Jackie

Jackie není běžným životopisným snímkem, který by využíval již tolikrát předvedený model, jenž se řídí podle jasné a předvídatelné šablony, ovšem svým zpracováním se upíná spíše k artovému pojetí spolu s retrospektivním vyprávěním ve formě interview. Jedná se tak o náhled do psychického rozpoložení manželky J. F. Kennedyho, a to hned skrze několik časových linií, jenž utváří velice komplexní portrét a donutí mnohé události prožívat spolu s postavou na plátně. Autenticita, která podporuje pochopení postavy je dosažena mnoha způsoby, přičemž vizuální stránka, včetně výkonu Natalie Portman, který je velice rozporuplný, jednoznačně tuto funkci ovládá. Precizní záběry, které znázorňují dokonalost jak Bílého domu, tak i Jackie, jsou doplňovány hojně využívanými velkými detaily na tváře aktérů a zachycují všechny reprezentované emoce. Scény se samotným atentátem a bezprostředně po něm, kdy má Jackie stále ten stejný kostýmek, jsou díky vizuálnímu perfekcionismu naprosto odzbrojující a emočně silné, ovšem nikoliv v podobě soucitného či sentimentálního předvedení. Velkou měrou se na tíživé atmosféře podílí také hudba, jenž má téměř hororový nádech a při mnoha scénách působí až příliš úderně a drsně, což při kontextu celého filmu pouze umocňuje onen prožitek. Zmíněný rozporuplný výkon hlavní herecké hvězdy opravdu nelze objektivně zhodnotit a v očích každého diváka bude působit značně rozdílně, přičemž bych naznal, že žádné hodnocení nelze vyvrátit. Jako psychologický doplněk k již rekonstruovanému atentátu naprosto ideální. [80%] | Kino (06.02.2017)

Natalie Portman sa naučila mimiku, spôsob reči a vystupovanie Jacqueline Kennedyovej. To je tak jediné pozitívne, čo si z filmu môžete odniesť. Nejde ani o životopisný film, kde by bolo oveľa zaujímavejšie sledovať jej vzťah nielen s manželom, ale aj jeho bratom, neskôr miliardárom Onassisom a podobne. Lenže film sa orientuje len na krátku pasáž jej života krátko po smrti prezidenta Kennedyho, a tak je aj tá hodinka a pol pridlhá. Už v tretine sa budete nudiť. (23.02.2017)

Nedalo mi to nepustit si části originálního dokumentu o Bílém domě, který Jackie Kennedy natočila, abych se ujistil o akurátnosti výkonu Natalie Portman. A teda, koukal jsem a poslouchal jsem jak blázen. Nejenže je to tedy slovo od slova to samé a prvních deset minut jsem si říkal, proč tenhle film vůbec vznikl, ale originální Jackie má celkem sympatický projev, působí příjemným, byť trochu nervózním, dojmem. Za to Natalia Portman působí jako arogantní falešná mrcha s naprosto přestřeleným přízvukem. Stává se, že je nějaký herecký výkon hloupý, směšný, ale aby byl přímo nesnesitelný, to opravdu jen málokdy. A jak je očekávatelné, Natalia nesleze z obrazu ani na vteřinu a není byť na vteřinu možné uvěřit, že se spojila se svou postavou v jeden celek. Je to pořád Natalia Portman, co se zoufale snaží o herecký výkon. Musím uznat, že se to v průběhu filmu poněkud zlepšilo, nebo jsem si zvykl, ale ten začátek je tedy naprosto otřesný, zvláště pak úvodní rozhovor na verandě s novinářem. Nominace na Oscara byla již tedy zřejmě přiklepnuta předem, bez ohledu na konečný výsledek. Jinak ve filmu není nic jiného k vidění. Nejzajímavější jsou události krátce po atentátu v letadle a zajímavé pnutí mezi Jackie a nastupujícím prezidentským párem. Vzhled herců byl obecně vybrán velmi dobře. Slušná je ještě hudba, ale jsou tam asi jen dvě plochy, co se opakují dokola, nebo jsem si jiných nevšiml (jakože tklivé smyčce plus hrozivě klesající smyčce). Jinak je to ale prázdný film a na poměry daného žánru i s velmi malou edukativní hodnotou. (01.03.2017)

Jackie bohužel má pouze pár silných scén, ze kterých by mohla těžit. Jinak je všechen prostor věnován Natalie a to zaslouženě, zvládá roli bravurně, ale myslím si, že se látka dala pojít záživněji. Začátek opravdu velmi nudí a ponor do Jackiiny psychiky sice funguje, ale diváka zajímá opravdu jen na těch nejvypjatějších místech. (07.02.2017)

Velmi autenticky natočená tvář první dámy, během atentátu na JFK a událostí pár dnů poté. Natalie Portman opět předvádí špičkový výkon a ztvárnění první dámy, plné depresí, náladovosti, snad nešlo zahrát lépe. Samotný příběh není až tak zajímavý, neboť se jedná o zpověď první dámy, která odvypráví nepříjemnému novináři posledních pár dní po atentátu a za celé dvě hodiny se toho moc nestane. Vynikající jsou scény autem bezprostředně po atentátu a ty, které jsou snímány dobovou kamerou. Mě osobně na filmu upoutalo, jaké rozporuplné pocity ve mě osobnost Jackie zanechávala. Na jednu stranu člověka mrazilo z jejích depresí, psychického stavu, ale na druhou mnohdy nechápal její počínání a chovaní. Čím déle film trvá, tím mi byla Jackie méně sympatická a už měl docela po krk nonstop brečící ženy. Po vizuální stránce je film vypiplaný a není nic, co mu vytknout. Možná až moc se zde tlačí na podlézání akademikům.......7/10 (04.02.2017)