The Haunting - Záhadné sídlo Bly

Nebudu říkat, že jsem se nudil. Hodnocení na 3* sestřelil díl číslo sedm, kde jsem nemohl dát nic jiného než odpad. Jinak tu máme zábavnou, atmosférickou duchařinu, do které se snadno zamotáte. Štěstí je, že závěrem z té motanice vyklouzne. Vše se dostatečně vyjasní a to je důležité. Herecké obsazení musím pochválit, protože nikdo za celou dobu nevadil. Škoda jen Flanagana ústřelů, chtěl do seriálu vložit něco originální, ale ne vždycky mu to vyšlo. (17.11.2020)

Seriál „The Haunting of Bly Manor“ je rozhodně originální horor, to se mu musí nechat, jenže já jsem měl problém v tom, že vlastně vůbec nešlo o horor, ale o romantické drama s nadpřirozenými prvky, což pravda relativně zapadá do žánru ghost stories, které měly především atmosféru, nemusely nutně být děsivé. Ale u moderního seriálu mi to prostě nesedlo. (09.11.2020)

Chtělo by se říct, že druhá série The Haunting se má ke své první stejně, jako druhá série True Detective, i když jde samozřejmě o nebetyčné zjednodušení. Je výrazně jiná, v tomto případně silně literární, což nejspíš souvisí i s tím, že coby volně adaptovaný vzor tentokrát posloužil Henry James. Stejně jako pro první sérii i zde po dlouhou dobu platí váhavé rozkročení mezi psychologickou sondu do utrápených duší domu a regulérní horor. The Haunting of Bly Manor jde ovšem ve svém žánrovém rozptylu ještě mnohem dál a nebojí se zastrčit své strašící horory často úplně do pozadí ve prospěch jiných, subtilnějších emocí. Nejde zdaleka o tak vděčnou a na první dobrou divácký ohromující záležitost, možná se na výsledném tvaru a lehké rozkolísanosti podepisuje fakt, že tentokrát si to Flanagan celé neodtočil sám. Obrazově jde ovšem stále o úchvatnou podívanou, v mlhách u jezera situované Bly je vizuálně vděčné a navíc zabydlené živoucími charaktery, s nimiž se do jeho hlubin rádi propadáme hlouběji a hlouběji. Zmíněná literárnost se podepisuje hlavně na občas kostrbatých dialozích a především na zpočátku ne úplně elegantní vyprávěcí struktuře - zatímco v Hill House jsme se bezprecedentně neustále pohybovali mezi minulostí a přítomností bez explicitních vazeb, Bly Manor je defacto devítidílnou retrospektivou, v rámci které jsou jednotlivé epizody časově "roztříštěné" mnohem logičtěji. Oltář mrtvých a Romance se starými róbami se vymykají, obě ale stylem vyprávění ještě zdůrazňují ono literární vedení příběhu. Jakkoli na mě zklamání nezaútočilo ani jednou, do sedmého dílu jsem si sám pro sebe identifikoval tolik nedostatků, že bych se neodvážil stavět Bly na úroveň jeho předchůdce. Závěrečné dvě epizody ovšem natolik jdou proti očekávání hororových fandů a vydávají se trochu jiným směrem, že si tam tím plným hodnocením stejně přisadím. Nehledě na to, že mě ten závěr docela rozložil. 90 % (21.10.2020)

Still better lovestory than Twilight - což by asi nemělo být smyslem hororové série. Místo dusné atmosféry děsivého domu, strašení a posedlostí démony jsme dostali 9 dílnou sérii o zamilovaném páru. Táhlé, nudné, dlouhé a hned několik věcí nedávalo smysl nebo nebyly vůbec objasněny. Jestli tohle někdo považuje za hororový skvost, tak je něco špatně... (30.10.2020)

První série byl výborný hororový seriál se zajímavě vykreslenými postavami. Druhou sérii nejlépe vystihuje jedna z postav ke konci posledního dílu a to, že se nejedná o duchařskou historku, ale milostný příběh. To je ta nejlepší definice, protože strašení tu je v 9 dílech méně, než v jednom díle předchozí série. A onen milostný příběh, není tak zajímavý, stejně jako jeho postavy. Atmosféra není špatná, ale kdo se chce bát, doporučuji francouzskou Marianne. (20.11.2020)