Bloudění orientačního běžce

Orientační běh jsem dělal asi 10let,takže ten sport znám docela dobře.Ve filmu ho sice moc není,ale při jeho shlédnutí jsem si vzpomněl na svá bloudění,na lumpárny které jsme ve vesnicích severních Čech,kde se závody konali,prováděli.Na ta ranní vstávání,která mě připravovala o Studia Kamarád...Co je však na tomto filmu doslova děsivé,jsou herecké výkony.Nejen "naturščiků",ale i profíků (Pyško).Tolik frází a nepřesvědčivých ztvárnění jednotlivých postav, aby jeden pohledal....Snad jen Ivana Chýlková v té socialistické variantě účesu "afro" nemá chybu...To myslím samozřejmě hóódně ironicky :-) (15.01.2011)

Film, který dávno vyvanul z mé paměti a připomněla mi ho až exhumace TV Barrandov. Několikrát jsem byla svědkem, jak po sídlišti v Ostravě-Výškovicích zmateně krouží mladí lidé s mapami v rukách a čísly na hrudích, pobíhají tam a zpátky, rozšlapávají psí hovna a bylo mi jich (běžců, ne hoven) děsně líto. V dětství jsem díky své výšce měla tu výhodu být studentem prestižní sportovní školy a jakoukoliv trať delší než 250 m jsem upřímně nenáviděla. Plíce a mozek odmítaly vytrvalostní běhy akceptovat. A při mém lehce podprůměrném orientačním smyslu, strčit mi do ruky mapu a buzolu, mohla bych dnes mít třeba švédské občanství... Při mé smůle spíše ruské, možná i kubánské. Film o nesympatickém Bidle, jeho mindrácích a výkonech, se mi v dětství docela líbil. Připomínka po letech přinesla příjemnou nostalgii a to je asi tak vše: moc moralizování, růžky vystrčila agitka, herecké výkony některých (vlastně většiny a zvláště hlavního hrdiny) velmi slabé, celkově to bylo dost prkenné. Dnešní puberťáci, pokud se dívali, asi jen nechápavě sledovali tu bandu "nerdů a geeků". Upřímně, já bych se současnou omladinou neměnila, radši být tehdy mimoň než dnes "supa roštěnka", shánějící ve 13-ti letech šprcku :-P. 55% (17.01.2011)

Neprávem zapomenutá komedie. Stokrát omleté téma je oživeno spartakiádou ("Je to dobrovolná akce, takže tam musíme všichni.") a neotřelými tvářemi. Kupodivu je tu spousta skvostných hlášek ( - "Víš, jak se pozná dobrý hospodář?" - "Že pořád jí nahnilý jabka."), sice rozředěných tragikomickou omáčkou pohnutek stěžejní postavy, ale já jsem se bavil. Navíc musím přitlačit na hodnocení, když se hlavní hrdina honosí tak libozvučným příjmením, jako je Chaloupka. :-) (14.08.2007)

V prvním momentech filmu, jsem zvažoval, zda se vůbec dívat. Z počátku mně film připadal takový fádní. Spolužáci se Chaloupkovi posmívají a ono mu to celkem ani nijak nevadí. Na první pohled to vypadá tak, že mu to je snad i jedno. Jako zlomový okamžik filmu mi přičel okamžik, kdy Chaloupku nevzali požárníci (pro ty mladší - hasiči) na krajský přebor. V Chaloupkovi se cosi zlomilo, konečně získal tu správnou motivaci a dostal chuť se sebou něco dělat. Celkově lze říct, že se nejedná o žádný trhák a film s hlubším obsahem, Troufám si tvrdit, že by se nejedni mladí při sledování tohoto filmu s nějakou postavou ztotožnili. Jsem rád, že jsem si vzpomněl jak se jmenoval onen v závěru zmiňovaný film, kdy lidi na nástupišti fackovali mávající lidi vykloněné z okna. Italský film s toutou fackovací scénou jsem viděl, jmenuje se: http://www.csfd.cz/film/31970-moji-pratele-amici-miei/. (neděle 30.08.2009) (30.08.2009)

Československý film vyprávějící o čtrnáctiletém Radku Chaloupkovi (F. Toušek), hubeném a extrémně vytáhlém chlapci, jenž se teprve sžívá se svou neobvyklou postavou. Největší potíže má v tělesné výchově, neboť není fyzicky zdatný a povinný školní závod v orientačním běhu je pro něho zpočátku utrpením. Současně prožívá obvyklé problémy dospívajících, první zamilování do své povrchní spolužačky a poté následující zklamání z neúspěchu. Mladý čahoun, mezi spolužáky přezdívaný docela trefně Bidlo, má taktéž problémy se začleněním do společnosti, neboť nemá žádné koníčky a ani neví, kam by jeho život měl směřovat. Tehdejší režim řešil tyto potíže dospívajících povinnou aktivitou v mimoškolních činnostech, Radek se tedy rozhodl pro činnost v hasičském oddílu, avšak i tady se svou neobratností nalezl pouze zklamání. Děj filmu se odehrává na Rakovnicku, a to většinou ve školském zařízení, kde své spolužáky převyšuje mnohdy o dvě hlavy, a také v domácnosti u Chaloupků, kde na mě svým vystoupením udělal dobrý dojem především jeho otec (J. Toušek, skutečný Radkův otec, který se na rozdíl od svého syna objevil i v několika pozdějších filmech), taktéž vytáhlý čahoun se strohým, ale přesným vyjadřováním. Po náhodném setkání s přítelem své sestry a neznámou dívkou, která na Radka zřejmě silně zapůsobila, začíná vytrvale pracovat na své fyzické zdatnosti a dokonce se přihlásí do oddílu zaměřeného na orientační běh, kde působí i jeho nová láska. Z dospělých herců, kteří v tomto snímku J. Matuly vystupují, mohu zmínit učitelku J. Březinovou, starší sestru I. Chýlkovou, jejího přítele D. Rouse či vedoucího běžeckého oddílu A. Pyška. Z dětských herců připomenu pouze F. Menzela, Radkova spolužáka, který mě zaujal svým vyzrálým hereckým projevem. Musím uznat, že film je poměrně zdařilý, snímku sice dominuje nevídaně vytáhlá postava hlavní postavy, avšak obsahuje i mnoho humorných prvků a hlášek, které má na svědomí taktéž nemotorný čahoun. Hudební složka snímku, kterou pěvecky doprovodil D. Janda, se mi též líbila a domnívám se, že se tento film může zařadit do řady kvalitních snímků J. Matuly a uděluji mu průměrné hodnocení. (20.04.2024)