Ženy v behu

Děvče, milenko, manželko, matko i na prince čekající princezno, pracující česká a slovenská ženo! Alou do kina! Horský se Vám trefuje do černého...za sebe - docela milá rodinná komedie s přesnou dávkou sexistického i přihlouplého humoru. Na odpadní srandu bez jakékoli soudnosti jsou u nás jiní tvůrci. [Kino Citadela - Litvínov] (01.02.2019)

Fakt nejsem cílovka a podle toho hodnotím. Film je zaměřen prostě na ženy a jede v jejich vidění světa se všemi klišé a předsudky o chlapech (neschopní, sprostí, neumějí vyprat, uvařit, vyžehlit; všechny rodiny bydlí v velkých bytech - dokonce poschoďových! - nebo vilách, všichni mají nejnovější kuchyni; ženy mají vždy pravdu a chlapa akceptují jen tehdy, pokud s nimi souhlasí a udělá to, co chtějí ony; chlap nemá právo na koníčky, jsou zbytečné; ženatí chlapi a majitelé firem jsou záletníci atd., atd.). Pokud jde o humor, z dvaceti trapných pokusů se jeden tip povede. Celé je to sluníčkové, nikdo neřeší žádné jiné problémy (kde dělají postavy Vetchého a Kostkové?, jejich děti chodí do nějaké školy?, kde dělá postava Kubařové?, mají nebo nemají babičky a dědy?, jestli nežijí, proč jim nejdou na hřbitov?, jak slaví třeba Velikonoce?), postavy jsou takové všechny jednorozměrné, nic o nich nevím. Vím, vím, je to oddechovka, komedie, ale s takovými postavami se neumím ztotožnit. Třeba když vezmu starší českou komedii Kristián, tam hraje ten malý byt, papučky a domino velkou roli a člověk za tím vidí charakter té postavy, všechny ty rituály tomu dávají smysl, chápu motivace postavy i důvody, proč dělá,co dělá. Tady nevím, přijde mi, že dvě ty dcery by potřebovaly profackovat, aby se postavily na vlastní nohy a jen trpně nečekaly, co jim život náhodně - protože je to romantický film, že? - přinese. Vlastně to není romantický film, ale spíše červená knihovna. Jakmile se seznámíme s postavami, je jasné, co přijde v dalších scénách, a jen si odškrtáváme povinné položky. Někdy to funguje, někdy ne. Já se do toho nedostal - celé mi to přišlo povrchní jako nějaký nekonečný seriál typu Ulice, Ordinace nebo Slunečné včetně jednoduchosti těch vztahů, chvílemi dost nudné a plácající se v bezradnosti, bez nějakých větších zvratů. Chápu, že dívky a ženy všeho věku se v kinech dobře bavily, ale kolem mne to žel jde i přes dost dobrou kameru dalekým obloukem. Nebavilo, není v tom ani ta skutečná lidská hřejivost (jen ta vychcaná a vydírající - když je potřeba zaútočit na city, vraž tam chuděrku dítě, nebo psa, nejlépe obojí.) (21.03.2020)

Film, který nijak nevyčnívá, ale překvapivě na české poměry ani neurazí. Po celou dobu divák ví, co se stane v příštích minutách a nikdy nedojde k žádnému překvapení. Vše jde tak, aby to nakonec mohlo dopadnou, jak nejlépe to jde a pokud přijde nějaká menší krize, divák ví, že bude zažehnána. Je to jednoduchá, nenáročná zábava, na kterou můžete vyvést ženu a nijak Vám to neublíží a jí zároveň potěšíte. (11.02.2019)

Za mě příjemná oddechovka, komedie jak se sluší a patří a to navzdory předvídatelnému ději, minimu nějakých dějových zvratů, užitých žánrových klišé, apod. Ženy v běhu dokáží vykouzlit úsměv na rtech a zvednout náladu, některé scény vyloženě rozesmějí, některé možná i dojmou. Herecké výkony všech hlavních postav rozhodně stojí za to. (05.10.2020)

Ženy v běhu aneb Film smrdící hormony. Film nalajnovaný jako rovná trať na sto metrů, teda 42 kilometrů. Povrchní, laciný, prvoplánově veselý, místy úchylný a nechutný, občas příjemně odpočinkový. Tenhle typ filmů je mi něčím nesympatický. Vadí mi na nich skoro vše. Ale co to je? Jeden punťas za Martina Hofmanna. Jinak je celý film bez dechu. (29.10.2019)