The Haunting - Záhadné sídlo Bly

Flanagan je regulérně skvělej autor, žádný instantní udělátko na lekačky. Strašně oceňuju, jak tence vypráví, jak jde po emocích a jak narozdíl od většiny duchařskejch hororů odpovídá, namísto kladení dalších a dalších otázek. Nebýt kapku uondaný první půlky, vyšíval bych i pětihvězdu. Černobílá Romance s róbami je totiž ta nejlepší hororová hodinka, jakou jsem za poslední léta viděl. (26.10.2020)

První série byla opravdu děsivější, co se týče lekaček a duchů. Druhá svoji strašidelnost nabízí trochu jinak. Jen je škoda, že trvá, než se k ní divák prokouše. První půlka série mi dokázala místy až unavovat, ale o to víc mi pak nadchlo, když začaly skládačky postupně zapadávat do sebe. A to vyvrcholení v posledním díle nenechalo jedno oko suché. (24.10.2020)

Scénáristicky, vypravěčsky a za mě tedy i příběhově skvělé dílo. To, že tato řada byla méně hororová a strašidelná než ta první mi jako nedostatek nepřijde, ba naopak mi to v kontextu s celkovou atmosférou příběhu přijde skvěle vybalancované a líbí se mi i více. Flanagan se asi konečně našel a prostě jede bomby! (14.10.2020)

Druhá série je režijně i scenáristicky skvěle vedeným dramatem s hororovými prvky. Nejedná se dům hrůzy v takovém měřítku jako u první série, ale i tak jde o promakaný, scenáristicky stejně dobře vypiplaný počin, v němž každý duch má své logické místo. Veškeré strašení zase dějové odůvodnění, a každá postava svou vlastní minulost. Navíc zpětně hodnotím, že logických lapsů tu bylo stejně pomálu, jako u Hill Housu, a i když epizody nebyly tentokrát tak kvalitativně dobře poskládané, rozhodně mohu závěrem sdělit, že Bly Manor ukazuje značné množství kvalit, který hororový žánr a jeho propriety oproti jiným žánrům má. Mike Flanagan to chápe také dobře a evidentně z něj vyzrál charakterní tvůrce s jasným rukopisem, který si rozumí v dialogách a jeho horor není o lekačkách, ale o strachu z postav, které nám excelentně předkládá (doporučuji pro fanoušky zhlédnout Doktora Spánka). Jen tak dál. 80% (10.10.2020)

Bly Manor bylo jako na houpačce. Každý díl mě bavil úplně jinak, takže celá tato série byla oproti Hill House dost nekonzistentní, což mě štvalo asi nejvíc. Vždycky mě nějaký díl hrozně bavil a z dalšího jsem měla zase rozpaky, ba dokonce jsem se nudila. Herecky to bylo ale super. Victoria Pedretti se mi vryla pod kůži a bylo skvělý hádat, co se s ní bude dál dít. To je další věc na téhle sérii, je strašně těžké jí předpovídat. Někdy jsem nevěděla pořádně, jestli jsem v obraze. Na druhou stranu je tam dost věcí, které si tak nějak zasloužily dovysvětlení, nebo aby se jim věnovalo více pozornosti. Přišlo mi, že se každou chvíli otevřela nějaká nová kapitolka, aniž by se dokončila ta předešlá. Tím se dostávám k tomu, že některé ty linie byly zdlouhavé a nezáživné. Hill House měl prostě asi větší spád a držel se tak nějak pořád na jedné koleji, za to Bly Manor neustále odbíhalo do různorodých koutů. Netvrdím, že to bylo špatně a byla jsem na to tak nějak nachystaná, protože Flanaganův rukopis už mám nastudovaný poměrně slušně a ne vždy ho dokážu řádně zkonzumovat. Režijně je to ale skvělý, exteriéry a interiéry byly radost, ale po hororové stránce bych asi ještě řádně přitlačila. (03.02.2021)