Bodyguard

Sušil jsem Bodyguarda na disku tři roky, ale teprve uvedení v televizi je toho příčinou, že jsem se na tuto šestidílnou záležitost podíval (vážně budu muset se svou filmovou nevýkonností něco dělat). Nemůžu říct, že bych plakal, že jsem si takovou dobu nechával unikat klenot, protože nijak extra nadšen nejsem, i když zhlédnutí nelituji. Ale jak jde na konci Budd na terapii, napadlo mě akorát tak říct "ahoj, já jsem scenárista, pokouším se v šesti dílech splést dohromady policii, tajnou službu, organizovaný zločin a džihádisty a ono mi to nejde a já jsem frustrovaný." Vnějšková vyhlazenost mě neopije, když často jednotliví lidé (vč. hlavní postavy) a organizace jednají naprosto v rozporu s logikou jen proto, abychom měli další nečekaný zvrat (těžká to bolest moderní produkce) a celkové vyznění příběhu mi přijde jako věta zoufalého Jima Hackera: "potřebujeme sledování, je ohromnou zbraní v boji proti organizovanému zločinu." Rovněž tak si nelze nevšimnout, že pokud je v bezpečnostních silách někdo schopný a nezkorumpovaný, je obvykle jinorasový, vzdáleně připomínající ženu nebo nejlépe oboje. Pravda, částečně to platí i o druhé straně, ale méně částečně než u strany dobra a spíš tam, kde to má přivodit nějaké to "nečekané" překvapení, jenže mě spíš překvapilo, že hlava londýnského organizovaného zločinu nemá ještě alespoň ruský původ, protože jinak do současných tabulek zapadá dokonale. :) Co dalšího to sráží je, že i kdybych prominul ty díry v logice, pokus ubalancovat dílko v rámci politické korektnosti a další chyby, ten finální problém je se samotným Buddem, který mi nebyl sympatický. Nic proti Maddenovi, není to jeho chyba, ale hraje prostě zoufale špatně napsanou postavu. Co se týče jeho traumat, která ho mají polidštit, není snad klišé, které by to nenakouslo (aniž by to ale bylo dovedeno do rozumné podoby), některé jeho kroky si o průser přímo koledují a to zašššustění s ohyzdnou ministryní mi na pár dní sebralo chuť na jakékoli hezké věci. Kol a kolem dívatelné, ale ne víc než to. (25.05.2021)

Seriál, který se docela dlouho tváří jako aktualizace šachových partií Johna le Carré, ale nakonec se možná do dějin zapíše jen jako strhující audition tape Richarda Maddena na roli Bonda. Božínku, ten kluk to má, killer look, zranitelný šarm i zvláštní křehkost. Jeho postava se hladce mění před očima z výkonného stroje na naprosto rozhozenou továrnu na traumata. Bohužel, všechno ostatní v tomhle světě je stojí na vodě. Až do pátého dílu jsou to pomalé přísliby, které rozmetá šestka přehlcená twisty, nesmyslnými vysvětleními a vysloveně debilními motivacemi ústředního spiknutí. Bodyguard jako politický thriller nakonec není žádnou pečlivě promyšlenou šachovou partií, ale stupidní scenáristické prší s dírami v logice. Směšná konstrukce bohužel zpětně devalvuje ambiciózní pokusy o drama a dává jasně najevo, že úsměvná klišé o vztahu strážce a jeho svěřenkyně nebyly jen chvilkovými úlety. Je to vlastně laciné, byť hezky nasnímané a moderně nazvučené béčko. Škoda, ale Madden je v současnosti top on my 007 list. (25.11.2018)

Milé překvapení, které si pro nás BBC připravila a až teď, když jsem to sám viděl, tak chápu, že to dost lidí nadchlo a vyvolalo to takovou odezvu. Rozhodně si to totiž zaslouží pozornost. Už dlouho jsem neprožíval napětí u seriálu jako tady a to nejen jednou, ale dokonce dvakrát. Když se na scéně objevila bomba v první a poslední epizodě. Skvělá atmosféra, perfektně budované napětí, výborné obsazení, překvapivé zvraty, nečitelné charaktery a uvěřitelné chování postav. To všechno podle mě seriál obsahuje a to rozhodně není málo. Na druhou stranu tam spoustě věcí nevěřím. Je tam podezřele moc náhod a podle mě někteří dělají neuvěřitelné chyby (nespojení snipera, neustále zapojování Budda). Po skvělém úvodu mě zklamalo, že se seriál hodně zaměřil na romantiku. Věřil bych totiž motivaci bodyguarda i bez toho. Naštěstí se to nestalo hlavní náplní, jak jsem tvůrce chvilku podezříval. Celkově to tak ve mně zanechalo pozitivní pocity a s čistým svědomím to mohu doporučit. (10.11.2018)

Příjemně mě překvapila reflexe terorismu, který je zde nastíněn jako komplexní problém, který velkou měrou způsobil Západ sám, místo stereotypních představ "Islam = bad", "West = good". Dialog v prvním díle o tom, jak jsou ti atentátníci vlastně jen figurky, co umírají pro politiky, kteří sami nikdy nenasadí vlastní kůži, dobře vystihuje odvěkou tragédii lidstva, kdy obyčejní lidé bojují pro pár mocných, přitom z toho nic nemají. Ale vymývání mozků funguje dobře a obzvlášť v islamofobním Česku tento seriál může nabídnout svěží perspektivu. Také si cením reprezentace PTSD, kterážto porucha je u nás téměř neznámá i mezi "odborníky", takže divákovi může nabídnout opravdu mnoho nového. A Richard Madden je opravdu famózní, mísí se v něm ledový klid i zranitelnost, a ten Zlatý Glóbus mu rozhodně přeji. (30.06.2020)

Mám to za 2 hvězdičky a za těch aktuálních 83 procent bych tomu nejraději napálil odpad!. Do pátého dílu mi na tom vadily v podstatě jen 3 věci: 1. Jak to, že se Davidův kámoš v roli ostřelovače trefoval do řidiče a ne do ministryně? 2. Jak to, že ho nebyli schopni identifikovat? Britského občana, armádního důstojníka s tak výrazným handicapem...? 3. Jak to, že s ním Davida (bodyguarda) už dávno nespojili (Afghanistan)? Šestej díl mi ale hnul žlučí. Nemá smysl vypočítávat, co všechno mi tady přišlo zhovadilý. Byla to jednoduše hrůza. Za všechny minely zmíním jen to, jak se tady odkopala Nadia. Proč by to dělala?! Proč by dál nehrála tu uskřípnutou? Tohle ani nemá smysl komentovat... Lidi, myslete trochu. (31.07.2020)