Muzikál aneb Cesty ke štěstí

KINO/// Obsazení 4/10 Děj 4/10 Hudba 3/10 Choreografie 3/10/// PLUS: odkazování na film Starci na chmelu, krásné prostředí, které může někoho "zahřát" MÍNUS: přesto nasazení do kin v Lednu chápu jako snahu vydělat, protože při větší konkurenci v jiných měsících by snímek neměl šanci, v opačném případě to můžu brát jako provokaci, když je teď venku takové počasí, utnutý závěr před samotným vystoupením, místo skvělé tanečního čísla titulky, to snad nemyslí vážně/// Shrnutí: Poměrně zbytečný a hlavně prázdný film ve kterém toho správně funguje pomálu. I Muzikál ze střední měl chytlavější melodie, lepší taneční čísla a zajímavější a rozpoznatelnější charaktery postav. Z českých muzikálů může někdo srovnávat s Rebely, jenže o kvalitách Renčových Rebelů si může tento snímek nechat jen zdát. Už jen drobným nedostatkem je samotný název kde místo slova aneb, mělo být nebo. Protože právě jedna z postav se rozhoduje pro muzikál, NEBO pro svou cestu za štěstím./// Celkem 36%/// (17.01.2016)

Po filmovo-muzikálním pornu Muzzikanti jsem k tomuto filmu přistupoval podobně jako pyrotechnik ke zrezivělé pumě z druhé světové války poté co ji v místě detonátoru nakopl náhodně bagr při výkopových pracích. Kupodivu se další hrůza nekonala a to ani navzdory serebritkám, které dodala show Tvoje tmář má známý hlas. Nepopírám talent ani Fialové ani Mišíka, ale hojnost s jakou jsou nyní nasazováni budí obavy. Tvůrci si scénář dobře vymysleli, takže skupinka má secvičovat klasiku - Starce na chmelu, páč to tak vybrala komise. V tom je genialita námětu. Divák klasiku zná, zná písničky i melodie, ví o co go a tak si to celé vlastně připomíná v krapet modernějším hudebním angažmá Petra Maláska se soudobými začínajícími hvězdičkami šoubyznysového potěru. Když se natančí a nezpívá, sledujeme vlastně takový prima letní tábor s kupou krásných lokací, pohledných děvčat řešící problémy mladých ať už ve vztazích či v rámci skupiny. Všímavější jedinec si všimne pár vtípků např. v podobě řidiče autobusu, kterého si střihl ,,autobusák'' Kopta či Lauferova hajného, který jde z paseky vyhnat chlapskou skupinu rozespívávajícíc se na pařezech páč tam dělají kravál. Byly tam ale momenty, které jsem nechápal jako bylo zranění jednoho ze členů skupiny i závěrečné kritické sebeukájení Vojtka a hlavně Polívky v autobuse... A to že nedali tu hlavní písničku na závěr, to mně vyloženě naskrkli... Kdybych to měl shrnout, bylo to s ohledem na ostatní podobnou tvorbu koukatelné a to jen dokládá skutečnost, jak děsně na tom dneska naše hudební filmy jsou. Nejvíce mi však připadalo, že film tak trochu vykrádal Starce a možná kdyby si skupinka měla připravit něco neznámého, dopadlo by mé hodnocení o poznání hůře... Dávám tedy za 2 sklínky oleje na hlasivky. * * (08.07.2018)

To si z nás doprdele tvůrci dělají jenom srandu? Potenciál jako prase, krásná lokace a všechno to jde do zeleniny lacinou telenovelovskou povrchní sračkou! Místo herců jsou ve filmu zpěváci a tanečnící (Korn a Vojtek), tak by jeden čekal muzikálovej nářez. Ale to né, to by totiž dávalo smysl, místo toho zpěváci hrajou a neherci a nezpěváci hrají a zpívají (Mišík!), ten vlastně ani nevim, proč tam byl, možná si z něj 14ky ustříkávají do bombarďáků. Ale co je nejhorší - muzikál!!. Bál jsem se že se budou jen recyklovat Starci na chmelu, ale ono to bylo ještě o třídu horší. O starcích se jen mluví, pak jsou tam sestříhané jen jakési zkoušky, kde se jen nějak někdo posouvá sem a tam. A když už se juchá Bosanova, je z ní nějakej slepenec jedné sloky a dokola se opakujícího refrénu. Slobodanka asi nepochopila co je muzikál, nebo hudební film. Ale je určitě horlivým divákem Ulice!! Jsem tak nasranej, že jsem si raději pustil muzikál Kočky, což jsem se bál udělat celej život. Neslobodanko, pusť si znovu všechny muzikály od Starců, přes Grease až po Rebely, nech zpěváky a tanečníky zpívat a tancovat a hlavně sežeň skladatele, co mají fantazii a dokáží složit něco sami. A aby si Slobodanka neříkala, že tu plácám do větru, jako příklad mohu uvést scénku s hajným (Josef Laufer), opět další zpěvák, který nezpíval, proč? Namísto, aby se v rámci žánru, buď zapojil do zpěvu, nebo sám měl před příchodem na palouk, nebo po odchodu dětí z palouku, nějaký song, tak uvidíte sami co tam udělal. Vlastně tam neměl nic! Jeho postava byla k ničemu. A takových situací je film plnej. (15.01.2016)

Kupodivu tato adaptace Starců na chmelu nebyla až tak strašná. Vica Kerekes s její příšernou česko-slovenštinou ovšem zklamala na celé čáře. Adam Mišík i Vladimír Polívka skvělí. Líbila se mi i choreografie tanců a samozřejmě nestárnoucí písně z uvedeného muzikálu. Trochu romantiky, trochu chlapeckého soupeření, docela inteligentní konec. Znovu bych na to nešla, ale za ztracený čas tu hodinku taky nepovažuji. (19.01.2016)

Nesmírně sympatický film, který bohužel (co se týče některých mladších tvůrců snad jen zatím?) ještě naráží na dílčí nedostatky a jeden zásadní problém: ten se jmenuje absence nosného příběhu, hlavní dějové linky. Rozstřílení pozornosti mezi šest postav je sice velkorysé, ale jako divák jsem měl problém s tím, koho vlastně sledovat, komu fandit. K těm menším věcem patří tragické postsynchrony, což zaráží v porovnání s tím, jak je jinak film po technické stránce zvládnutý - třeba nasnímání některých scén a vůbec práce s kamerou se mi líbila moc. Nejsem taky expert na muzikálová čísla, ale choreografie mi přišly přeci jen maličko stereotypní, problém jsem měl i s Vicou Kerekes, která (a její postava jakbysmet) mi byla z nějakého (subjektivního) důvodu dost nesympatická. Role studentů ovšem zahrány moc pěkně, škoda jen, že představitelka Terezy se ztrácela mezi vedlejšími postavami, mimo jiné tím, že neustále měnila účesy - i taková blbost umí filmu bohužel uškodit. Nicméně, snad jen s výjimkou té příběhové stránky, na které se opět potvrdilo, co českému filmu chybí nejvíc (kvalitní scénář a zkušený dramaturg), jsem byl ochoten skoro všechno odpustit, protože MUZIKÁL ANEB CESTA KE ŠTĚSTÍ (ten podtitul byl mimochodem myslím docela zbytečný) je velkým příslibem toho, že se v tuzemské kinematografii možná začíná něco dít a měnit. Po JÁ, OLGA HEPNAROVÁ v krátké době druhý český film, který mě opravdu a bez nadsázky moc potěšil. 65 %. PS: Na kluky nejsem, ale hejtování mladého Mišíka vůbec nechápu, mě přišel naprosto v pohodě. PPS: Abych se scénáristy i trochu zastal, bylo velmi osvěžující slyšet konečně zas jednou v českém filmu přirozené dialogy napsané tak, jak dneska mladí opravdu mluví. Naposledy snad SNOWBOARĎÁCI. (10.09.2016)