Popstar

Velkohubý židák s koňskými zuby si už pár let hraje na Divného Ela Jankoviče a vcelku trefně háže skvostná hudební hovna po všech těch příčinách prvních fleků na kalhotkách nevkusných školaček, beznadějně uvízlých ve slaboduchých osidlech komerční debility chlapeckých homokvartet, vyrachtaných popových kurviček a celé plejády neumětelských oslizlých buzerantů s narozeninovými dorty na hlavách, kteří místo zvukovodů dráždí především nevyvinuté klitorisy a velmi pozvolně sestupující varlata. Tento pseukument není zdaleka až tak třeskutý jako 7 dní v pekle, ale pořád je to skvěle zahraná, výborně natočená, vtipná a fekálně inteligentní satira, jež si ovšem tak trochu pokrytecky sere do huby a vyhání čerta ďáblem. Používat totiž k dehonestaci kdákajících buznoidů třeba Džiz-ina Tymbrgeje, který není nic jiného než jen pětatřicetiletý Bíbr, vymatlané negerské recitátory, jež jsou snad ještě větším a tupějším zlem, nebo nedejsatane Marušku Keryjovou, to je něco, jako dělat si prdel z Lunešitů, a pozvat si na to Hanychovou, Krajča, Tomáše Hnuse, Vojtu Dicka, Rytmuse, 5 Pičí, Holki a Bohuša Matuša. (12.09.2016)

Jméno Andy Samberga je synonymem pro ty nejbláznivější možné filmy, a Popstar je toho jen jasným důkazem a kdo alespoň trochu zná jeho tvorbu, případně minimálně snímky jako 7 Days in Hell, či Tour de doping, už dopředu může tušit, co ho zde bude čekat, ovšem divák, který do toho půjde tímto směrem ,,nepolíbený,, , bude nejspíš šokován a je jen na každém, jak se k tomu postaví, jelikož se skutečně nejedná ani o trochu běžnou filmovou produkci, naopak, šílenosti, zběsilosti, naprostá nekorektnost a lavina vulgarismů tu doslova sálají z každé scény, z každé věty, a to vše se odehrává v takové kadenci, že skutečně nepřipravený divák by mohl být hodně rychle znechucený, či pobouřený, ale já jsem přesvědčen, že to je Sambergovi a jeho tvůrčí partě stejně úplně u řiti, protože právě to je jejich cíl, totálně se urvat ze řetězu, bořit mantinely a řítit se kupředu tou nejdivočejší možnou cestou. Samozřejmě v tom hledat nějakou smysluplnost, či filmové aspekty jako atmosféru, vizuál, či nevšední styl zpracování, by bylo zcela zbytečné, jediným účelem Popstar je totiž pobavit diváka co nejjednodušším možným způsobem a nalákat na to i třeba nepřeberným množstvím cameo vstupů mnoha hvězd showbusinessu, které se zde jen tak mimochodem též dokáží velmi často pořádně odvázat, až se jeden nestačí ani divit. Tohle je zkrátka ale vážně těžké popsat jinak než jako absolutní úlet, tudíž kdo podobným šílenostem hoví, bude i touto podívanou naprosto uspokojen, a kdo ne, tak ať se jde bodnout, a nekurví tu tomu zbytečně hodnocení :-). (10.11.2021)

Prostě paráda. Takový Boratův Diktátor na poli moderní raperské scény. Navíc mě i ta hudební čísla bavila. Buď byla vtipná, nebo je prezentovala nějaká světová stár a nebo opravdu parádně zněla (a to rep neposlouchám). Hlavně tedy první polovina filmu je hudebními vystoupeními naflákaná jak prase! A to jsem si užil i ty písničky, které měly být propadákem. Zde velký obdiv tvůrcům, že se jim podařilo natočit jak dobré kousky, tak i ty špatné poutavě pro oko a ucho divákovo. Škodo že v druhé rozcházející části film vyměkne a stane se tuctovou ujetou komedií. Závěrečné vystoupení je ale zase skvělé. (15.09.2017)

Mám rád Samberga a jeho tupě rozesmátá držka mě zatím nepřestala bavit. Film ale nic moc. Viděl jsem lepší fiktivní dokumenty a ani ty písničky nebyly extra vtipné. Lonely Island mají srandovnější věci. Spousta známejch ksichtů potěší. Mě se nejvíc líbilo, jak svýmu DJovi objednal tu robotickou hlavu, nebo co to bylo :) (17.09.2016)

Dám tomu ještě jednu šanci, protože jsem se bez titulků občas nechytal a ještě jsem usínal, ale po geniálně ujetém 7 dní v pekle, pro mě tohle představuje zklamání. Je to ve všech ohledech průměrné, jako kdyby se Andy a kolektiv snažili přiblížit průměrnému divákovi. A to je podle mě pro Samberga prohra. (29.08.2016)