Vtáky noci a fantastický prerod jednej Harley Quinn

6/10 Audiovizuální paráda, u které smrdí fakt, že jde o film točený ženskou režisérkou s ženským ansáblem pro ženské diváky. A co hůř, i tak to neplní nastavené předpoklady. Ony témata jsou totiž promarněny až hanba. Postavy fungují v rámci možností dobře (hlavně ty vedlejší - Huntress ftw!) ale ústřední postavy (Harley či Black Mask) jdou až moc na sílu - okatě a nefunkčně. Příběh svou naprostou jednoduchost ukrývá za tunou scénáristických kliček (nespolehlivý vypravěč, flashbacky ve flashbacku z jiného pohledu, rychlostřihy atd...) a jako celek jde o takový mišmaš všeho možného. Má to své momenty a určitě tu byla kupa nápadů, které potěší - jen by to do příště chtělo výraznější rukopis a dotáhnutí linek do zdárného konce. (09.02.2020)

Už v úvodní namakaný pětiminutovce je kuřba za protislužbu, lidská končetina ohlodávaná hyenou, a blití do kabelky na poslední chvíli, takže s feministkama, slabšíma povahama a hejterama nechutnejch R-ek to nejspíš sekne ještě před první akční scénou (a že jich tu je jak nasr- hodně), ale ti ostatní by se mohli bavit. Hodně. Jako já. Protože jestli sem něco fakt nečekal, tak to bylo sympaticky temňoučký (hihi!) DCčko s barvitou choreografií bojovejch scén, kulervoucím soundtrackem a živelnou směsicí ženských hrdinek, kterejm ten druhej díl přeju co nejdřív. Prča iak sviň! Po druhým zkouknutí nejspíš padne pět hvězd. Ta holka je fakt blázen!! "Nechceš gumičku??" (05.02.2020)

#8 DCEU. Dříve Birds of Prey (And the Fantabulous Emancipation of One Harley Quinn), dnes Harley Quinn: Birds of Prey. Vysloveně kongeniální mi přišel trailer na klasickou písničku Björk It's Oh So Quiet. Margot Robbie jako jediná přežila nechvalně proslulý první Suicide Squad, a aby se nenudila, dostala na hraní další tým. Tentokrát holčičí sestavu Birds of Prey. Záporákem je výborný Ewan McGregor a nechybí reminiscence ani na takové šlágry, jako je klasická píseň Diamonds Are a Girl's Best Friend. Nemusím asi vysvětlovat, že v komiksech ty postavy fungují jinak, jinak fungují i animáky atd. Tohle je klasická akční formulka o tom, kterak se z dříve záporné postavy pomalu stává postava kladná. A takové mám nejradši. Hezky si to žánrově hraje, mrká na čtenáře sekvenčního umění (nechybí pan bobr) a na pohodu se to vyrovnává s tím vším, co bylo třeba v DC filmech poklidit a zavřít zase na chvíli do skříně. Dnes už máme v češtině k dispozici i první tři knihy Birds of Prey (z éry Rebirth). (15.02.2020)

Epileptická, rozháraná, barevná a zbytečná; taková je celovečerní jízda s Harley Quinn. Je šílené si myslet, že pouhé obsazení ženských postav dokáže zakrýt či rovnou vykompenzovat chabý příběh a nudnou akci – ještě šílenější pak bude, až se ukáže, že to za oceánem možná opravdu stačit může. Samotná Margot Robbie v titulní roli se sice snaží, ovšem její sociopaticky-infantilní póza se po deseti minutách okouká a následně nemá co nabídnout. Zbytek horkou jehlou poskládaného ženského týmu je nevýrazné a příběhy jednotlivých dam jsou až příliš zaměnitelné – především bije do očí, že jediná rovina, v níž se ženy dokážou za něco postavit, je jejich vymezení vůči mužům; víc toho tyto figury nabídnout nemohou. Bohužel ani Mary Elizabeth Winstead nemá dost prostoru, aby něco rozehrála, a tak nejlépe prokreslenou i nejprocítěněji zahranou figurou je paradoxně slizce homosexuální záporák Ewana McGregora. Dokonce ani akce není nijak úchvatná, přestože s choreografií a barevnými efekty zjevně muselo být dost práce. Jenže pod všemi barvami hrajícím pozlátkem je jen šeď a prázdnota, a to je velká škoda. (01.04.2020)

Na to, jaký průser jsem po matných a nudných trailerech čekal, jsem se vlastně nakonec i malinko bavil. Margot Robbie je v roli Harley stále skvělá, Ewan McGregor si svého záporáka také užívá a na akci je místy vidět, že si ji vzal do parády Chad Stahelski. A díky střídmé stopáži to vlastně příjemně uteče. Jenže, tím všechna pozitiva vlastně končí. Jakmile se totiž snímek začne soustředit na zbytek dámské sestavy, nebo si nedej bože začnou postavy povídat, je to dost velká nuda. Ženské charaktery jsou navíc buď naprosto nezajímavé, nebo mají jen minimum prostoru (Mary Elizabeth Winstead). Sázka na „ženského Deadpoola“ s rozverným stylem a přeskakujícím vyprávěním je sice místy sympatická, většinu času ale selhává na nedotaženém scénáři a matné režii, která nedokáže ani vyloženě cool nápady pořádně vytěžit a v podstatě vždy zůstane někde na půli cesty. Pod jistějším a výraznějším režijním dohledem mohl být Harleyin příběh zábavnou kulervoucí podívanou, takhle se jedná o comicsový průměr, jenž se mi už vlastně vykouřil z hlavy. (07.02.2020)