Geniálna priateľka

Postavičky holčin v ušmudlaných šatečkách , stojících před zavřenými dveřmi,byly jak z dobového obrazu,Skvělá atmosféra.Fimařům i hercům bravo.Opravdu jsem chvílemi měla pocit že ten hrnec ,vyhozený z okna zhrzenou milenkou ,přistane u mě v obýváku.To umí málo kameramanů,To nebylo jen takové cílené házení věcí přímo do záběru.Ale 16 epizod do šestnácti týdnů?Snad se dožiju konce! (25.11.2019)

Profesně tomu lze stěží něco vytknout, všechny superlativy napsané zde nebo i někde jinde platí. Jen je to utahané, mnohdy se z ničeho dělá tajemství a věda, navíc je to skrz naskrz italské, až to pro Neitala přestává být zajímavé. Po čase jsem se začal při těch dlouhých záběrech z očí do očí, jež měly sdělovat bůhví co, nudit. (25.12.2018)

Předlohu jsem nečetla a rozumím názoru, že se jí seriál nemůže rovnat. Přesto na mě celý příběh zapůsobil tak, že probudil vzpomínky na mé vlastní dětství. Na prázdniny, kdy jsem četla nějaký nádherný román a četla jsem jej na místě, kde jsem se cítila nejlépe... Na místě, které mi už dneska nepatří, ale zůstalo mi schované v duši. Takové pocity jsem u seriálu měla. Geniální přítelkyně zřejmě neosloví každého diváka, ale mě okouzlila. Pomalé tempo, nádherná kamera i hudba, způsob vyprávění, malé velké příběhy obyvatel čtvrti, při kterých mi několikrát zatuhla krev žilách. Emoce, radost, smutek, rivalita, sny, žárlivost, touhy i zklamání, taliánské nátury, prádlo vyvěšené do ulic, rodinné tradice zakořeněné tak, že se z nich nelze vymanit, to vše hodnotím maximálním počtem hvězdiček. Na mě to fungovalo. A před představitelkami malé Li a Ely smekám. Moc šikovné holčičky. Nevím, jaký záměr HBO má, jestli se chystá pokračování, ale pokud ano, určitě se na něj podívám. (26.04.2019)

Geniální přítelkyně má podobně jako Lila dar vystihnout atmosféru, najít správná slova (a správné obrazy) k uchopení reality, její svět je živý a rázný jako puknutí měděného nádobí. Lila občas mluví o své vytrženosti, „roztřepenosti“, ale v třetí řadě Geniální přítelkyně žádnou roztřepenost nenajdeme. Je to mimořádně odvyprávěný, sebevědomý kus televize, který se nebojí zabíhat do intelektuálních témat, nechává své postavy hovořit zaujatě o literatuře a filosofii, a přitom je neredukuje na nudné panáky. Ukazuje i jejich vášně a neštěstí. Zároveň přibližuje dobu, v níž se děj odehrává, včetně soudobých sociálních hnutí a střetů mezi mladými fašisty a mladou levicí. A když Pasquale připomíná, že to jsou dělníci a jejich ruce, které vše kolem vybudovaly, je naprosto srozumitelné, proč vidí svět tak, jak ho vidí. Geniální přítelkyně, která mě uhranula v momentě, kdy v první sezóně zpochybnila, kdo z dvou dívek je vlastně tou geniální, je i nadále pozoruhodnou kresbou ženského přátelství. Třetí díl Neapolské ságy se jmenuje Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou, a já si nedovedu představit, že by po třech sériích takovéto kvality někdo nezůstal. Recenze všech tří řad na TVZone zde. (03.02.2024)

Jedna furt čumí jak vyvoraná myš, druhá jako nasupená kobra …. Je ale fakt, že představitelky toho moc co hrát nemají. Seriál je spíše zfilmovanou esejí na téma, jak muži určují svět žen, jak je formují a podřizují si je, aniž by jim jakkoliv naslouchali nebo je vnímali. Moc dobrý pocit série (ostatně stejně jako romány) nevyvolává, zejména, když jste divačka. Sága dobře rozehrává italské reálie měnící se časem, i jak celospolečenské pnutí a postoje ovlivňují i dosud uzavřený mikrosvět jednoho periferního sídliště. Ale jde z toho na člověka tíseň. 3. řada (19.07.2023)