Vtáky noci a fantastický prerod jednej Harley Quinn

#8 DCEU. Dříve Birds of Prey (And the Fantabulous Emancipation of One Harley Quinn), dnes Harley Quinn: Birds of Prey. Vysloveně kongeniální mi přišel trailer na klasickou písničku Björk It's Oh So Quiet. Margot Robbie jako jediná přežila nechvalně proslulý první Suicide Squad, a aby se nenudila, dostala na hraní další tým. Tentokrát holčičí sestavu Birds of Prey. Záporákem je výborný Ewan McGregor a nechybí reminiscence ani na takové šlágry, jako je klasická píseň Diamonds Are a Girl's Best Friend. Nemusím asi vysvětlovat, že v komiksech ty postavy fungují jinak, jinak fungují i animáky atd. Tohle je klasická akční formulka o tom, kterak se z dříve záporné postavy pomalu stává postava kladná. A takové mám nejradši. Hezky si to žánrově hraje, mrká na čtenáře sekvenčního umění (nechybí pan bobr) a na pohodu se to vyrovnává s tím vším, co bylo třeba v DC filmech poklidit a zavřít zase na chvíli do skříně. Dnes už máme v češtině k dispozici i první tři knihy Birds of Prey (z éry Rebirth). (15.02.2020)

Fakt nevím, jestli Birds of Prey chtějí být „ostrým, až kontroverzním filmem“ nebo čímkoliv jiným, ale užíval jsem si to, čím skutečně jsou – svěží, nekomplikovanou, místy vědomě trashovou, rozpustile over the top a infantilní porozchodovou akční komedií se záměrně chaotickým vyprávěním, které se postupně stejně jako hlavní hrdinka usadí a stane soustředěnějším. Girl power není stavěna na odiv tak okatě jako ve Wonder Woman nebo některých marvelovkách (např. bolestivě křečovitá a STRAŠNĚ zbytečná „aby se neřeklo“ scéna v Avengers: Endgame). Feminismus je přirozenou součástí fikčního světa. Všichni chlapi jsou podlí zrádci nebo nebezpečné násilnické svině (což ale neznamená, že by hrdinky byly svaté, ani náznakem - jsou nedokonalé, ale je jim to fuk) a přejeme jim, aby zhynuli strašlivou smrtí. Film je postaven víc na ženském přátelství než na antagonismu Harley Quinn a Sionise. Ten je ve výsledku spíš jen MacGuffinem, přispívajícím k „female bondingu“, překážkou bránící protagonistce vychutnat si vajíčkový sendvič nebo v klidu sledovat Tweetyho. V tom se Birds of Prey liší od standardních komiksových filmů, kde musí být padouch zlikvidován, aby byl zachráněn svět. Jasně, nevadilo by mi, kdyby to byla větší anarchie a drzejší výsměch všem mačistickým komiksovým univerzům, ve kterých ženy slouží jen jako partnerky, záporačky a ozdoby klučičích dobrodružství, ale už Birds of Prey jsou pro některé diváky moc radikálně feministické (ehm, lol), takže zatím asi fakt nelze od velké studiové žánrovky očekávat víc. 75% (07.02.2020)

Když se Harley Quinn objevila v Sebevražedném oddílu, tak jsem jí vnímal jako to nejlepší, co film nabídl. Samostatný film je ale podle mě už těžká přeháňka. Moc šílenosti, moc ztřeštěnosti, moc bláznovství naráz. Margot Robbie si tu hraje s postavou Harley úplně neskutečně a mě teda, musím říct, srala kam pohlédla. Jelikož film ale disponuje hodně slušnou akcí a takovým tím girl power feelingem, tak jsem nakonec setrval a tři hvězdy filmu vpálil. Fajn expresivní akční výmaz. (02.02.2021)

Chvíli boží, chvíli děsný. Jsou tu neskutečně zábavné scény, které fungují a baví, ale bohužel, je tu i spousta věcí, které sráží sbírku ptáčků do tenat naprostého průměru. A hlavně casting.  Funguje v něm totiž jen polo-titulní Harley Quinn v podání Robbie, která je sice až příliš diblíkovatá, zato má zas pár super analitických scén, kdy se konečně využívá její původ psycholožky. Krom ní tu funguje vlastně už jen zlodějská holčina a padouch (A kde Obi-Van není skvělej, že jo) a jeho hlavní poskok, kteří oba mají jednotlivě víc charismatu, než ostatní postavy dohromady a to není humor, ale myslím to naprosto vážně, nějaké dvě hodiny a už si vůbec nepamatuju většinu hlavních ženských postav, které i při přímém sledování působili sice jako náčrt zábavně, ale hrozně unyle, bez hloubky a působí jako kdyby jim první tři kandidátky na role odřekly. A to je obrovská, obrovská škoda, protože jinak je ten film hrozně dobře natočený, vyprávění funguje a má to dost možná nejlepší choreografii v celém filmovém DC, jenže... Ty postavy to prostě zabíjí a je trošku smutné, že se všichni snaží tvářit o jaké že nejde emancipační dílo, ale stejně se nakonec řeší hlavně to, jak se Harley rozsype po rozchodu s chlapem, poldové s penisem jsou dementní a hlavní padouch je prostě hovado, nevyužitá příležitost. (10.07.2021)

Zdaleka ne tak předvídatelné a unavené, jak naznačovaly trailery nebo první reakce, vzhledem k vynucenosti v podobě těžení titulní hrdinky dokonce příjemné. Jenže tím největším plusem stejně zůstává to, že jsem se na rozdíl od spřízněného Sebevražedného oddílu bavil. Margot Robbie předvádí harleyovský standard, kdy jí je občas trochu moc a ostatní dravci nedostanou dost prostoru, ale většinu času je její bezuzdné bláznění tak akorát. Snad jen s tou výtkou, že do komiksového předobrazu má pořád strašně daleko, protože podstata Harleen Quinzel opravdu není jen ve smíchu a palici. Za úspěch beru i hlavního záporáka, který si sice Black Mask říká zbytečně, ale Ewana McGregora není nikdy dost na to, aby si nemohl střihnout vděčnou roli ve filmu, který vejde do širokého povědomí. Škoda jen, že mu parťáka dělá sympaťák Chris Messina, jehož role nemá s hrozivým Victorem Szaszem, kterého by měl představovat, společného opravdu nic. A podobných rozporů je film plný. Huntress je úžasná, ale prostor skoro nemá. Jedna hláška je dobrá, u další je mi skoro trapně. Zkrátka a dobře jsem čekal všechno možné, jen ne neurážející jednosměrku, kde nula od nuly pošla, a na kterou se (opět) nebude nijak navazovat. 50% (11.02.2021)