Anděl s ďáblem v těle

Troufám si tvrdit, že tento film časem dozrál. Evokace někdejší doby a prostředí je takřka dokonalá, herecké výkony prvotřídní. Přiznám se, že když jsem snímek viděl poprvé (patrně někdy v polovině 80. let), spousta věcí mi přišla nepochopitelných, nemožných, z dávno zašlého světa... 20 let po pádu komunismu, a ejhle! – jako bych sledoval příběh ze současnosti... (16.01.2010)

Době vzniku filmu poplatná kritika zhýralých mravů prvorepublikových "buržoustů" mi dnes při pohledu na naši současnou "vedoucí třídu" přidadá zase velice aktuální. V roce 1983 se nám tenhle film jevil téměř jako zjevení v nudné šedi tehdejší socialistické produkce: zajímavé kostýmy, hudba, tanec. Ani nám puberťákúm tehdy nedošlo, že zaměstnankyně bordelu nejsou dostatečně atraktivní. Takže z nostalgie přidávám jednu hvězdičku. (04.12.2012)

Zajímavost z rozhovoru "Ladislav Županič: Pro herce neexistuje tabu", který vyšel 15. května v čísle 22/2000 Týdenníku rozhlas. Všechny operety a muzikály u vás uváděné neslouží pouze k pobavení diváků, v některých se objevují i ožehavá témata a aktuální problémy. Jedná se hlavně o to strefit se inscenací do správné doby. Dvě inscenace, které jsme uvedli, byly takříkajíc zlomové a také nejrizikovější: Klec bláznů a Řek Zorba. Klec bláznů snad vůbec poprvé na české jeviště přináší problém homosexuality. Den před její premiérou shodili poslanci ze stolu zákon o registrovaném partnerství. V tu chvíli jsme se stali nositeli určité myšlenky a najednou ta hra byla aktuální. Ještě se nestalo, aby někdo v hledišti projevoval nelibost - je to totiž úžasně lidský příběh. Řek Zorba je v podstatě novodobou tragédií. Přišel v době, kdy jsou lidé rozčarováni z politického dění i ze samotných politiků, z jejich namyšlenosti a sebestřednosti, začínají pochybovat o smyslu života - a najednou jim Zorba přináší poselství, že život je krásný a přes všechny potíže, starosti a strasti stojí za to žít. Dalším příkladem je Anděl s ďáblem v těle. Tento film byl natočen v roce 1982 a tehdy působil jako nostalgická a legrační vzpomínka na první republiku, kdy poslanci zneužívali poslanecké imunity, měnila se vláda, rozdělovaly se funkce, strany si mezi sebou vyřizovaly účty. Uběhlo několik let, vrátila se demokracie i se svými neduhy, my jsme tuto inscenaci uvedli a jeden kritik napsal, že to je první politická satira. (02.03.2009)

Film "Anděl s ďáblem v těle" lze bez uzardění označit normalizačním přídomkem zábavy tehdejších časů. Celková mravní zkaženost imperialistické společnosti měla svůj jednoznačný účel poselství. Pamatuji si doby, kdy film patřil ke stálicím televizního vysílání a byl vřele, snad i s nadšením, přijímán. Pokud se oprostíme od vyššího politicko-společenského zájmu, trpí film především scénáristickými nedostatky, zápletka i samotný průběh příběhu jsou banální a slaboduché. Tvůrčí invence se promítla především do kostýmů a scén. I špičkové herecké obsazení s přirozenou nonšalancí zpříjemňuje konečný výsledek pro diváky. Hlavní postavou odlehčené zábavy je Renáta Vaňková (půvabná Zdena Studenková s hlasem Evy Trejtnarové-Hudečkové a se zpěvem Lídy Nopové), bývalá divadelní herečka a začínající šantánová zpěvačka a nevěstka. Křehký a nesmělý obal je dokonalou ochranou vlastních nevyslovených ambicí. Nehledí se do stran, ani vzad, sebevědomě a úskočně jde přímo za svou představou plnohodnotného života v blahobytu a na výsluní. Za hlavní mužskou postavu lze označit Jiřího Justice (velmi zajímavý Jan Hartl), dědice důležité bankovní instituce. Cílem je tělesná způsobilost pro nadcházející manželský svazek. Navíc, když se u toho jedinec cítí jako král, nemůže být výsledek jiný. Důležitou postavou je Madam Gábi Stolařová (zajímavá Božidara Turzonovová), provozovatelka relaxačního centra pro zámožnější a společensky exponované muže. Do konspirací se může zapojit každý, ale vítězem nemusí být nikdo. Komickou úlohu má tvrdohlavý vykonavatel veřejného pořádku Bulis (dobrý Karel Heřmánek), okresní inspektor mravnostní policie, a samozvaný hlídač mravní počestnosti Čekan (velmi zajímavý Jiří Císler), major Armády spásy. Mezi nejvytrvalejší hříšníky s elegantní odvahou patří Boura (dobrý Miloš Kopecký), sekční šéf ministerstva financí, stavitel René Šulc (velmi zajímavý Radoslav Brzobohatý), a Rudolf Nikodým (dobrý Josef Vinklář), všehoschopný poslanec za agrární stranu. Ženský element je početný: nostalgická vzpomínka Věra (Jana Gýrová), vyzývavá intelektuálka Marie Luisa (Daniela Vacková), maďarský oheň Ilonka (Hana Talpová), odmítaný diblík Rózinka (Jaroslava Kretschmerová), divoká vampýrka Elsa (Evelyna Steimarová), či madona spacích vozů Kristýna (Zora Ulla Keslerová). Z dalších rolí: zpěvák a konferenciér nočního podniku Artur (příjemný Jiří Korn), jeho manželka a tanečnice Miriam (šarmantní Hana Buštíková), nespokojený policejní komisař First (zajímavý Josef Větrovec), pokojný vrchní strážmistr Halík (dobrý Josef Somr), Justicova pravá ruka a bankovní prokurista Jež (příjemný Jiří Kodet), bavící se docent Pinc (zajímavý Bořivoj Navrátil), poctivá účetní Doušová (Věra Tichánková), či čekající a neukojená Bulisova manželka Boženka (půvabná Dana Bartůňková). Matějkův film není úchvatnou komedií, okouzlí pestrobarevnou nápaditostí obrazu a hereckým přístupem. Nic více, než chvilkové odreagování, nelze očekávat. (20.09.2017)

Luxusní šantán, ve kterém se při provozování prostituce řídí banky, sestavují rozpočty států a prodávají rozvojové země. Podnik typu "Hotel Tichota" z Obsluhoval jsem anglického krále. Takový podnik vždycky musí vést člověk všemi mastmi mazaný, diskrétní a zároveň kdykoli připravený zasáhnout, když je podnik ohrožen. Taková situace nastává a madam ŠmrncGábi rozjede šarádu, jejíhož konce ani ona sama nedohlédne. Lehká komedie o roztomilém bordelu za Prahou nedosahuje kvalit filmů z tohoto ranku, ale občas se najde dobrý vtip nebo podobná lapálie. Figurky jsou celkem vtipné, zahrané dobrými herci, ale zábava průměrná. 60% (25.05.2014)