Vtáky noci a fantastický prerod jednej Harley Quinn

"Naštěstí pro mě, dostávám nejlepší nápady, když jsem nalitá." Nemám zrovna moc v oblibě zmalovaný a zlitý blondýny, který občas něco nedomyslí. Ani můj psychiatr však netuší  že když si nazujou kolečkový brusle, vytáhnou baseballovou pálku a rozněžní se nad vaječným sendvičem, tak jsem schopen je i milovat. Tady je to ale jedno, protože s Harley byla docela sranda, ale srdce mi ukradla Black Canary. Od jejího nástupu jsem věděl, že jakmile mi zaklepe na dveře, tak ji oslním svými bicepsy. Pokud je do tý doby najdu. Tohle je prostě film, u kterýho se dá myslet i jiným orgánem, než je mozek. Já jsem to udělal a nelituju toho. Jen jsem nějak nepochytal moc informací. Pouze jsem zaznamenal, že Joker je Koblížek, ale asi s tím nepůjdu machrovat do Gothamu. (23.09.2022)

Překvapivě dobře konsolidované vyprávění, které především v první polovině nápaditě odráží nepředvídatelnou náturu svých protagonistek. Na Margot se navíc pořád bezvadně kouká a maniakální verze jindy sympatického McGregora mi přišla spíše nevinně zábavná než trapná a otravná. Po srovnání motivací a stanovení jasného cíle se vyprávění uklidní a společně s tím začíná film ztrácet náboj a progresivní nápady - akční scény se stávají rutinnějšími (s výjimkou závěrečné nahánění na bruslích) a zpočátku chytře protlačovaný feminismus se ohraje a tlačí na pilu až příliš. A vedlejší postavy zkrátka nejsou tak zajímavé, aby tu snaživou one-woman-show nějak přínosně doplnily - což je asi největší škoda, protože z formálního hlediska jsem byl relativně spokojen a kvituji i fakt, že jsem hned po chvilce úplně zapomněl, že má jít o superhrdinský film. 65% (25.03.2020)

Nemám rozhodně nic proti prosazování se žen v Holém údu, pokud to ovšem nejsou patrně životem zklamané, zoufale nemrdané, zapšklé, zhrzené, škaredé a neinventivní pizdy. Výsledkem scénáristického a režijního připouštění takto poznamenaných emancipantek pak klidně může být přiblblé a unylé dvouhodinové kopání chlapů do koulí, co vypadá jako nejnovější videoklip „dámské“ militantní hudební skupiny Beavered feminists of Benetton. Sice erková, avšak naprosto tupá a nevtipná multikulti klauniáda, plná nesympatických, naprosto příšerných neherců a ještě horšího Emana MekŘehoře. Mimicky to dávala snad jen Margotka, nicméně takhle z hlavy fuckt nevím, je-li to zhnusněním věkem, nevkusnou maskérkou, idiotským scénářem či amatérským vedením postavy, že jí tak zjevně prošla minimální trvanlivost, seksepíl i nezávadnost obalu. Moje levačka, která při Sebevražedném oddílu řádila jak masturbační ruka, tentokrát při pohledu na ni ani necukla a celou hrací dobu jen nezaujatě a znuděně spočívala na opěradle sedačky, přičemž na mě furt demonstrativně natáčela hodinky. (17.02.2020)

// Ten film má jeden zásadní problém. No dobře, má víc zásadních problémů, ten hlavní je ale fakt, že jakmile odejdete z kina, začne vás hrozně štvát. Jo, po čas sledování jsem se ještě celkem bavil, akční scény s výjimkou finále mi přišly tak akorát zábavný, fóry někdy fungovaly víc, někdy zase míň, a na Margot Robbie se prostě hezky kouká. Jenže když jsem opustil sál a začal nad tím trochu přemýšlet, přišlo rázem spíš zklamání než radost z právě viděné comicsárny se střelenou Harley Quinn. Postavy jsou nevyužité, hrátky s vyprávěním jen maskují plochý příběh a že by mě záporák nějak extra děsil, nebo cokoliv v tom filmu alespoň jednou překvapilo či šokovalo, to se fakt říct nedá. A když jsem se rozhodl nechat si to přes noc uležet v hlavě, vlastně jsem přišel na to, že nebylo moc co. Na druhou stranu, furt bych se raději podíval znova na tohle než třeba na takovou Captain Marvel. Což ale upřímně není zase tak velký kompliment, takže tak. 5/10 (05.02.2020)

6/10 Audiovizuální paráda, u které smrdí fakt, že jde o film točený ženskou režisérkou s ženským ansáblem pro ženské diváky. A co hůř, i tak to neplní nastavené předpoklady. Ony témata jsou totiž promarněny až hanba. Postavy fungují v rámci možností dobře (hlavně ty vedlejší - Huntress ftw!) ale ústřední postavy (Harley či Black Mask) jdou až moc na sílu - okatě a nefunkčně. Příběh svou naprostou jednoduchost ukrývá za tunou scénáristických kliček (nespolehlivý vypravěč, flashbacky ve flashbacku z jiného pohledu, rychlostřihy atd...) a jako celek jde o takový mišmaš všeho možného. Má to své momenty a určitě tu byla kupa nápadů, které potěší - jen by to do příště chtělo výraznější rukopis a dotáhnutí linek do zdárného konce. (09.02.2020)