Smrtonosná pasca

Napětí, vzrušení, dobrodružství všech úrovní, na všech poschodích! - Boudo, budko, kdo v tobě přebývá? - Já pan Takagi a já Holly Gennero a já John McClane! Kdo jsi ty? - Jsem Hans Gruber! Klasický, kultovní a nezapomenutelný akční snímek plný skvělých hlášek, nezapomenutelných scén a perfektního Willise. Chyby: 1) Když přijde John McClane do budovy Nakatomi a dívá se na monitoru na jméno své ženy, můžeme si všimnout, že na jednom záběru je napsáno: "GENNARO, HOLLY". V dalším záběru, když na toto jméno klikne, spatříme je jinak napsané: "GENNERO, HOLLY". 2) Asi v 39. minutě přijede výtah, v němž sedí mrtvý terorista s čepicí Santy Clause. Hans Gruber se na něj dívá, otočí mu hlavu a v ten okamžik mrtvý zavře oči. Je to velmi snadné postřehnout. (20.07.2010)

(1001) Čím jsem starší, tím absurdnější mi přijdou jakékoliv politické narážky v podobném typu filmů. Sice jsem to myslím špatně formulovala (mám na mysli věty jako "vy Američani jste všichni stejní" i třídní boje a ještě další věci, ale nyní nejsem v ráži, abych to rozvíjela), ale naštěstí na tom nesejde, protože tenhle konkrétní kousek si na tom tolik nezakládá. Johnovu ženu jsem nikdy neměla ráda, ale hlavní je to, že John je unavený a že jeho nožičky krvácí. Často si v rozsáhlejších komplexech představuji, že najednou civilizace zkolabuje a já budu muset prolézt nějakou šachtou a čelit světu jako zvířátko. Inspirací je mi tento film a potom Vetřelci. (10.01.2015)

Cool, napínavé, zábavné, stylové, skvělí herci. Prakticky dokonalé. Ze začátku mě trochu iritovalo, jak si Bruce mluvil sám pro sebe, v domě plném teroristů se neobtěžuje krýt se například chůzí podél stěn (nebo se aspoň podívat za roh, když někam jde) a celkovou tupostí únosců, ale postupně tyhle věci člověk přestane vnímat, protože to k žánru patří a nakonec mu ani neubírají. 90%. (06.12.2009)

"Na světě je 9 milionů teroristů a já zabiju zrovna toho, kterej má menší nohu než moje sestra." S pistolí v ruce, sarkasmem v ústech a dotěrností v genech se John McClane rozhodl překazit rafinovaný obchod poctivým teroristickým obchodníkům. Tak vítej, Johne, a veselé vánoce. Rád tě kdykoli znovu uvidím - třeba na letišti, v ulicích New Yorku, v kybernetickém neznámu nebo třeba v Černobylu. Všude nám bude fajn. (24.07.2011)

Skutečnost, že americký filmový průmysl vedou židé, cenzuru katolíci a diváci jsou protestanti, ukazuje na tamní mimořádnou spolupráci: jedněm jdou do kapsy výdělky, druzí zajistí odstřiháním závadností návštěvnost a třetí se přijdou poveselit do kina. Nestojí právě na tomto velký trik Hollywoodu, o němž vypráví první Smrtonosná past? Na elementární úrovni ten film můžeme samozřejmě číst jako příběh o newyorském policajtovi, který vystřílí bandu teroristů, ale vedle toho tu máme i příběh o nacistovi Gruberovi, kterého přivábila do mrakodrapu chuť nastřádaných židovských peněz. Gruber se svými německými pohůnky představuje cosi jako relikt, který se nepodařilo chytit spojeneckým oddílům před Norimberskými procesy. Jestliže měl Goebbels za nacistického Německa na starost vnitřní Německo a Hitler válku, pak tady zajišťuje analogicky PR-ko dekadentní aristokrat s pokřiveným světonázorem Gruber a válku jeho pochopové určení na špinavou práci. Co je ovšem klíčové a co si uvědomil Marlon Brando, židé a představitelé mocné židovské lobby, kteří kontrolují a vládnou Hollywoodu, si dávají dobrý pozor, aby ve filmech nebyli nikdy zobrazováni negativně a už vůbec ne jako loutkáři hýbající světovou šachovnicí, a proto jsou v první Smrtonosné pasti filmu vydávány za Japonce, konkrétně za japonskou finanční společnost Nakatomi sídlící v moderním mrakodrapu v centru L.A. Podobná cenzura proběhla mimochodem v Německu, kde jména jako Karl a Hans, ale i Fritz, Kristoff nebo Heinrich nahradily jejich anglické ekvivalenty. Kdo je pak ale Willis, který nám v triádě teroristé-oběti-zachránce chybí? Willis je nejspíš novodobá kombinace Abraháma, Mojžíše a krále Davida v jednom. Prostě Superman, sám velký Jahve, který se zjevil, aby po Egyptu, Asýrii, Babylonu, Římu opět vysekal židy z problémů. Odsud chápeme i původ slavného výroku Johna McClanea o krůtě a obyčejným vánočním stromečku, kterým odkazuje k šábesu (židé Vánoce neslaví, to je další kamufláž pro západní křesťanské publikum), kdy by se mělo v klidu odpočívat, jenže on musí lízt v nějaký blbý rouře. Podobný výrok známe z Biga Lebowskiho, který rovněž o šábesu nekoulí. Jenže záchrana lidských životů je přece jen něco jiného než kuželky. (08.09.2011)