Yesterday

"Cítím se jako Harry Potter když porazil Voldemorta." "Kdo je Harry Potter?" ___________ Nejlahodnější oddechovka letošní okurkový sezóny. Pro fanoušky Brouků slastný pohlazení, pro ostatní libozvučná hudební feel-good rom-com komedie se vším všudy, která konečně kašle na logiku a sype na vás optimismus jak napalm. Za mě skvělej tvůrčí tandem dua Boyle/Curtis. Už jen aby svět opět zachvátila Beatles horečka a dílo bude dokonáno. (27.06.2019)

Film s originálním námětem o Beatles spíše podle McCartneyho než Lennona, i když ten dostane v závěru také slovo. Jednoduchý, přímočarý, veselý snímek o lásce, u kterého mě fascinují ty komentáře o zlých a sobeckých postavách. Tenhle film je zkrátka o lidech, kteří udělají chybu, litují ji sice později, ale doopravdy a jejich jednání je prostě někam posune - třeba k tomu, aby odmítli producentku, která okleštila hudbu na šou a prachy. 70%. (16.07.2019)

British culture natolik vycizelovaná, že by se v ní neztratil ani Meky. Danny Boyle si užívá kýč napsaný Richardem Curtisem, Himesh Patel je autentický a Lily James je maximálně roztomilá (i když moje srdce tepe pro Kate McKinnon). Milovníci partičky z Liverpoolu budou pohlazeni. A fanouškům Roberta Carlyla spadne čelist. (11.01.2022)

Body navíc dávám za nezničitelné melodie, jimž atmosféra stadionu ve Wembley ještě přidá na síle, už byla řeč. Svou roli sehraje také nevtíravě pohodová nálada a konečně i britský humor, jejž zastupují John Lennon, Harry Potter či zamítnutý název slavného Bílého alba Beatles, protože to by dneska narazilo – je totiž moc bílé. Na zajímavý výchozí nápad se přilepí zbytečná romance. Ed Sheeran jako hvězda do party dobře zapadá. Ze začátku příšerné nudné písně, mnoho vysvětlivek a vtipné probíjení se umělce k vrcholu jako odlehlý stan na fesťáku a koncert pro čtyři nudící se děti. Stylizace je odlehčená. (21.10.2019)

Myšlenka pěkná, leč nepravděpodobná (skutečně by v dnešní cynické době byli Beatles se svými písničkami o lásce stejně relevantní jako v šedesátých letech?) a nikterak originální (v podstatě jen rozvíjí jeden nápad z Návratu do budoucnosti). Zpracování mrzké. Jde jen o hrozně ledabyle zkonstruovaný věšák na songy od Beatles, s lacinými vtipy (přejmenování Hey Jude na Hey Dude), nepřesvědčivou romantickou linií, nemožně napsanými ženskými postavami (problém všech Curtisových scénářů) a hrdinou, který všeho dosáhne (a nic podstatného neztratí) díky podvodu. Prefabrikovaný crowd pleaser bez jiskry, důvtipu, vizuální nápaditosti a jediné opravdové emoce, který v křečovitých dialozích jen předkládá hotové pravdy, nenechá diváka, aby si sám něco objevil a mohl žasnout a některým z nejlepších písniček historie dělá spíš medvědí službu. Vlastně s nimi pracuje úplně stejně jako karikatura ziskuchtivé hudební manažerky, na které si smlsla Kate McKinnon - jako s produkty, ze kterých je třeba vydojit co nejvíc peněz. 50% (20.06.2019)