úplňku koná své děsivé činy. Jedině penzionovaný úředník Will Graham (William Petersen), který se dokáže vžít do duše druhého člověka, se dokáže k vrahovi přiblížit. S pomocí uvězněného vraha studentek, choromyslného psychiatra Hannibala Lectora, se Grahamovi podaří nalézt psychologický motiv vražd. Vrah sní o tom, že po něm lidé touží. "Když děláš to, co bůh dosti často, měníš se v to, čím bůh je." A svá vítězství si musí připomínat. Graham je nyní na správné stopě. (HBO Europe)
(viac)Videá (2)
Recenzie (146)
Pochválil bych kameru a jistou atmosféričnost, ale příběh mi byl dost jedno. A z Coxova Lecktora sice je cítit inteligence, nadřazenost a hrozba, ale ne děsivě uhlazená démoničnost, kterou později Lectera obdařil Hopkins. Ve stejném roce měl premiéru i Henry: Portrét masového vraha a ten mi přijde mnohem zajímavější. ()
Červený drak má vcelku slušně našlápnuto na to, být dobrým thrillerem, v tom ho však dost viditelně brzdí množství pomalu plynoucích a nezáživných scén. William L. Petetersen je sympaťák a Brian Cox jako Lecter byl taktéž poměrně přesvědčivý, ale jeho postavě bylo věnováno minimum prostoru, což je dost škoda. Zajímavá je též hudba, které se během filmu vystřídá spousta různých melodií. Zvláště závěrečná píseň od Iron Butterfly se k dotyčné scéně příjemně hodila. Pokud bych měla srovnat s novější verzí Červeného draka, tak lepšího zpracování se dostalo, a víc na mne zapůsobila právě tato z roku 2002. Co jsem však u Lovce lidí uvítala, byl, sice nijaký, ale zato nehollywoodský konec bez známého klišé "on se vrátil", které je obsaženo v remaku. Po celou dobu sledování mi vrtalo hlavou, odkud znám hereckého představitele onoho šíleného vraha, Toma Noonana. A pak, najednou mi to blesklo hlavou. Z krátkometrážního snímku The Moving Finger, podle krátké povídky mistra hororu Stephena Kinga. Zde ztvárnil postavu muže, jež se musí vypořádat s nezvaným hostem z koupelnové výlevky:) ()
Nie som celkom presvedčený o dôvodoch, ktoré stoja za vlažným prijatím tejto snímky. Môže za to vysoko nastavená latka ďalších filmových adaptácií Thomasa Harrisa, najmä teda Mlčanie jahniat, alebo až príliš vtipný, komicky-šeredný "záporák," ktorý počas svojich voľných chvíľ nosí pančuchy na hlave? Ťažko povedať. Možno. Doboví kritici filmu vyčítali primárne silnú režisérsku osemdesiatkovú štylizáciu. Retrospektívne je tento Mannov rukopis daného obdobia považovaný za pozitívnu dominantu celého filmu a jeden z hlavných elementov, bez ktorých by Manhunter nefungoval. Spinottiho kamera je nádherná, ba až dokonalá, hoci je relevantné sa pýtať, aký veľký podiel má na tom zásah režiséra. Tá ladne sníma dôkladne a starostlivo vyberané interiéry a je osadená žiarivými farebnými tónmi Mannovej palety a jeho typických odtieňov (modrej). Neviem, čo kritici fetovali v '86, keď veľa z nich tvrdilo, že kvôli vizuálnej stránke sa zabudlo ísť do hĺbky postáv a tým boli odsunuté na druhú koľaj, no musel to byť kvalitný matroš. Vnútorný konflikt protagonistu mi prišiel veľmi atraktívny a bol pre mňa po celý čas jedným z najdôležitejších pilierov celého filmu (spolu s forenznými prvkami vyšetrovania) a tiež exemplárnou ukážkou slávneho Nietzscheho výroku: "When you gaze long into the abyss, the abyss gazes also into you." Toho mimochodom bravúrne stvárnil William Petersen, ktorého som úplne žral a ktorého (paradoxne a neprekvapivo) opäť doboví kritici zmietli pod stôl a filmu vyčítali slabý lead character... Škoda reči. Na záver by som chcel už len vyzdvihnúť hudobnú zložku v znamení tých správnych 80s synťákov, scénu s tigrom a úvodnú sekvenciu, ktorá mi z nejakého dôvodu prišla extrémne mrazivá aj napriek faktu, že sa v nej prakticky nič explicitne neudialo. A vlastne by som chcel v podstate vyzdvihnúť všetko a všetky aspekty filmu s výnimkou finálnej scény a jej zvláštneho strihu, ktorý som pravdepodobne z estetického hľadiska nepochopil. PS: Cením tie Goldbeaterove štyri hviezdy stojace medzi tými všetkými jednými/dvoma hviezdami ostatných obľúbených užívateľov. ♪♫ (4.7.2017) (24.4.2021) (27.4.2021) (28.4.2021) ()
Sonda do života vyšetřujícího lovce lidí, který se snaží dostat do mysle vraha, pochopit ho, cítit to, co cítí on a pak ho díky tomu najít. Další díla o Lecterovi jdou trochu jiným směrem a nemají takový důraz na samotné vyšetřování, kterým je Mann po celý film prakticky posedlí. Sbírání vzorků, hledání důkazů, hledání nového směru vyšetřování... Samotné vyšetřování a hledání stop je však dnes i v televizních seriálech mnohem zajímavější... Vše je dobře natočené s jistou dávkou vizuální jedinečnosti (včetně ozvučení, kdy přešel od Tangerine dreams v Pevnosti k více pop/rock/hardrock hudbě 80sátek, ale i na syntezátory Klause Schulze došlo:)) a hrdinové prochází temným lesem po tajemné cestičce, kterou divák občas dokáže odhadnout dříve než oni sami(video kazety). Mannův je les plný snahy pochopit draka, ale nestát se jím i přes temnotu v srdci každého člověka. Krom toho si všimněte růžové-fialové barvy, jejího použití a smyslu... v závěru mě to až fascinovalo a film mě i díky takovým drobnostem dokázal udržet v příjemném napětí. PS: ještě ty židle na konci jsou trochu... pohádkové, že?:) PPS:proč agent raději proskočí okno, než aby skrze něj střílel:) ()
Galéria (68)
Fotka © De Laurentiis Entertainment Group
Zaujímavosti (37)
- Natáčanie filmu prebiehalo v rôznych amerických mestách, predovšetkým však v Atlante, Chicagu, Wilmingtone a St. Louis. Natáčanie prebiehalo aj v meste Clearwater, Fort Myers, Washington a ostrove Captiva Island. (Real Tom Hardy)
- Film, najmä jeho dôraz na forenzné a kriminalistické metódy vyšetrovania, sa považuje za jeden z hlavných faktorov a inšpirácií pre vznik krimi televíznych seriálov, ktoré sa hojne začali objavovať na prelome milénia. (Real Tom Hardy)
- Pri skúškach na postavu Dr. Hannibala Lecktora bol Brian Cox otočený chrbtom ku casting agentom. Chceli sa vďaka tomu viac sústrediť na silu jeho hlasu a prednesu. (Real Tom Hardy)
Súvisiace novinky
Tvůrci Gravitace pátrají po Atlantidě
Na úspěchu napínavého vesmírného dramatu Gravitace (aktuální tržby 200 milionů dolarů celosvětově, což je na říjnovou premiéru impozantní suma) má bezesporu největší podíl režisér Alfonso Cuarón. Bez… (viac)
Lovca ľudí som prvý raz videl dávno po Mlčaní jahniat, Hannibalovi a Ratnerovom Červenom drakovi, ktorý je samozrejme v skutočnosti buď remake Lovca ľudí, alebo skrátka nové filmové spracovanie Harrisovho románu. Tak či onak, nevedel som si predstaviť v úlohe Lectera iného herca, než Hopkinsa (seriál som videl až oveľa neskôr a Madsa Mikkelsena hodnotím zrejme ešte vhodnejšieho na danú rolu, než kultového Hopkinsa). Keď som si Lovca ľudí po rokoch napokon prvý raz pozrel, musel som uznať, že fakt nielenže nebol zlý. On bol dokonca dobrý. Dobrý... lež nie vynikajúci. Predsa len, Mann sa v tom období ešte len rozbiehal. Avšak mnohé jeho neskoršie poznávacie znaky sú badať už tu: vyhrotené scény (poviem vám, pohadzovať bulvárnymi novinármi tak, ako to robí Will Graham, to chce gule... a od daných novinárov vynikajúcu kondičku), prepálené mužne mužské charaktery, užívanie si vyšetrovacích momentov, kedy sa „len“ skúsení profesionáli ticho rozprávajú v jednej miestnosti o dôkazoch a v neposlednom rade láska k mestu, jeho uliciam, unikátnej, pulzujúcej atmosfére. Samotný Lecter tu má len väčšie cameo, čo ale nie je problém filmu, toto bolo už v literárnej predlohe a pravdupovediac tiež v Ratnerovej neskoršej verzii, hoc sa Ratner pred premiérou chvastal, že priestor pre kultového psychiatra lomeno kanibala zväčšili. V skutočnosti mu ale len pridal detaily, ako bolo úvodné polapenie, ktoré by ste márne hľadali nielen u Manna, ale aj u Harrisa. Čo ma na Lovcovi ľudí milo prekvapilo, to je kasting. Petersen je väčší sympaťák, než otrávený Norton, Farina mi ako Jack Crawford sedel viac, ako Harvey Keitel, ktorý nemal čo hrať a dokonca i Tom Noonan mi ako Zubatý králiček sadol o zub viac ako Ralph Fiennes. Vynikajúca je snová, ako keby až hypnoticky nadpozemská hudba Michela Rubiniho a spomenúť prirodzene musím aj prepracovanú kameru Danteho Spinottiho (ktorý paradoxne snímal aj Červeného draka). Naopak, z použitia pesničiek, ktoré začnú na plné gule hrať uprostred scény, som mal rozpačité pocity. Nemajú konca kraja, podľa mňa sa do daných pasáží nehodili. Cox je v úlohe akceptovateľný, ale Hopkins sa do úlohy ponoril náruživejšie, takže ja som (na rozdiel od Coxa) rád, že rola bola po Lovcovi ľudí pre-obsadená a hoc mám Coxa veľmi rád, pripadá mi trochu trápne, ako sa (napr. v dobe premiéry Červeného draka) navážal do Hopkins,ay že je pre peniaze schopný hocičoho. On sám mal možnosť preukázať, že je perfektný Lecter, ale nemal na to a keď ho pre-obsadili, tak si z Hopkinsa, ktorý Lectera poňal stokrát zaujímavejšie, začal robiť srandu. Mám Coxa rád, ale toto si mohol odpustiť, trochu tým v mojich očiach navždy klesol. Mimochodom, legendárny antagonista je tu premenovaný na Lecktora. V Lovcovi ľudí hrá Frankie Faison (ošetrovateľ Barney z Mlčania jahniat, Hannibala a Červeného draka), ale inú rolu. Názov je otrasný. Podľa môjho skromného názoru sa nedá aplikovať ani na Grahama (agent FBI pátrajúci po sériových vrahoch má v mojich očiach ku*va ďaleko k nejakému radovému lovcovi ľudí), ani na samotného „draka“ (ktorý nikoho neloví, je to proste „klasický“ sériový vrah). () (menej) (viac)