Vtáky noci a fantastický prerod jednej Harley Quinn

Komiksovka Birds of Prey dopadla tragicky finančně a ani samotný film zrak nevytře. Možná budu jeden z mála komu se Suicide Squad líbil, ale tenhle spin off s Harley Quinn na mě působil až moc feministicky a žensky a to mě iritovalo téměř celý film. Je rozdíl poslouchat dialogy drsných žoldáků oproti skupině žen, kde humor nevyzní vůbec vtipně a místy jsem se až styděl. Do průměru film zachraňuje hezký barvičkovo komiksový vizuál a slušná přehledná akce ( Stahelski se nezapře), ale násilí krom pár hezkých zlomenin jsem takřka nezaregistroval, oproti Deadpoolovi, kde střeva a mozky létaly na všechny strany bylo tohle hodně krotké a záporák v podání McGregora na můj vkus přehrával, co to jen šlo. Někde 20 minut před koncem jsem si už přál konec a to je vždy špatná vizitka. Na jedno zhlédnutí díky Harley Quinn a obstojné akci to ujde, ale vše ostatní mi vůbec nechutnalo. PS: Jurnee Smollett-Bell ve zlatých legínách však neměla chybu! 5/10. (10.02.2020)

(50%) Co k tomu napsat? Postava Harley Quinn si nad mým velkým překvapením získala docela dost fanoušků z filmu Sebevražedný oddíl (2016). Měla tam vedlejší roli, a jak to na diváky zapůsobilo. Na mě tak nějak napůl. Ale i tak mi herečka Margot Robbie přišla vtipnější a výraznější v tom oddílu. Zde v její „sólovce“ mi přišla ještě dost nevýraznější a až nudná. Naštěstí v cca druhé půlce filmu jsem začal aspoň už tak trochu usmívat. Pár nadlehčených a na oko vtipných scén se zde našlo. Navíc, zde v tomto filmu nebylo ani tak co zkazit, ale bohužel ne ani nijak nic chválit. Akční scény tvořily většinou nějaké ty rvačky, rozmáznutí basebalovou pálkou atd. I to se zde nedalo moc vychvalovat, točeno to bylo dost amatérsky. Ale co, příběh byl jednoduchý, skoro žádný, ale pro tuto látku zcela nepotřebný. Nuda zde vyloženě nehrozila, i když zápletka byla nulová. Herci ušli, ale také nic extra včetně divné postavě M.E.Winstead. Hudba - neexistovala snad. Chtěl jsem dát lepší 2*, ale nakonec jsem měl dobrou náladu, Robbie se mi líbí, nebyla zde trapná, druhá půlka a finále – to bylo docela svižné, tak to celé hodnotím do čistého průměru. Mělo to ale navíc. Mohlo to být aspoň víc šílenější a vtipnější, ale co ….. (20.03.2020)

Naprosto respektuju, že když studio zjistilo, že trainwreck, jakým byla Suicide Squad, dokázal vygenerovat jednu relevantní věc, a sice figuru Harley Quinn, která se stala notoricky oblíbenou hrdinkou fan-fiction a nesmírně se s ní sžily dospívající dívky, tak bylo potřeba na tom nějak vydělat. Tak Hollywood funguje. Takže nejsem nějak pohoršený tím, že existuje film motivovaný zájmen pubertálních holek. Tahle demografie byla vždy démonizovaná a věci tvořené pro ni byly vnímány jako automaticky špatné a nehodné pozornosti. Zatímco produkty motivované oblibou nedospělé chlapecké fascinace jako Ready Player One jsou legitimizovány jako správné a hodnotné projevy cinefilní zalíbenosti a jsou do nich lity stamiliony (ačkoliv jde v důsledku o projevy té samé infantility s toxickým potenciálem, pokud se na ně díváme dospělou optikou), holčičí ekvivalenty jsou většinou direct-to-video béčka pašovaná studii na trh skoro s pocitem ponížení. Takže je vlastně dost fajn, že tu máme takovýhle film. Jde velmi učebnicově po tom, co malé holky na Harley milují, je to přímočará girl power, která je snadno přeložitelná do cosplay. Pokud nechápete, proč ten film kladl v marketingu takový důraz na to, že Harley má hyenu, když ta hyena je ve filmu v pár záběrech, a je to podle vás chyba, tak sorry, ale vůbec nechápete, jak svět funguje, jste staří a brzo umřete. A jakkoliv to není film mluvící primárně ke mně, tak jeho místo na světě mi dává smysl a je dostatečně cool, abych si ho i já užil. Taky je cool, že postava koncipovaná původně jako male gaze ozdoba z milionté dementní komiksárny si žije svým životem. Umím si představit, že kdybych byl třináctiletá holka, tak by mi to dalo vše, co od umění potřebuju a chci. A tahle třináctiletá holka ve mně tedy dává 85 %. (28.03.2020)

Nemám rozhodně nic proti prosazování se žen v Holém údu, pokud to ovšem nejsou patrně životem zklamané, zoufale nemrdané, zapšklé, zhrzené, škaredé a neinventivní pizdy. Výsledkem scénáristického a režijního připouštění takto poznamenaných emancipantek pak klidně může být přiblblé a unylé dvouhodinové kopání chlapů do koulí, co vypadá jako nejnovější videoklip „dámské“ militantní hudební skupiny Beavered feminists of Benetton. Sice erková, avšak naprosto tupá a nevtipná multikulti klauniáda, plná nesympatických, naprosto příšerných neherců a ještě horšího Emana MekŘehoře. Mimicky to dávala snad jen Margotka, nicméně takhle z hlavy fuckt nevím, je-li to zhnusněním věkem, nevkusnou maskérkou, idiotským scénářem či amatérským vedením postavy, že jí tak zjevně prošla minimální trvanlivost, seksepíl i nezávadnost obalu. Moje levačka, která při Sebevražedném oddílu řádila jak masturbační ruka, tentokrát při pohledu na ni ani necukla a celou hrací dobu jen nezaujatě a znuděně spočívala na opěradle sedačky, přičemž na mě furt demonstrativně natáčela hodinky. (17.02.2020)

Po nemastných a neslaných trailerech člověk před návštěvou kina jen doufal, že to nebude takový propadák, jako byl svého času Suicide Squad. A světe div se. Karty se obrátily. Zatímco banda sebevražedných idiotů vypadala v ukázkách nadupaně a následně pohořela, Harley to vzala přesně z druhé strany. Z nulových očekávání se vyloupla poměrně povedená jednohubka, která dokáže zabavit. Hlavní zásluhu na tom má hlavně vyprávění, které "dostala do rukou" právě Harley. Ta s ním skáče tam a zase zpátky, což ve finále filmu přidává na tempu. Díky této struktuře si totiž scénáristé mohou dovolit rozsekat delší konverzační pasáže na více částí, které postupně namixují s "nařachanými" akčními sekvencemi. Věřím tomu, že kdyby byla poctivě dodržená časová posloupnost všech událostí, ve filmu by se určitě našla slepá místa, při kterých by se divák nudil. Filmu však do jisté míry podkopává nohy fakt, že se snaží působit jako týmovka. Ono totiž úplně nefunguje, když z Vtáků (tak totiž zní velice humorný slovenský překlad) nějaký adekvátní prostor dostane kromě Harley snad jen Black Canary. Zahraničními recenzemi opěvovaná Huntress pak má jen minimum prostoru, a rozhodně není tak skvělá, jak ji někteří opěvují. Ale budiž, každý má nárok na svůj vlastní názor. Nic to ale nemění na tom, že vztahy mezi budovaným týmem (jenž je budován asi posledních 15 minut) jsou prakticky nulové. Jako povedené tak můžeme označit alespoň vztahy Harley - Cass a Canary - Sionis. A právě poslední zmíněný charakter je díky Ewanu McGregorovi opravdu skvělý. Je to sice poměrně typický vyšinutý DC mafián, jako asi polovina záporáků z Gothamu, ale je zahraný dobře. V kombinaci s výrazně "degradovaným" Zsaszem (ten na žebříčku padouchů rázem spadl o nějaké to patro níže) ale tvoří pěkně úchylnou dvojičku, kterou byste neradi potkali v potemnělé noční uličce nebo při procházce v parku. Birds of Prey tak stojí hlavně na poměrně jednoduchém humoru, který je místy dost bizarní a stupidní, ale funguje v podobné kvalitě po celou stopáž filmu. V kombinaci se zábavným soundtrackem Daniela Pembertona a přehlednými akčními scénami pěkně tělo na tělo je to slušný film. Na DCEU nadprůměr a 70%. P.S.: Jen doufám, že mě Warner Bros ušetří toho, že by natočil další film čistě s Birds of Prey v sestavě Black Canary, Huntress a Renee Montoya - ta ženská mi pila krev pokaždé, když byla na plátně. (05.02.2020)