Réžia:
John McTiernanKamera:
Jan de BontHudba:
Michael KamenHrajú:
Bruce Willis, Bonnie Bedelia, Alan Rickman, Paul Gleason, Reginald VelJohnson, Alexander Godunov, William Atherton, Hart Bochner, James Shigeta (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Bruce Willis ako legendárny policajt John McClane bez zbrane a topánok zachraňuje rukojemníkov lupičskej drámy, ktorú rozpútal zločinec Alan Rickman v losangeleskom mrakodrape, aby sa zmocnil cenných papierov v hodnote 640 miliónov dolárov. (TV JOJ)
Videá (2)
Recenzie (1 319)
(1001) Čím jsem starší, tím absurdnější mi přijdou jakékoliv politické narážky v podobném typu filmů. Sice jsem to myslím špatně formulovala (mám na mysli věty jako "vy Američani jste všichni stejní" i třídní boje a ještě další věci, ale nyní nejsem v ráži, abych to rozvíjela), ale naštěstí na tom nesejde, protože tenhle konkrétní kousek si na tom tolik nezakládá. Johnovu ženu jsem nikdy neměla ráda, ale hlavní je to, že John je unavený a že jeho nožičky krvácí. Často si v rozsáhlejších komplexech představuji, že najednou civilizace zkolabuje a já budu muset prolézt nějakou šachtou a čelit světu jako zvířátko. Inspirací je mi tento film a potom Vetřelci. ()
Cool, napínavé, zábavné, stylové, skvělí herci. Prakticky dokonalé. Ze začátku mě trochu iritovalo, jak si Bruce mluvil sám pro sebe, v domě plném teroristů se neobtěžuje krýt se například chůzí podél stěn (nebo se aspoň podívat za roh, když někam jde) a celkovou tupostí únosců, ale postupně tyhle věci člověk přestane vnímat, protože to k žánru patří a nakonec mu ani neubírají. 90%. ()
Výýýýborá akce. Něco mezi Posledním skautem a těmi nejlepšími akčňárny osmdesátých let. Willisův John McClane je správně sebeironický hrdina, cynický patriot a nadto poměrně uvěřitelný člověk, což se v době Komand, Rambů a podobných záležitostí muselo jevit jako balzám na nervy oduševnělejších diváků. Samotný film se pak skládá ze série nadstandartních akčních scén a záplavy gagů a suchých hlášek, které dodávají tomuhle snímku kultovní šmak. Akce perfektně odsýpá, McTiernan nás střídavě napíná a nechává zasmát, zkrátka rozhodně nemáte příležitost se nudit. S klidným svědomím 90% ()
Skutečnost, že americký filmový průmysl vedou židé, cenzuru katolíci a diváci jsou protestanti, ukazuje na tamní mimořádnou spolupráci: jedněm jdou do kapsy výdělky, druzí zajistí odstřiháním závadností návštěvnost a třetí se přijdou poveselit do kina. Nestojí právě na tomto velký trik Hollywoodu, o němž vypráví první Smrtonosná past? Na elementární úrovni ten film můžeme samozřejmě číst jako příběh o newyorském policajtovi, který vystřílí bandu teroristů, ale vedle toho tu máme i příběh o nacistovi Gruberovi, kterého přivábila do mrakodrapu chuť nastřádaných židovských peněz. Gruber se svými německými pohůnky představuje cosi jako relikt, který se nepodařilo chytit spojeneckým oddílům před Norimberskými procesy. Jestliže měl Goebbels za nacistického Německa na starost vnitřní Německo a Hitler válku, pak tady zajišťuje analogicky PR-ko dekadentní aristokrat s pokřiveným světonázorem Gruber a válku jeho pochopové určení na špinavou práci. Co je ovšem klíčové a co si uvědomil Marlon Brando, židé a představitelé mocné židovské lobby, kteří kontrolují a vládnou Hollywoodu, si dávají dobrý pozor, aby ve filmech nebyli nikdy zobrazováni negativně a už vůbec ne jako loutkáři hýbající světovou šachovnicí, a proto jsou v první Smrtonosné pasti filmu vydávány za Japonce, konkrétně za japonskou finanční společnost Nakatomi sídlící v moderním mrakodrapu v centru L.A. Podobná cenzura proběhla mimochodem v Německu, kde jména jako Karl a Hans, ale i Fritz, Kristoff nebo Heinrich nahradily jejich anglické ekvivalenty. Kdo je pak ale Willis, který nám v triádě teroristé-oběti-zachránce chybí? Willis je nejspíš novodobá kombinace Abraháma, Mojžíše a krále Davida v jednom. Prostě Superman, sám velký Jahve, který se zjevil, aby po Egyptu, Asýrii, Babylonu, Římu opět vysekal židy z problémů. Odsud chápeme i původ slavného výroku Johna McClanea o krůtě a obyčejným vánočním stromečku, kterým odkazuje k šábesu (židé Vánoce neslaví, to je další kamufláž pro západní křesťanské publikum), kdy by se mělo v klidu odpočívat, jenže on musí lízt v nějaký blbý rouře. Podobný výrok známe z Biga Lebowskiho, který rovněž o šábesu nekoulí. Jenže záchrana lidských životů je přece jen něco jiného než kuželky. ()
Naprosta akcni klasika a film, diky kterymu to Willis rozjel ve velkym. Uz to samo o sobe je na 5*, ale on ma film k tomu jeste spoustu dalsich kladu. Samozrejme ten nejvetsi je sam Willis, kterej je sympatickej, pusobi realne, protoze je furt od krve a zasvinenej, dokaze rozjet slusnou akci a navic sem tam hodi nakou paradni hlasku. Zaporak se taky hodne poved. Alan Rickman je totiz naprosto dokonalej. Jinak pribeh filmu sice neni nic moc originalniho, ale samotnej scenar je napsanej velmi slusne, takze neni nouze o napeti, paradni akci nebo vtipny momenty. Je tu jen skutecne nepatrne mnozstvi hluchejch mist, kdy filmu krapet klesne tempo, ale neni to nic, kuli cemu bych snizoval hodnoceni. ()
Galéria (65)
Zaujímavosti (176)
- Ve scéně, kdy si John (Bruce Willis) bere za sloupem svůj kvér po oběšení Karla (Alexander Godunov), stojí v pravém rohu na schodech osoba, která se nápadně podobá právě oběšenému Karlovi. (Cerbajz)
- Zahrnutý do zoznamu Amerického filmového inštitútu z roku 1998 s 400 filmami nominovanými na 100 najväčších amerických snímkov. (WalterIK7)
- V původní německé verzi není Hans Gruber (Alan Rickman) z Německa, ale z „Evropy“ a je přejmenován na Jacka Grubera. Stejně tak byla všechna německá jména teroristů předělána do anglické podoby. V novějších verzích jde ale opět o Němce. (Elisebah)
Reklama