Vtáky noci a fantastický prerod jednej Harley Quinn

Jakožto jeden ze dvou lidí na světě jsem byl velice spokojen se směřováním DCEU pod Snyderovým vedením, se Suicide Squad i Jokerem ztvárněným Jaredem Letem. Proto mě hrozně mrzí, že tento film navazuje na Harleyinu linku ze Sebevražedného oddílu, ale také na film, který nakonec nikdy nevznikl (Joker a Harley Quinn). A ten prostředek tu pro mě citelně chybí, stejně tak mi vadí dlouho slibovaná absence Jokera (pouze ústřižky starých záběrů), jež se ukázala jako skutečná. To jediné tu chybí k poníženému pětikvaltu, jelikož jsem se jinak výborně bavil. Čím dál více mi vadí nucená emancipace a angažmá režiséra na základě pohlaví a až posléze talentu. Ačkoliv jsem měl od začátku takové pocity z přefeminizovaného Birds of Prey, vlastně s tím v tomto případě nemám problém, jelikož jsem s režií Cathy Yan velice spokojen a tu určitou videoklipovost po vzoru SS má v malíku. Nejvíce tedy s akčními scénami, kde je na to Margot Robbie ještě sama (75% snímku), akce je přehledná, choreograficky vypiplaná (nedělám si iluze o tom, že mladá režisérka měla k ruce schopné kaskadéry) a velice dobře se na to koukalo. Stejně tak mě opět potěšil Ewan McGregor (Doktora Spánka jsem viděl předevčírem), jež si hlavního záporáka hodně užívá (bůh ví, jestli příval rolí brzy neskončí) a ačkoliv hraje přesný archetyp zlého arcipadoucha, jako fanoušek komiksů jsem přesně toto chtěl a netoužil jsem po nepřiměřeném ohýbání známé postavy. Částečně k němu došlo, stejně tak i u Zsasze, ale Chris Messina je cool, takže pohoda. Velká spokojenost, necelé dvě hoďky utekly jako voda a pevně doufám, že se Harley nějak více zapojí do pomalu se vzpamatovavšího univerza. (05.02.2020)

Záměrně udělat z Harley Quinn, holky která jako jediná aspoň trochu zachraňovala Suicide Squad, otravně nesympatickou píču, co se tady naopak snaží zhnusit skoro vším co dělá? Tak to bylo od Warnerů rozhodnutí vskutku podivuhodné. Retardované, ale odvážné. U toho ale odvaha skončila, fungovalo by to jen kdyby po takovéto relativizaci "hlavní hrdinky" a nabourání diváckých očekávání k ní přišel ten Joker, uvázal ji na obojek, a ukázal jí kde je její místo - a sám pak odtáhl film jako smysluplná hlavní postava. Ale Joker ji nechal a nevrátí se, Harley je opuštěná, ve své zhrzenosti se obklopí ještě zoufale debilnějšími krávami než je ona sama, a dělá bordel který nikoho nebaví a nezajímá. Ten film se vlastně dá chápat jako zajímavý komentář ke vztahům, rozchodům a jejich následkům. Obzvlášť když vedle takto proměněné Harley postaví naopak velmi tradiční macho hrdinku Huntress, která nepotřebuje chlapa protože ona povahou "je" chlap, stojí na velmi klasické backstory, je nekonečně sympatičtější, a která jí s klidem celý film ukradne v každé své scéně. Kterých je tedy dost málo, stejně jako scén s božím McGregorovým záporákem, takže filmu jako celku to zas tak moc nepomůže. Hmm, já se fakt nemůžu rozhodnout, jestli je ten film svým sdělením velmi progresivní (a špatný), a nebo se v něm jeho autorkám nechtěně povedlo natočit oslavu konzervatismu (ale pořád špatnou) 4/10 (25.03.2020)

Proklamace girl power a kopání do koulí nejsou vůbec problém toho filmu. Za mě by jich v ideálním světě mohlo být víc a mohly by se trefovat jinam než jen do obvious terčů typu nařachaných dementních sidekicků a generického záporáka (fakt potřebuje Gotham dalšího sadistického mafiána s papínkovskými komplexy?). Harley je příručková. Vypravěčsky a sebereflexivně obšlehla Deadpoola, včetně nespolehlivých odboček a chaotických přeřeků. Bohužel než film nabere nějaký směr, tak tyhle momenty "začneme znovu" značně zabrzdí tempo. To filmu dodávají drzé a nápadité choreografie Chada Stahelského, ve kterých je víc jiskry a hravosti než v celém scénáři Christiny Hodson. Ten má problém uvyprávět triviální příběh s náznakem napětí a změnit fotogenické emancipační figurky ve figury. Dojem, že DC univerzum trpí brutální fragmentarizací osobnosti, tenhle snesitelný a zcela zbytečný kousek nijak nezaplaší. Když padne zmínka o Batmanovi... holky, sakra, já už ani nevím, o kom je tu vlastně řeč. Ale to nevadí, nalakujeme nehty, dáme margaritu a pocítíme zadostiučinění, že strawmani dostali kopačku do varlat. (07.02.2020)

Grrrl power! Birds of Prey má fantastické akčné scény (lepšie ako v John Wick 3), famózny casting (Ewan McGregor si Black Mask pekelne užíva), prekvapivo koherentný noirovský príbeh, osviežujúci feministický pohľad na ženské (anti)hrdinky a najmä nádherný vizuál (už len ten klub je skvostný). Škoda je len, že Cathy Yan nejde na plný plyn a najmä prvá tretina je rozťahaná a zbytočne venuje veľa času vypĺňaniu diery medzi Suicide Squad a Birds of Prey. Osekať o 15 minút a zrýchliť tempo a je to dokonalé. (25.02.2020)

Chvíli boží, chvíli děsný. Jsou tu neskutečně zábavné scény, které fungují a baví, ale bohužel, je tu i spousta věcí, které sráží sbírku ptáčků do tenat naprostého průměru. A hlavně casting.  Funguje v něm totiž jen polo-titulní Harley Quinn v podání Robbie, která je sice až příliš diblíkovatá, zato má zas pár super analitických scén, kdy se konečně využívá její původ psycholožky. Krom ní tu funguje vlastně už jen zlodějská holčina a padouch (A kde Obi-Van není skvělej, že jo) a jeho hlavní poskok, kteří oba mají jednotlivě víc charismatu, než ostatní postavy dohromady a to není humor, ale myslím to naprosto vážně, nějaké dvě hodiny a už si vůbec nepamatuju většinu hlavních ženských postav, které i při přímém sledování působili sice jako náčrt zábavně, ale hrozně unyle, bez hloubky a působí jako kdyby jim první tři kandidátky na role odřekly. A to je obrovská, obrovská škoda, protože jinak je ten film hrozně dobře natočený, vyprávění funguje a má to dost možná nejlepší choreografii v celém filmovém DC, jenže... Ty postavy to prostě zabíjí a je trošku smutné, že se všichni snaží tvářit o jaké že nejde emancipační dílo, ale stejně se nakonec řeší hlavně to, jak se Harley rozsype po rozchodu s chlapem, poldové s penisem jsou dementní a hlavní padouch je prostě hovado, nevyužitá příležitost. (10.07.2021)