Brankár

I když mám Davida Krosse moc rád, musím s lítostí konstatovat, že se mu tenhle film moc nepovedl. Herecky předvádí skoro stejně strnulý výraz a zbytek obstaral scénář, který neví, kam dřív. Jestli více romantiky, kýče, nebo a to hlavně na konci zbytečného moralizování. Je to takový hezký, milý film pro všechny se spoustou klišé, který neurazí, ale na to aby nechal nějakou hlubší stopu, na to vážně nemá. I přes všechno, co se Bertovi v životě přihodilo. A pokud chcete vědět víc, až dokoukáte titulky a poslední song, tak honem na Wiki, tak budete mít celý život, tohohle bezpochyby výtečného brankáře jako na dlani. (09.10.2019)

Jako fotbalovej fanda jsem až doted' neměl o Trautmannovi tuchu. Takže v tomhle mi film doplnil mezeru, ale jinak bylo znát, že scénář byl ohleduplnej k co nejširšímu publiku. V podstatě to bylo romantický drama s fotbalovejma momentama. Romantika ve filmu kvete víc jak dvě třetiny, což samo o sobě zní dost nefotbalově, takže mě to chytlo až před koncem a to je málo. (05.10.2019)

Další z mnoha děl dle příběhu člověka, který se nějak zapsal do dějin. Natočené je to dobře, nicméně problém u mě vězí v tom, že mě herci vůbec nepřesvědčili o svých úlohách a charakterech. Vše je moc ploché a vůbec to nejde do hloubky. Což je skoro až podstatou těchto snímků, za mě zklamání a dávám jen průměr. (05.01.2022)

Životopisná romance z fotbalového prostředí o německém brankáři Manchester City, který to těsně po konci druhé světové války rozhodně neměl v Anglii lehké. V jeho životě sice zejí bílá místa, což znamená, že se spoustě věcí tvůrci rozhodli vyhnout, ale film je natolik profesionálně natočen, že to nevadí. Fotbal tehdy buď býval dramatičtější, nebo tak aspoň působil na plátně. Proti výkonům těch současných šašků to byla rozhodně paráda. Ale sportovní fandy upozorňuji, že tohle je více romantické drama než sportovní film. (26.06.2019)

Bernhard Carl "Bert" Trautman, keďže bol Nemec, mal rovnaké detstvo ako ostatné nemecké deti. V útlom veku členstvo v Jungvolk a neskôr v Hitlerjugend. Po začatí 2. svetovej vojny narukoval k Luftwaffe ako rádiový operátor. Keďže tento výcvik nezvládol premiestnili ho do kurzu pre výsadkárov. Prvé vojnové skúsenosti zbieral v Poľsku, ďaleko od prednej línie. V októbri 1941 už slúžil v 35. pešej divízii a pri Ukrajinskom Dnepropetrovsku sa nemecký postup zastavil. V priebehu zimy robili výpady na zásobovacie trasy sovietskej armády a keď v polovici roku 1942 nastúpila sovietska protiofenzíva Trautmanova jednotka utrpela obrovské straty a bola stiahnutá z východného frontu. Za svoju aktivitu v bojoch bol 5 krát vyznamenaný, vrátane Železného kríža I. triedy (Hitler ho udelil 300 tisíc krát za obdobie rokov 1939 až 1945). Povýšili ho na seržanta a bojoval vo Francúzsku. A keď bol jedným z vyvolených, ktorí prežili spojenecké bombardovanie na Kleve (február 1945) v rámci operácie Veritable, ako príslušník 1. výsadkového pluku v rámci 84. výsadkovej divízie kde z tisícky vojakov prežilo iba 90, sa rozhodol vrátiť domov do Brém. Ako dezertér sa musel mať na pozore pred svojimi vlastnými (dezercia sa trestala smrťou) ale aj pred spojencami. Nakoniec ho zajali americkí vojaci, ktorým ušiel a vbehol do náručia Britom, krátko pobudol v zajateckom tábore v blízkosti Ostende v Belgicku, ďalej v tranzitnom tábore v Essexu odtiaľ do Marbury Hall v blízkosti Nortwichu. Po znížení stupňa previnenia na vojnového zajatca zaradili ho na práce na miestne farmy do Fort Crosby v blízkosti Liverpoolu. Tu sa dlho neohrial a pokračoval v zajateckom tábore PoW Camp 50 (v súčasnosti tu je Byrchall High School ) v Ashton in Makerfield v Lancashire kde bol až do roku 1948. (Veľká Británia mala do konca roku 1948 aktivovaných 1062 zajateckých táborov, nie len v Európe). Keď bol v roku 1948 prepustený a bola mu ponúknutá repatriácia (návrat späť do Nemecka) on to odmietol a pracoval v Lancashire na farme a hral futbal za St Helend Town. A tak sa začína príbeh podľa skutočných udalostí o tom, ako sa elitný nacistický vojak stal oslavovaným britským futbalistom a dotiahol to až na Rad britského impéria. (31.01.2020)