Čas prebudenia

Robert De Niro předvádí neuvěřitelný výkon a stejně tak i RObin Williams, jehož vážné role mmám mnohem radši než ty komediální. Navíc oba excelují ve výborném filmu po všech stránkách. Vzpomněla jsem si při jeho sledování tak trochu na mojí nejoblíbenější knihu "Růže pro Algernon" a přestože její sílu podle mě nemůže nikdy žádný film překonat, tenhle se tomu alespoň přiblížil. (07.03.2008)

Ve všech ohledech nesmírně americké, což leckdo jen tak nepřekousne. Příběh o bezdůvodně zmařených životech, které rázem z ničeho nic dostávají možnost své druhé šance, to je poměrně mezinárodní tématika. V evropském pojetí by se zřejmě víc hrálo na psychologii, čehož je Hollywood jen málokdy schopen. On je však tak dobrý, že to vlastně vůbec nepotřebuje. Tlačí na pilu, ale opět obratně a jen v mezích uznaných norem, takže může mít milovník dojemných asijských továren na slzy dokonce i pocit, že se řeší všechno pěkně naturalisticky. To samozřejmě moc neplatí, ale zase si vážím, že Penny Marshall nepřikrášluje na místech, kde by klidně mohla. Konec je silný a pro cyniky municí k nezaplacení. Je určitě možné se k tomu stavět i takto a vysmát se. Jisté scény k tomu vybízí (proč je proboha vždycky jeden chytrý doktor oblbován zbytkem lékařského osazenstva, které se chová naprosto infantilně). Jenže to bych se vysmál i výkonům dvou hlavních protagonistů. A to zkrátka není možné, oba hrají jako bohové. Když pro nic jiného, tak kvůli nim si to pusťte. (01.04.2010)

1990 byl očividně pro Robina Williamse úspěšný ročník, po výborné Společnosti mrtvých básníků dokázal zaexcelovat i v Času probuzení a když přihlédneme ještě k pozdějšímu Willu Huntingovi vyjde nám, že tyto citlivé role mu sedí nejlíp a zvládá je opravdu bravurně. Roberta De Nira není třeba ani komentovat, ten přeci neumí hrát špatně. A právě na bezchybných hereckých výkonech a silném scénáři je postaven celý film. Citlivě divákovi prezentuje dojemný příběh "spících" lidí v ústavu, které dokáže chytrý doktor po letech zázračně probudit. Bohužel jen proto, aby je záhy musel zase "uspat", jelikož léčba není vůbec ideální... Film nás nejen dojme (troufám si říct, že nejedno oko nezůstane suché), ale také donutí k zamyšlení, co takový "spící" člověk vlastně prožívá. 9/10 (16.04.2008)

Awakenings je jedno z nejpůsobivějších dramat, které jsem kdy viděl. Penny Marshall si vzala obrovské sousto, ale zvládla to dokonale. Scénář je povedený a děj je zvládnut perfektně. Robert De Niro jako pacient je excelentní a herecký výkon působivý, protože jeho role není zrovna jednoduchá. Robin Williams jako ošetřující lékař, který se snaží skupině pacientů pomoc je také perfektní. Awakenings má v sobě něco, co jsem ještě u žádného filmu neviděl, a proto mě dokázal od samého začátku zaujmout. Divák soucítí s pacienty a střídá emoce s nimi. Chvilku emoční zážitek, kde se vám slzy vlévají do očí a o pár minutek dál se smějete a bavíte se jako nikdy. K závěru Awakenings dostává smutný náboj, když se Leonardovi (Robert De Niro) vrací jeho choroba zpátky. Celý snímek je dojemný a působí na člověka. Jak už se občas stává, vše nemůže končit tak jak si představujeme. Konec není krásný, ale přesto své kouzlo má.. 10/10 = 100% (16.12.2011)

Filmy z prostredia psychiatrických liečební to vďaka diváckej atraktivite majú vždy o niečo ľahšie, než ostatné. Pre nebezpečenstvo, že skĺznu k provokovaniu nadprodukcie slzných vačkov, to zasa majú o niečo ťažšie, než ostatné. Ale keď silný príbeh z tohto prostredia podporia také skvelé herecké výkony, aké predviedli v tomto filme jeho dvaja hlavní predstavitelia, výsledok nemôže byť zlý. Okrem toho je pravdepodobné, že sa nám myšlienky o krehkosti nášho duševna, o zmysle liečebných experimentov, o mieste zázrakov v medicíne na dlhú dobu usadia v mysli. Spolu s opätovným uvedomením si, koľko toho ešte o človeku nevieme. (13.10.2009)