Henry: Portrait of a Serial Killer
Henry: Portrait of a Serial Killer
Obsahy(2)
Jeden z nejkontroverznějších filmů všech dob, založený na skutečném životním příběhu amerického sériového vraha Henryho Lee Lucase. Michael Rooker podává v roli charismatického samotáře, který se potlouká po ulicích Chicaga a s děsivou nenuceností vraždí, nezapomenutelný výkon. Režisér John McNaughton nabízí ve svém debutu nejautentičtější portrét psychopata, jaký byl kdy natočen. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (214)
Film, ktery vam spolehlive navodi tu nejhorsi moznou naladu. Vse je v nem bezutesne, hnusne a odporne, tezko hledat neco pozitivniho. Tim ale nechci rict, ze je to spatne, jen na to musi mit clovek nervy. Lehce inspirovan zivotem skutecneho serioveho vraha Henry Lee Lucase, prinasi snimek pohled do hlavy opravdu nechutneho cloveka. Vse je navic natoceno hodne syrove, nezapomenutelna je scena delana domaci videokamerou, kdy Henry s Otisem vyvrazdi triclenou rodinu. Je mi zle, ale bylo to uzasne. ()
Partička dvoch recidivistov, ktorá sa náramne zabáva náhodným vraždením nevinných obetí. Takmer nulový príbeh, nulový strach. Pociťoval som skôr niečo medzi smiechom a akýsmi úzkostnými stavmi nechute voči "hlavným hrdinom". Neviem čo je na tomto snímku kultovného. Možno akurát to, že odštartoval sériu podobne ladených filmov, ale pre mňa nemástna neslaná záležitosť. ()
Solidní film. Ze začátku na mě ty postavy působily jako dost absurdně ploché a karikaturní, ale časem se Rooker docela zajímavě vyprofiloval. S tím svým inteligentně chladným pohledem si ten film krade celý pro sebe. Připomnělo mi to belgickou kultovku Man Bites Dog, která v tom dokumentárním přístupu ve sledování života übercynického vraha šla ještě o pár kroků dál. 7/10 ()
Henry Lee Lucas není figurka z Happy Mealu, ale jeden z nejkontroverznějších sériových vrahů v dějinách amerického zločinu. Byl odsouzen pro dvanáct vražd, je v podezření, že se podílel na dalších sto padesáti, a on sám mluví o čísle 300. Ottis Toole, druhý z antihrdinů, na tom není o moc lépe. Zvláštní je, že i když byli souzeni v zemi s trestem smrti, dostali oba doživotí. Problematická je jejich motivace. To naznačuje film tím, že vypodobňuje Henryho jako bestii s lidskou tváří a Ottise jako přímý důsledek těžkého dětství - babička byla satanka, otec ho znásilňoval a bil, sestra ho nutila nosit ženské šaty, nadto byl chatrné mentální inteligence (IQ 75) a Henry se stal jeho druhým otcem a vůdcem bandy. Jak je vidět, vrahem se člověk nerodí, ale stává a spouštěč je vždy rodina a nejbližší okolí. Ne počítačové hry, násilné filmy apod. Ty můžou tak maximálně vychovat z člověka cynika, respektive masového vraha (viz případ Columbine), nikoliv sériového. Čili v tomhle ohledu má film poněkud zavádějící překlad, jelikož Henry nebyl masový vrah, jakkoliv blaze to uším koncového diváka z distribučního hlediska zní. Další spornou otázkou je chování obětí. Konkrétně ve filmu se dá o čisté vraždě mluvit pouze v případě tříčlenné famílie. Zbylé oběti jako by si svým přístupem o zabití koledovaly - riskující stopařka, drzý tlouštík v obchodě, chlápek zastavující v noci. Ve výsledku ale film tak bezútěšný není. Za prvé do něj jakýsi element lásky vnáší Becky a za druhé s realitou moc společného nemá. Než byli dopadeni, provozovali oba vrazi na své pekelné cestě skrz naskrz Amerikou nesrovnatelně krutější ty-já-trrr. ()
Už prvé zábery filmu naznačujú veľmi drsnú a zároveň nekonvenčnú formu rozprávania. Po záberoch na mŕtve telá sledujeme nejaký čas mlčiaceho Henryho, vraha daných obetí a tak v nás McNaughton vzbudzuje zvedavosť, čo všetko sa o jeho zvrátených motiváciách časom dozvieme. Problém nebude iba v nie tak úplne luxusnom genofonde, vinu na jeho činoch má samozrejme hlavne prostredie a ťažké detstvo. Režisér ponúka poriadne hlboký pohľad pod povestnú pokrývku západnej spoločnosti, pod ktorým si zvyčajne predstavujeme maximálne rodinné hádky a nejaké to rodinné násilie. Zavedie nás na úplné morálne dno, ktoré dokáže táto spoločnosť vyprodukovať a pohľad je to neskutočne autentický. Zamýšľa sa nad fenoménom videa, ktoré v danej dobe zaplavilo trh a sprístupnilo tak násilie najširším vrstvám obyvateľstva. Najlepšia scéna filmu je tak až Cronenbergovské, šmírácke sledovanie natočených vrážd na videu očami vrahov. Režisér používa skratky, spočiatku vystriháva samotné vraždy, ponecháva iba úvod a záver scény, alebo ich rôzne kombinácie, aby nás tak hneď tou prvou zobrazenou prekvapil a tými ďalšími šokoval. ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (15)
- Režisér John McNaughton dostal nabídku, že za 100 000 amerických dolarů si může splnit sen a natočit svůj první celovečerní film. Jediným požadavkem bylo, aby se jednalo o horor. Dle jeho slov by na nabídku kývl, i kdyby měl rozpočet činit jen 10 000 dolarů. Dodal také, že naopak i pokud by měl k dispozici peněz víc, na filmu by nic neměnil. (H34D)
- Překlad názvu filmu do češtiny je velmi chybný. „Serial Killer“ je přeložen jako masový vrah. Rozdíl mezi sériovým vrahem a masovým vrahem je ten, že sériový vrah vraždí své oběti v sérii za sebou na různých místech v různý čas, kdežto masový vrah vraždí v mase, tedy všechny své oběti usmrtí na jednom místě v jeden čas. (Z hlediska definice je za masovou vraždu považováno, spáchání čtyř nebo více vražd během jedné akce a bez výrazného časového odstupu mezi vraždami, což Henry (Michael Rooker) za celý film nespáchá.) (Zek)
- Henry Lee Lucase (Michael Rooker) jezdí v Chevroletu Impala r. v. 1970, zatímco jeho partner Otis (Tom Towles) v Chevroletu Caprice r. v. 1974. (Lumberjack)
Súvisiace novinky
Staronová noční můra
O pokračování kultovní série, kterou Wes Craven začal v roce 1984 svou Noční můrou v Elm Street, se hovoří už delší dobu, ale až dnes začíná tato myšlenka nabírat reálné kontury. I když popravdě… (viac)
Freddy zas a znova?
Ani šest pokračování kultovního hororu Wesa Cravena Noční můra v Elm Street a tři roky starý crossover Freddy proti Jasonovi zřejmě nestačily zabijákovi z městečka Springwood. Podle slov Roberta… (viac)
Reklama