Nahota

Film o hledajicích, ale nenalézajících lidech, a sebestředném sociapatovi " Jeníčkovi ". Libuše Švormová ve filmu nehraje, ale propůjčila svůj hlas Hanzalové. Ta byla- mimo jiné -semifinalistkou na Miss universum 1970. http://en.wikipedia.org/wiki/Miss_Universe_1970 (28.12.2009)

Další z komentářů, který zmizel v propadlišti času ... Nahota bez přetvářky, není za co se schovat, city jsou komplikované, ale opravdové. Film, který mě pokaždé dostane svou syrovou úpřimností. Uhrančivý Petr Čepek je drsný i zranitelný, komplikovaná Kristina Hanzelová, oba zasazení do komorního prostředí. Setkání a odcházení. Výborné vedleší role, citlivě zahrané. Za mě nejlepší Matějkův film, který nese prvky československé nové vlny (v titulcích rok 1969). (11.03.2019)

Petr Čepek se coby sirotek potácí životem odnikud nikam a tak trochu"roste pro šibenici". Je nesnášenlivý, nečitelný a prchlivý. Nikdo se k němu nemůže dostat blíž, jelikož nikomu nevěří, nikoho k sobě nepustí. Střídá ženy, ty se na něj lepí, chtějí ho změnit, nebo mu aspoň pomoct. Hledá své rodiče a při té pouti prochází životy jiných lidí. Ta setkání jsou středobodem filmu, který jinak nemá výraznou dějovou linku a jede ve stylu "nepropadejme žádné naději". Hrdina potkává stejně ztracenou učitelku ve vesnici, kde žila jeho matka. Naučit se ale v sobě najít a ovládnout city je pro něj velmi těžký úkol. Snímek je typickou ukázkou Čepkova herectví, Kristina Hanzalová s hlasem "Angeliky" Libuše Švormové zdatně sekunduje. Takové filmy se už dnes netočí a je to škoda, rád bych jich podobného ražení užil víc. 85% (03.05.2011)

Tak trochu jiný český film s netradičním námětem o propuštěném vězni. Snímek je postavený především na neskutečném výkonu Petra Čepka (bez diskuze jeden z deseti nejlepších českých herců všech dob), ale má i správně depresivní atmosféru a místy na svoji dobu odvážné repliky, z čehož usuzuji, že by skončil v trezoru tak jako tak. Škoda jen, že příběh se zhruba v polovině jakoby zasekne a ve výsledku není jasné, jaké vlastně mělo být jeho poselství. Už kvůli Čepkovi a jeho nevyrovnanému "drsňákovi" však rozhodně stojí za vidění. (04.01.2011)

Doznívající, spíše chladnější, nová vlna, která má předobrazy jinde (třeba Mášovo Bloudění), civilismus je vlastně nejsilnější u neherců (scény z pohřbu a následně hospody mají velkou autencitu) a Jarmily Kurandové spolu s V. Galatíkovou, u jiných (Čepek, Vlado Müller, Bohuslav Čáp) je poněkud chtěně tlumené.Literární složka filmu je navíc velmi literátská. (22.09.2018)