Čerkasy

Válečný film převážně pojednávající o událostech na minolovce U311 Čerkasy během okupování Krymu ruskou armádou v roce 2014 poukazuje na to, že chování většiny ukrajinských chasníků nebylo zrovna moc hrdinské, což nejspíš i dost věrohodně zachycuje skutečný stav, který v té době v dané oblasti panoval. Nicméně asi šlo toto téma zpracovat nějakým záživnějším a napínavějším způsobem. (65%) (15.04.2022)

Nenápadný minimalistický film o klucích vhozených do konfliktu 21.století a jejich dost zásadní lodi, Čerkasy je poslední překážka před faktickým obsazením Krymu russkými zelenými mužíčky, které sotva někdo viděl, slyšel a Putin absolutně nechápe, kde se tam vzali a k jaké armádě patří a jsou to vůbec vojáci? Vyhlašují si tam ´´svobodná´´ referenda a já koukám jak Tatar a co na to Janukovyč?  Film s těžkou atmosférou trochu utopený v blížící se hrůzným událostem o 3 roky později po nátáčení. Všichni to tušili a nikdo tomu skutečně nechtěl věřit..a stále se to děje. 60% (07.01.2023)

Snímka si vykračuje takým pomalším krokom. Príbeh dvoch svojských chlapíkov z vidieka, ktorí sa rozhodnú vstúpiť do ukrajinských námorných síl. Asi až po polovici začína atmosféra hustnúť a okupanti v súvislosti s Krymom robia problémy ukrajinskej posádke. Trochu tu chýbajú nejaké väčšie emócie, možno silnejšia, výraznejšia scéna, scény. Ale ako celok to nie je zlé, hlavne vzhľadom na aktuálnosť situácie na UKR. Ďalšia dôležitá vec asi je, že UKR filmov človek až tak veľa nevidí, o Kryme už vôbec nie, takže snímka (hoci určite to nie je výnimočné dielo) má pridanú hodnotu imho v tom, že podáva pohľad Ukrajincov na tamojšie problémy s Rusmi a trochu (nám nezainteresovaným) film približuje ich ťažkosti - ich vlastnou optikou (bez nejakej cárovej propagandy). (ČT už film asi uviedla, dávala/dáva k disp. cez webové stránky a to sa cení.) Tak za troch kuchárov ;), čiže, tri hviezdy. (30.03.2022)

Silný námět, ale zpracování je takové nějaké utahané - nevýrazné a nenapínavé. Krom toho daleko víc nežli vzdor minolovky jménem Čerkasy řeší neutěšené poměry v tehdejší ukrajinské armádě. Vidím to tak na 2,5*, nicméně pro tentokrát oproti svým zásadám zaokrouhluju směrem vzhůru k oblakům ... na slabší 3*. Nutí mě k tomu naprosto bezprecedentní události posledních měsíců, kdy Ruská federace navzdory všem svým předchozím prohlášením napadla Ukrajinu - a přitom se nestyděla vyhrožovat celému světu jadernými zbraněmi. Snažila jsem se ji chápat v roce 2014, kdy nesametový převrat v Kyjevě logicky vzbudil obavy ruskojazyčného obyvatelstva - a milá Ukrajina na východ poslala namísto vyjednavačů tanky ... z dnešního pohledu ovšem zcela oprávněně. A z MÉHO pohledu 24. únor 2022 definitivně vymazal valnou většinu zásluh Rudé armády na porážce Hitlerovského Německa za Druhé světové - obávám se, že Rusové pro mě budou už navždycky RuSSáci = náckové, agresoři a okupanti z nereformovatelného národa lhářů, zlodějů, násilníků a vrahů - ba co víc: BRATROVRAHŮ.  Z národa, jehož myšlení zamrzlo kdesi v carských dobách, neboť jeho jediným cílem je rozšiřování území ... jakýmkoli způsobem a za jakoukoli cenu. Být Rusem, to snad ani neznamená národnost - to je diagnóza. (16.06.2022)

Námořní film se zajímavou atmosférou inspirovaný skutečnými událostmi.  I když se naopak od filmu události obešly bez ztrát na lidských životech. A teď budu kacíř v dalších dvou větách. Euromajdan byl stejně ústavní jako Vítězný únor 1948.  A Kosovo je podobný případ jako Krym. Titulky k filmu na ivyslání mohly být kvalitnější. Mariňak není námořník, ale příslušník námořní pěchoty.  Mi-24 není Mig-24. (22.03.2022)