Vtáky noci a fantastický prerod jednej Harley Quinn

Snaživá hra s dávkováním příběhu, která bohužel potvrzuje, že jakmile vezmete výraznou vedlejší figurku a dáte ji do středu dění, přijde o velkou část kouzla, protože najednou nestačí jen energické vstupy, ale musí fungovat jako komplexní charakter. A právě ona konkretizace najednou vezme veškeré tajemství a tím i faktor zábavy. Margot Robbie do té role dává všechno, ale jakmile utváří situace a jen na ně vtipně nereaguje, nemá vlastně úplně jak zářit. A zbytek, tam se bohužel sešly jen průměrné prvky, ze kterých nedokázal se ctí vybruslit ani jindy jistý Ewan McGregor. Spálená šance za 50%. (31.07.2020)

Fakt nevím, jestli Birds of Prey chtějí být „ostrým, až kontroverzním filmem“ nebo čímkoliv jiným, ale užíval jsem si to, čím skutečně jsou – svěží, nekomplikovanou, místy vědomě trashovou, rozpustile over the top a infantilní porozchodovou akční komedií se záměrně chaotickým vyprávěním, které se postupně stejně jako hlavní hrdinka usadí a stane soustředěnějším. Girl power není stavěna na odiv tak okatě jako ve Wonder Woman nebo některých marvelovkách (např. bolestivě křečovitá a STRAŠNĚ zbytečná „aby se neřeklo“ scéna v Avengers: Endgame). Feminismus je přirozenou součástí fikčního světa. Všichni chlapi jsou podlí zrádci nebo nebezpečné násilnické svině (což ale neznamená, že by hrdinky byly svaté, ani náznakem - jsou nedokonalé, ale je jim to fuk) a přejeme jim, aby zhynuli strašlivou smrtí. Film je postaven víc na ženském přátelství než na antagonismu Harley Quinn a Sionise. Ten je ve výsledku spíš jen MacGuffinem, přispívajícím k „female bondingu“, překážkou bránící protagonistce vychutnat si vajíčkový sendvič nebo v klidu sledovat Tweetyho. V tom se Birds of Prey liší od standardních komiksových filmů, kde musí být padouch zlikvidován, aby byl zachráněn svět. Jasně, nevadilo by mi, kdyby to byla větší anarchie a drzejší výsměch všem mačistickým komiksovým univerzům, ve kterých ženy slouží jen jako partnerky, záporačky a ozdoby klučičích dobrodružství, ale už Birds of Prey jsou pro některé diváky moc radikálně feministické (ehm, lol), takže zatím asi fakt nelze od velké studiové žánrovky očekávat víc. 75% (07.02.2020)

Do háje zelenýho s vymodelovanými a umělými Avangers, když komiksovou zábavu, tak jedině Harley Freaking Quinn! Dobrá filmařina plná kaskadérských kousků a skvělých fightů v poměrně dlouhých záběrech, k tomu dokonale sedící soundtrack a úžasná Margot, kterou nelze nemilovat. V rámci svého žánru skvělé, mix Deadpoola a temného Jokera, i když po boku této Princess Freak z Gothamu si spíše představuji Heath Ledgera, to by byl film. [Kino Citadela - Litvínov] (09.02.2020)

Nebrat. Birds of Prey chtějí být ostrý, možná až kontroverzní film plný drsného a černého humoru, odvážných režijních řešení, silných charakterů a nekompromisní atmosféry. Jenže aby to fungovalo, musel by ten film točit někdo šikovnější než Cathy Yan, která dala filmu celkem zajímavý vizuální look, ovšem naprosto netuší, jak pracovat s postavami a jak mezi nimi budovat vztahy. A vzhledem k tomu, že právě na tomhle by mělo Birds of Prey do značné míry stát, je to celkem problém. Ale ona je možná potíž i v tom, že když jede Harley sólo, ukazuje se, že to moc zajímavá postava není. Tahle týmovka by chtěla mít blízko k Deadpoolovi, ale držkatému žoldákovi drsné holky z Gothamu nezvládají ani dýchat na záda. V akčních scénách to ještě jde, jakmile se však začne s mluvením a budováním vztahů, ukáže se, jak moc nudné tyhle hrdinky jsou a jak celá ta drsnost a odvážnost funguje jen na papíře. Za eRkovým ratingem a divokými barvičkami se marně schovává film, který nemá nápady a většinu času nudí. (05.02.2020)

Po nemastných a neslaných trailerech člověk před návštěvou kina jen doufal, že to nebude takový propadák, jako byl svého času Suicide Squad. A světe div se. Karty se obrátily. Zatímco banda sebevražedných idiotů vypadala v ukázkách nadupaně a následně pohořela, Harley to vzala přesně z druhé strany. Z nulových očekávání se vyloupla poměrně povedená jednohubka, která dokáže zabavit. Hlavní zásluhu na tom má hlavně vyprávění, které "dostala do rukou" právě Harley. Ta s ním skáče tam a zase zpátky, což ve finále filmu přidává na tempu. Díky této struktuře si totiž scénáristé mohou dovolit rozsekat delší konverzační pasáže na více částí, které postupně namixují s "nařachanými" akčními sekvencemi. Věřím tomu, že kdyby byla poctivě dodržená časová posloupnost všech událostí, ve filmu by se určitě našla slepá místa, při kterých by se divák nudil. Filmu však do jisté míry podkopává nohy fakt, že se snaží působit jako týmovka. Ono totiž úplně nefunguje, když z Vtáků (tak totiž zní velice humorný slovenský překlad) nějaký adekvátní prostor dostane kromě Harley snad jen Black Canary. Zahraničními recenzemi opěvovaná Huntress pak má jen minimum prostoru, a rozhodně není tak skvělá, jak ji někteří opěvují. Ale budiž, každý má nárok na svůj vlastní názor. Nic to ale nemění na tom, že vztahy mezi budovaným týmem (jenž je budován asi posledních 15 minut) jsou prakticky nulové. Jako povedené tak můžeme označit alespoň vztahy Harley - Cass a Canary - Sionis. A právě poslední zmíněný charakter je díky Ewanu McGregorovi opravdu skvělý. Je to sice poměrně typický vyšinutý DC mafián, jako asi polovina záporáků z Gothamu, ale je zahraný dobře. V kombinaci s výrazně "degradovaným" Zsaszem (ten na žebříčku padouchů rázem spadl o nějaké to patro níže) ale tvoří pěkně úchylnou dvojičku, kterou byste neradi potkali v potemnělé noční uličce nebo při procházce v parku. Birds of Prey tak stojí hlavně na poměrně jednoduchém humoru, který je místy dost bizarní a stupidní, ale funguje v podobné kvalitě po celou stopáž filmu. V kombinaci se zábavným soundtrackem Daniela Pembertona a přehlednými akčními scénami pěkně tělo na tělo je to slušný film. Na DCEU nadprůměr a 70%. P.S.: Jen doufám, že mě Warner Bros ušetří toho, že by natočil další film čistě s Birds of Prey v sestavě Black Canary, Huntress a Renee Montoya - ta ženská mi pila krev pokaždé, když byla na plátně. (05.02.2020)