Ženy v behu

Ženy v běhu aneb Film smrdící hormony. Film nalajnovaný jako rovná trať na sto metrů, teda 42 kilometrů. Povrchní, laciný, prvoplánově veselý, místy úchylný a nechutný, občas příjemně odpočinkový. Tenhle typ filmů je mi něčím nesympatický. Vadí mi na nich skoro vše. Ale co to je? Jeden punťas za Martina Hofmanna. Jinak je celý film bez dechu. (29.10.2019)

Trendy střih, laciná látka, optimistické barvy. Teplákovka ušitá na míru širokému publiku, které by možná prospělo, kdyby se začátek poslední třetiny obešel bez tradičních pseudokonfliktů a celá ta dopředu nalinkovaná trať byla uběhnuta jen v lehkém komediálním tempu. Jednu upocenou hvězdu navíc přidám za Vetchého, speciálně za jeho výraz, když na balkóně se stopkami v ruce odhalil partnerčin progres. Tyhle role neškodných ješitů mu jdou náramně.. (16.10.2019)

Běh na dlouhou trať v ženském po(ví)dání. Měl tatínek tři dcery, které za života nestačil vyvdat, ovšem po smrti mohly jeho kosti v klidu spočinout, neb jeho manželka Zlata Adamovská s dcerami na jeho výslovné přání poběží maraton jen pro něj. A on u toho bude, sice jen v urně, ale zažije, tedy vlastně nezažije, ten blažený pocit z krásného uběhnutí kilometrů a finiš v cílové pásce bude naprostým vrcholem. Mám takový neodbytný pocit, že právě neotřelý nápad s maratonem je v podstatě hlavním vrcholem filmu, ač ve finále vypadá celý závod více než skromně a působí až nadbytečně. Ovšem zbývající peripetie kolem ženského potomstva ničím neuchvátily. Když už máme na scéně tři dcery, je třeba je i vyprofilovat. Prostřední Veronika Khek Kubařová slyší tikot biologických hodin, jenže načapá svého přítele s jinou, následuje rozchod a odchod do mama hotelu, kde po večerech komunikuje s holčičkou z protilehlého okna, kde se pilně věnuje odkazu loutkáře Kopeckého, a následně ji nemůže minout štěstí v podobě nového vztahu s hodným tatínkem Martinem Hofmannem od policejních složek. Nejmladší Jenovéfa Boková pro změnu se svým ženatým šéfem Petrem Vondráčkem spí, příliš logiky tahle linie ale nemá, neb milenec má doma mnohem atraktivnější polovičku, tahle dcera ovšem nepřijde ani po rozchodu s ním zkrátka, neb kondiční trenér Vladimír Polívka je šíleně hodný a má pochopení pro debilní scénář. A zbývá nám nejstarší dcera Tereza Kostková, která už sice rodinu má, přímo čtyři chlapáky v chalupě, jen se Ondřej Vetchý ještě nerozhoupal, aby si ji vzal. Ze všech linek byl pobyt v jejich rodině relativně tím nejzábavnějším, co film skýtal. Producent Tomáš Hoffman (brr i ach jo) tradičně vůbec ničím nepřekvapil, i (vulgárního) humoru bylo pomálu a celé to má neskutečně předvídatelný a levný syžet tv inscenace. Martin Horský horko těžko zvládá film rozpohybovat a může děkovat kvalitnímu hereckému osazenstvu, že tenhle maraton režijně uběhl a s průměrným výsledkem v nevýrazném středu pole proběhl cíl. Absolutně nechápu, čím je tento film tak adorován. 5/10 (18.10.2019)

Za mě příjemná oddechovka, komedie jak se sluší a patří a to navzdory předvídatelnému ději, minimu nějakých dějových zvratů, užitých žánrových klišé, apod. Ženy v běhu dokáží vykouzlit úsměv na rtech a zvednout náladu, některé scény vyloženě rozesmějí, některé možná i dojmou. Herecké výkony všech hlavních postav rozhodně stojí za to. (05.10.2020)

Nepřekvapí mě, pokud půjde o jeden z komerčně nejúspěšnějších filmů tohoto roku. Tomáš Hoffman dobře ví, jak oslovit dost široké spektrum diváků. Jde to poznat i na skladbě hlavních hrdinek, z nichž každá zastupuje (a oslovuje) jinou generaci. Navenek ideální produkt pro vícegenerační „dámskou jízdu“. ___ Film se zpočátku navíc jeví jako jedna z vkusnějších českých komedií. Obstojně zvládnuté řemeslo a dobře sehraní herci však ve skutečnosti jen pomáhají zamaskovat, že lacinost humoru a míra sexismu je srovnatelná s komediemi jako Padesátka nebo Bajkeři. Možná ale máte laťku nastavenou jinak a kameňákovský humor založený na replikách jako „Jeho Kolík mi otravoval moji Fanynku“, na soutěžení ve skládání slova „HOVNO“ z písmenkové polévky nebo na neúspěšné snaze Ondřeje Vetchého nasadit kondom na okurku, vám nebude připadat nijak urážlivý. Humor je jinými slovy otázkou individuálního vkusu a každému sedne něco jiného, což je naprosto v pořádku. Ženy v běhu je ovšem bolestivé sledovat také coby ukázku toho, jak si většina českých tvůrců představuje filmy o ženách a pro ženy.___Hrdinky zpřítomňují ty nejobehranější stereotypy a jsou definované výlučně svým partnerským životem (resp. jeho neexistencí). Vnitřní sílu a životní štěstí nacházejí díky mužům, ne díky tomu, že by překonaly samy sebe. Běhání je pouze prostředek k tomu, aby se s někým seznámily, vyšly svému (zesnulému) partnerovi vstříc nebo vyřešily vztahové problémy.___ Marcela zosobňuje typ ženy v domácnosti oddaně obskakující partnera. Zjevně jí nevadí, že se partner chová jako malý kluk a ke stejně nezodpovědnému přístupu vede všechny syny. Veškeré jeho sexistické chování bohaté na urážení a ponižování partnerky má omlouvat to, že v závěru, poprvé a naposledy za celý film, projeví jistou citlivost. Všechno je dosavadní jednání je mu tím odpuštěno. Bára pro změnu definována pouze touhou realizovat se jako matka a Kateřina tím, že se nerozumně upíná ke staršímu bohatému muži a nedokáže udělat rázné rozhodnutí.___Jeden (mrtvý) muž tedy ženy přiměje, aby začaly běhat, jiný je pak běhat naučí a další, neméně dokonalí (psy a děti milující) partneři, se postarají o to, aby v životě našly hledané štěstí. Nechybí ani vtipkování o špatném orientačním smyslu žen. Žádná žena pohledem filmu zkrátka nemůže být úplná, pakliže nemá dítě a partnera (omilostněny jsou akorát ženy, jejichž partner zemřel, byť život dotyčné v jistém ohledu nadále řídí).___Ostentativní product placement, nelogické (resp. nekonzistentní) jednání postav, prudké změny tónu od sentimentálního sledování home videa k jednoduchému situačnímu humoru, nevyrovnaný rytmus nebo vytváření pseudokonfliktů kvůli natažení stopáže jsou v daném kontextu v podstatě jenom drobnosti. 40% Zajímavé komentáře: Tetsuo, NinadeL, InJo, Marze, Remedy, Elyssea, AnkaF, raikonen16 (01.02.2019)