Cez prsty

Když napíšu, že je to zatím nejlepší Kolečkův film, tak co? Je to pochvala? V jeho případě asi jo... Hele, já nebudu psát, že takovejhle blábol dokáže sepsat každej. On by se totiž někdo mohl zeptat, proč když jsem tak chytrej, tak taky něco nenapíšu, že jo? Já totiž asi nepotřebuju, aby tady o mně nějakej Pepinec psal, že jsem filmařský ťululum, který má o Kolečko míň. Netvrdím, že nemám rád povrchní zábavu. Mám, ale nerad se při ní cejtím trapně. A tady to teda bylo prožitkově kostrbatý jako Langošův běh po Praze... Uznávám, že tohle je filmová recenze jak noha, ale nebyl jsem to já, kdo vymyslel, že odteď budeme recenzenti. (17.02.2021)

Oddechovka za současné situace téměř ideální. Vzhledem k tomu, že je poměr trapnosti a vtipnosti vyvážen přesně rovnocenně, je to za mě takových lepších šedesát procent. Langmajer má sice zbytečně starý vzhled, ale jako vždy hraje naprosto skvěle a dámské duo je vhodně vybráno. Sportovních komedií moc nemáme a na tuhle se fakt dá dívat. Takže celkový dojem pozitivní. (16.03.2020)

Je to vskutku kokotina jak lampa, ale když i já se tak rád dívám u plážového volejbalu na ty ženské prdelky. A tahle komedie, jejíž scénář opravdu moc kvality a silných momentů nepobral, se alespoň může pyšnit slušným hereckým obsazením. Jiří Langmajer je více méně zárukou kvality a tady si viditelně svou roli docela užíval. Osobně mít v posteli, i byť jen ve filmu Denisu Nesvačilovou a Petru Hřebíčkovou, tak si pískám. Obě herečky mám docela rád a postavičky měly solidní. Dyk tu zahrál dobrého kokota, ale ani on se tu neztratil. Vztahy do sportu nepatří, ostatně o tom ví své řada našit sportovců a sportovkyň…50% (10.08.2020)

Přišlo mi to prázdnější, než by mi bylo milé. Petra Hřebíčkový začíná být hodně fajn a sympatická, Langmajer je přesný (když začal zpívat Lucii, málem jsem si smíchy ustříkl) a dost hlásí (škoda, že se o komičnost filmu postará, místy poměrně křečovitě, jen jeho role), Dyk pořád ne/herecké poleno, když on, to už může před kameru fakt každý. Ale čekal jsem více. A tak největším potěšením a radostí filmu zůstává nesmrtelné a stále silné: Kapkama se proplétám, co rytmem samby zní... (19.01.2020)

V seriálových počinech scenáristy Petra Kolečka alespoň často figuruje Jan Prušinovský coby tvůrčí autorita revidující jeho scénáře a dodávající jim dramaturgicky pevnější a věrohodnější tvar, zatímco v Kolečkově filmové tvorbě tato autorita znatelně chybí a výsledkem je mnohdy nevtipný, sexistický a hloupý blábol (viz též Bajkeři či Padesátka). Komedie Přes prsty není výjimkou, přičemž Kolečko ji i režíroval (což původně nebylo v plánu, šlo o nouzové řešení) a ku prospěchu věci to není. Děj filmu je otřesný a šovinistický a kromě toho má snímek zásadní problémy i s vypravěčským tempem, nepřesvědčivými dialogy, prkennou a neobratnou realizací mnohých scén i s křečovitou či v lepším případě rozpačitou prací s humorem. Ženy tu hrají roli iracionálně uvažujících fyzických objektů určených zejména pro vizuální a sexuální potěchu, a to včetně dvojice hlavních hrdinek, které jsou předurčeny skončit v posteli i s chlapem, kterého ještě před pár hodinami považovaly za starého, odporného úchyla (ale pak se pousmály jeho poznámce týkající se jejich pozadí). Muži se chovají jako hovada, ale nejsou za to nijak postihováni ani káráni, ženy jim i tak bez okolků podléhají a každou špatnost okamžitě odpouštějí. Langmajerova postava je vykreslena jako zkušený svůdník, který nakonec udolá každou, aniž by se musel nějak moc snažit, ale přitom jde zároveň o zhuleného manipulativního povaleče, který bez vyžádání předvádí své přirození na veřejnosti a je přesvědčen, že s ženami spí pro jejich vlastní dobro. Když se pak žena ohradí, je to považováno za hysteričnost a přehnanou reakci (viz bizarní scéna, v níž je naštvané hrdince nabídnuta sklenice džusu a ona ji, protože je volejbalistka, namísto afektovaného shození ze stolu rozplácne dlaní, takže si pořeže šlachy). K příjemné letní oddychové zábavě to má daleko. (27.08.2019)