Vtáky noci a fantastický prerod jednej Harley Quinn

Nemám rozhodně nic proti prosazování se žen v Holém údu, pokud to ovšem nejsou patrně životem zklamané, zoufale nemrdané, zapšklé, zhrzené, škaredé a neinventivní pizdy. Výsledkem scénáristického a režijního připouštění takto poznamenaných emancipantek pak klidně může být přiblblé a unylé dvouhodinové kopání chlapů do koulí, co vypadá jako nejnovější videoklip „dámské“ militantní hudební skupiny Beavered feminists of Benetton. Sice erková, avšak naprosto tupá a nevtipná multikulti klauniáda, plná nesympatických, naprosto příšerných neherců a ještě horšího Emana MekŘehoře. Mimicky to dávala snad jen Margotka, nicméně takhle z hlavy fuckt nevím, je-li to zhnusněním věkem, nevkusnou maskérkou, idiotským scénářem či amatérským vedením postavy, že jí tak zjevně prošla minimální trvanlivost, seksepíl i nezávadnost obalu. Moje levačka, která při Sebevražedném oddílu řádila jak masturbační ruka, tentokrát při pohledu na ni ani necukla a celou hrací dobu jen nezaujatě a znuděně spočívala na opěradle sedačky, přičemž na mě furt demonstrativně natáčela hodinky. (17.02.2020)

6/10 Audiovizuální paráda, u které smrdí fakt, že jde o film točený ženskou režisérkou s ženským ansáblem pro ženské diváky. A co hůř, i tak to neplní nastavené předpoklady. Ony témata jsou totiž promarněny až hanba. Postavy fungují v rámci možností dobře (hlavně ty vedlejší - Huntress ftw!) ale ústřední postavy (Harley či Black Mask) jdou až moc na sílu - okatě a nefunkčně. Příběh svou naprostou jednoduchost ukrývá za tunou scénáristických kliček (nespolehlivý vypravěč, flashbacky ve flashbacku z jiného pohledu, rychlostřihy atd...) a jako celek jde o takový mišmaš všeho možného. Má to své momenty a určitě tu byla kupa nápadů, které potěší - jen by to do příště chtělo výraznější rukopis a dotáhnutí linek do zdárného konce. (09.02.2020)

Popravdě, asi mi to postavu Harley Quinn moc nepřiblížilo a v první půlce jsem měl spíš pocit, že to je jen pestrobarevná a přeplácaná šaškovačka Margot Robbie, která si to ale fakt užívá, to se musí nechat. Nicméně naštěstí druha půlka už snese nějaký měřítka a rozjede se slušná akční jízda, byť člověk má furt pocit, že snaha osamostatnit postavu Quinn od Jokera film trochu ochuzuje a i když tu má být Harley Quinn ta hlavní, tak pachuť nepřítomnosti Jokera na konci trochu ulpí. Na druhou stranu, bavil jsem se i tak dobře 3.5. (29.03.2020)

Postava Harley Quinn, vyšinutej antihrdinky, je zaujímavo vymyslená aj komiksovo spracovaná postava s veľkým potenciálom ozvláštniť filmy, v ktorých sa objaví. Dôkazom toho bola skvelá snímka Samovražedný oddiel z roku 2016, kde sa Harley prvýkrát objavila v podaní Margot Robbie. Celý film oživila a priniesla nutnú dávku humoru. V Birds of Prey však ani zďaleka charakter Harley nevynikol. Z minula máme overené, že to nie je chyba Margot, ktorá svoju postavu zvláda stvárniť skvele, na mieste je teda začať viniť nudnejší a blbší scenár a zápletku celkovo. Už len spôsob, ktorým sa hlavná postava postavila do úlohy osvieteného rozprávača a sprievodcu kazí celý zážitok z filmu. Napriek plagátom aj popisu spolupráce superhrdiniek sa štvorica dá dokopy až k záveru filmu divným, neohrabaným spôsobom. Naozaj, priateľstvo na päť minút. Navyše sa to počas tejto scény hemží emancipáciou, feminizmom a ženskou nesúdržnosťou. (01.05.2020)

Epileptická, rozháraná, barevná a zbytečná; taková je celovečerní jízda s Harley Quinn. Je šílené si myslet, že pouhé obsazení ženských postav dokáže zakrýt či rovnou vykompenzovat chabý příběh a nudnou akci – ještě šílenější pak bude, až se ukáže, že to za oceánem možná opravdu stačit může. Samotná Margot Robbie v titulní roli se sice snaží, ovšem její sociopaticky-infantilní póza se po deseti minutách okouká a následně nemá co nabídnout. Zbytek horkou jehlou poskládaného ženského týmu je nevýrazné a příběhy jednotlivých dam jsou až příliš zaměnitelné – především bije do očí, že jediná rovina, v níž se ženy dokážou za něco postavit, je jejich vymezení vůči mužům; víc toho tyto figury nabídnout nemohou. Bohužel ani Mary Elizabeth Winstead nemá dost prostoru, aby něco rozehrála, a tak nejlépe prokreslenou i nejprocítěněji zahranou figurou je paradoxně slizce homosexuální záporák Ewana McGregora. Dokonce ani akce není nijak úchvatná, přestože s choreografií a barevnými efekty zjevně muselo být dost práce. Jenže pod všemi barvami hrajícím pozlátkem je jen šeď a prázdnota, a to je velká škoda. (01.04.2020)