V temnotách

Kdybych neznal jméno režiséra, byl bych přesvědčený, že jde o pozdní kousek Luise Buňuela. Odpovídá tomu volba námětu a režijní styl. Almodóvar, stejně jako Buňuel, má vyhraněný vztah ke katolické církvi s jejími přežitými dogmaty a režisér na příběhu několika řádových sester v rozpadajícím se klášteře a jedné zpěvačky, kerá má pádné důvody skrývat se před policií třeba i v klášterním azylu ukazuje postupnou erozi církevního společenství. Fetující jeptišky, milostné vzplanutí kněze k jedné z řeholnic, velmi světské touhy žen oděných v černých rouších, náboženské vidiny vyvolané LSD, otisk obličeje našminkované krásky coby náboženský symbol připomínající podobnou relikvii obrazu Ježíše Krista na rouchu, to všechno dohromady spoluvytváří zábavný Almodóvarův výlet do katolické současnosti. Zajímavá kamera, tradičně dobré herecké obsazení a předvedené herecké výkony. Popkultura ve spojení s náboženstvím vytváří přitažlivý, trochu provokativní kontrast. Celkový dojem: 80 %. (30.11.2008)

Vyloženě bizarní podívaná, kterou musel Almodóvar natočit dokonale sjetej. Nejlepší způsob, jak si k tomuhle výstřednímu filmu najít cestu, bych viděl taky skrze nějakou tu lajničku před projekcí. Třemi hvězdami hodnotím při vědomí uměleckých kvalit, k nimž se Almodóvar propracoval až později - zde je k nim zatím jen nesměle našlápnuto. Příšerný český dabing, v němž jsem film viděl, bohužel výslednému dojmu taky dvakrát nepřidal. (14.03.2013)

Můj první osmdesátkový Almodóvar, s puncovanou retro-atmosférou skoro jako od Ferreriho. Proč poživačník podnikl exkurz za zdi kláštera? Nejspíš proto, aby ukázal, že ženský jsou prostě ženský a žádná instituce ani stav s tím nic nenadělá. Pozorovat matku představenou, kterak si před nitrožilní aplikaci heroinu zaškrcuje hadicí paži, je ve filmu jiného autora * bez erupcí smíchu čistě hysterického * nemyslitelné. Čtyři-pět řádových sester se v ničem neliší od hrdinek * dejme tomu, prašť jako uhoď * Žen na pokraji nervového zhroucení, snad jsou jen o něco divočejší - to kvůli potěše z kontrastu z hábitů. Muži hrají ve filmu opět jen okrajovou úlohu (sebe)destruktivních monster (o něž se ženy musí starat) resp. indiferentních bačkor (o něž se musí starat rovněž). Až jednoho zamrzí, že realita nekopíruje Almodóvarovy filmy [víc]. (12.05.2013)

Celou svou kariéru točí Pedro Almodóvar neobyčejné filmy z různých prostředí. Tento, skoro třicet let starý film, není vyjímkou. To může napadnout jen Pedra natočit film o jeptiškách a to tak absurdní a zábavný. Máme tu řádovou sestru, která chová v klášteře tygra, jiná zase má halucinace a proto užívá LSD, další píše, pod psudonymem milostné romány a korunuje to matka představená. Ta má lesbické sklony a je závislá na heroinu! Jednoho dne přichází do kláštera kabaretní zpěvačka požádat o azyl a ta život v klášteře ještě "okoření". Originální nápad mistra mě pobavil a já můžu, už své 16 seznámení s jeho tvorbou hodnotit hodně nadprůměrně. (25.05.2012)

Situační surreálnost s absurditou, postavy svérázně suverénní ve svém jednání / na pozadí nejistoty vnitřní /, zabírané však okem velkorysým, s lidským rozměrem ... prostě bruslení poalmodóvarsku, i když v důsledku trochu prázdné. Obě režisérovy polohy -i tu střeštěně hravou i tu vážnější- mám vovšem ráda, protože náboj humoru dokáže propašovat prostě všude ... Pedro je jen jeden :) (02.09.2011)