Vtáky noci a fantastický prerod jednej Harley Quinn

Po traileru jsem se hodně bála, ale mě to ve výsledku vůbec nezklamalo! Šílená a chaotická Harley to se svojí hyenou rozjede na kolečkových bruslích ve velkém barevném stylu a já se fakt bavila od začátku do konce. Mělo to tempo, mělo to spád, mělo to fajn soundtrack, mělo to skvělou Margot Robbie, mělo to slušný vedlejší cast (kromě policistky, ta mi tam moc nesedla), mělo to bobra v baletní sukýnce a ve výsledku, já snad fakt nemám co vytknout. 5* (01.04.2020)

// Ten film má jeden zásadní problém. No dobře, má víc zásadních problémů, ten hlavní je ale fakt, že jakmile odejdete z kina, začne vás hrozně štvát. Jo, po čas sledování jsem se ještě celkem bavil, akční scény s výjimkou finále mi přišly tak akorát zábavný, fóry někdy fungovaly víc, někdy zase míň, a na Margot Robbie se prostě hezky kouká. Jenže když jsem opustil sál a začal nad tím trochu přemýšlet, přišlo rázem spíš zklamání než radost z právě viděné comicsárny se střelenou Harley Quinn. Postavy jsou nevyužité, hrátky s vyprávěním jen maskují plochý příběh a že by mě záporák nějak extra děsil, nebo cokoliv v tom filmu alespoň jednou překvapilo či šokovalo, to se fakt říct nedá. A když jsem se rozhodl nechat si to přes noc uležet v hlavě, vlastně jsem přišel na to, že nebylo moc co. Na druhou stranu, furt bych se raději podíval znova na tohle než třeba na takovou Captain Marvel. Což ale upřímně není zase tak velký kompliment, takže tak. 5/10 (05.02.2020)

Konečně po všech těch dnes už úmorně generických rádoby vážných a patosem i umělými CGI pasážemi oplývajících komiksárnách přichází pořádný zábavný biják ze superhrdinského univerza. Přiznejme si, že pouze Nolan dokázal superhrdiny pojmout opravdu komplexně a všichni ostatní jen blafují hloubku. A ten marketingově vycpaný tajtrlík Deadpool se svým jalovým mýtem "krvavého R ratingu" je jen druhou stranou stejné mince, žádnou alternativou. Jako spása naštěstí přichází sólovka Harley Quinn, která je vším, čím komiksy tradičně byly, a současně není tím, čím byly komiksové filmy posledních dvacet let. Máme tu konečně zase šestákovou pestrobarevnou přízemní taškařicí s praštěnými figurami v maniakálním světě. Navíc "Birds of Prey" po těch dekádách, kdy CGI blockbustery (především ty komiksové) vytlačily akční filmy z kin, oznamuje snad už definitivní návrat pořádné kinetické a fyzické akční podívané (čímž završuje trend nastartovaný sériemi "Mission: Impossible" a "John Wick"). Zatímco jiné komiksové blockbustery mají zcela plytkou akci, která nikdy neutkví v paměti, "Birds of Prey" to kontruje hned několika skvostně vypiplanými a nápaditě rozvrženými sekvencemi s úžasnou choreografií, příznačně od Chada Stahelskiho - vrcholem je sekvence z policejní stanice, ale super je i karnevalová fun-house pasáž na konci s estrádní bitkou. Sice si i tento film neodpustí některé úmorně plytké CGI výjevy, ale naštěstí pouze v rovině simulace exteriérů. Naopak hlavní přednost filmu spočívá v klasické dobré analogové práci lidí z oddělení make-upu, kostýmů, výpravy a akční choreografie, ale ostatně také castingu. Moc doufám, že incelovští fňukači nevyhrajou a Harley Quinn dostane další biják, protože tohle je přesně to, co soudobá jednotvárná produkce komiksových bijáků potřebuje: drzou holku, která nezachraňuje svět v dalším unylém spektáklu, ale jen svůj zadek v rozverně brakové a fanfarónsky pestrobarevné báchorce, která se umí ohánět baseballkou i granátometem a hlavně která miluje egg cheese sandwich (což je mimochodem zcela zásadní definiční moment postavy a navíc taky zatraceně skvělý příspěvek do domácí kuchařky). (08.04.2020)

Už v úvodní namakaný pětiminutovce je kuřba za protislužbu, lidská končetina ohlodávaná hyenou, a blití do kabelky na poslední chvíli, takže s feministkama, slabšíma povahama a hejterama nechutnejch R-ek to nejspíš sekne ještě před první akční scénou (a že jich tu je jak nasr- hodně), ale ti ostatní by se mohli bavit. Hodně. Jako já. Protože jestli sem něco fakt nečekal, tak to bylo sympaticky temňoučký (hihi!) DCčko s barvitou choreografií bojovejch scén, kulervoucím soundtrackem a živelnou směsicí ženských hrdinek, kterejm ten druhej díl přeju co nejdřív. Prča iak sviň! Po druhým zkouknutí nejspíš padne pět hvězd. Ta holka je fakt blázen!! "Nechceš gumičku??" (05.02.2020)

Naprosto respektuju, že když studio zjistilo, že trainwreck, jakým byla Suicide Squad, dokázal vygenerovat jednu relevantní věc, a sice figuru Harley Quinn, která se stala notoricky oblíbenou hrdinkou fan-fiction a nesmírně se s ní sžily dospívající dívky, tak bylo potřeba na tom nějak vydělat. Tak Hollywood funguje. Takže nejsem nějak pohoršený tím, že existuje film motivovaný zájmen pubertálních holek. Tahle demografie byla vždy démonizovaná a věci tvořené pro ni byly vnímány jako automaticky špatné a nehodné pozornosti. Zatímco produkty motivované oblibou nedospělé chlapecké fascinace jako Ready Player One jsou legitimizovány jako správné a hodnotné projevy cinefilní zalíbenosti a jsou do nich lity stamiliony (ačkoliv jde v důsledku o projevy té samé infantility s toxickým potenciálem, pokud se na ně díváme dospělou optikou), holčičí ekvivalenty jsou většinou direct-to-video béčka pašovaná studii na trh skoro s pocitem ponížení. Takže je vlastně dost fajn, že tu máme takovýhle film. Jde velmi učebnicově po tom, co malé holky na Harley milují, je to přímočará girl power, která je snadno přeložitelná do cosplay. Pokud nechápete, proč ten film kladl v marketingu takový důraz na to, že Harley má hyenu, když ta hyena je ve filmu v pár záběrech, a je to podle vás chyba, tak sorry, ale vůbec nechápete, jak svět funguje, jste staří a brzo umřete. A jakkoliv to není film mluvící primárně ke mně, tak jeho místo na světě mi dává smysl a je dostatečně cool, abych si ho i já užil. Taky je cool, že postava koncipovaná původně jako male gaze ozdoba z milionté dementní komiksárny si žije svým životem. Umím si představit, že kdybych byl třináctiletá holka, tak by mi to dalo vše, co od umění potřebuju a chci. A tahle třináctiletá holka ve mně tedy dává 85 %. (28.03.2020)