Hviezdne vojny VI - Návrat Jediho

75% - Největší přehlídka princezniných účesů a poslední useknutá ruka celé ságy. Motiv vnitřního boje, o kterém se nemohu rozepisovat, abych někomu nekazil zážitek, byl zpracován ledabyle. To, co mohlo celý závěr okořenit ustoupilo akčnímu evergreenu s přerostlými mončičáky v hlavní roli. Takové završení celé ságy jsem nesl těžce. Mé nižší hodnocení se týká i Williamsovy hudby, která místy příliš moc připomíná známé ruské romantiky. Teď, když jsem se již dostatečně kriticky vyřádil, musím přiznat, že tato trilogie mi v dětství přivodila utkvělou představu, že se musím stát borcem v kimonu a v plášti s kapucí, který se světelným mečem za pasem zachraňuje svět. Věřím, že nejsem sám. Problém však je, že člověk z lecčehos vyroste. Je smutné vyrůstat z rytířských ideálů… Ale třeba z nich člověk neroste, a vnímá je jinak. Vidí zde černobílou transparentnost dobra a zla, strašně moc zabitých, a tu si řekne „I have a bad feeling about this“… V jistém smyslu je toto téma stále aktuální… Tak ať vás Síla provází! (18.10.2006)

Tak to se mě snad zdá na cokoli si vzpomenu to bylo uděsný vyjma několiak soubojů-honiček.Za to dvě hvězdičky.Ale i tak nesmím moc myslet na ty koaly nebo co to bylo za eskamotéry.To jako i šmoulové jsou proti nim drsńáci.A ta diskoška ??? tam chyběla fakt už jen Dáda Patrasová se svým magahitem "Chytila jsem na pasece Felixe" a blití by mohlo začít. Ještě že to skončilo ,mám chuť se přidat na temnou stranu a tenhle kýč bych zničil. (14.08.2006)

Honičky na vznášedlech mezi obřími stromy, bitka nad Sarlaccovým doupětem, imperiální tanky vs. klacky, spoře oblečená Leia, Millenium Falcon v jádru Hvězdy smrti - jasný tah na diváka, ale taky nejzábavnější epizoda s nejnápaditější a nejlépe nasnímanou akcí. A pak je tu trojúhelník Luke Skywalker, Darth Vader a Palpatine, jejichž vzájemná konfrontace předčí veškeré půtky a souboje z částí předchozích. (06.03.2011)

Velký konec jedné z největších sérií všech dob (po letech aktualizováno, v podstatě jde o mezičlánek). Návrat Jediho není můj nejoblíbenější díl, protože je z mého pohledu o něco více roztažený a první část u Jabby má atmosféru, ale nemá spád. Přesto zapadá do série perfektně a přináší Luka Skywalkera jako muže a už ne jako vystrašeného kloučka. Navíc film v závěru přináší do budoucna klasické střídání 2-3 příběhových linií (boj o planetu - boj s Hvězdou smrti - Luke proti Darthu Vaderovi a Císařovi) do jednoho střídajícího celku. Možná škoda, že návrat není ještě temnější (temné jsou jen scény s Darthem Vaderem...) a ten velký happyend se prostě koná. Navíc v "druhé" edici dotvořené triky je těch oslav na mě už trochu moc:-). Má, ale smysl hodnotit původní verzi když jí v podstatě uvidí minimum diváků? PS: já bych tak chtěl vidět tenhle film v režii Davida Lynche, jak bylo plánováno... Duna by se styděla v rohu... (24.06.2004)

(1001) A tady zase musím říct, že se mi líbí, jak je vystavěný scénář. Stejně jako v prvním díle mi přijde úžasné, že nejdřív exponuje roboty jako hlavní postavy, zůstává s nimi a s jejich nejistotami, a teprve od nich se potom odráží k dalším postavám a větším věcem, tak tady jsem rovněž celá nadšená z toho, jak se všichni jeden po jednom slévají jako potůčky do hlavní řeky, aby potom mohli společně pokračovat. Zkrátka, že si dají tu práci s poctivou výstavbou příběhu, ačkoliv je to všechno vysvětlené už v úvodním žlutém písmu do vesmíru. Přivádí mě to ovšem k myšlence, že Lucas umí příběh začít, ale neumí ho uspokojivě ukončit, protože model "přiletíme k té velké věci, střelíme do ní, ona vybouchne a tím se naše všechny problémy vyřeší a nastane dobro", je nejenže recyklovaný, ale také pořád tak nějak nedostatečně sofistikovaný, řekla bych. A nyní osobní poznámka: Z dnešního pohledu pláču vždycky, když se Darth Vader dívá z Luka na Císaře, z Císaře na Luka, protože si říkám: "A teď si asi vzpomněl na Padmé..." (06.12.2014)