Americká krása

Jmenuji se Lester Burnham. Tohle je má čtvrť, tohle ulice a tohle je můj život. Je mi 42 let. Než uplyne rok, bude po mě. Ale teď to ještě nevím. . Tam v tom domě za červenými dveřmi žije muž, o kterém si vlastní rodina myslí, že je ubožák. Muž, který má svůj vrchol dne ve sprše, muž, který má pubertální dceru a sebevědomou, úspěšnou ženu. Bohužel v jejich manželství už nekoluje žádná krev. Už několik let. A v Lesterovi se to zlomí! A zjistí, že může překvapit sám sebe.. . Příběh, který třeba právě prožíváte, třeba ho prožijete, nebo ho prožívají lidé kolem vás. Žijí kolem vás divný lidi? A co když jste divný vy? Kdo by někdy nechtěl utéct z reality obyčejnýho života. Kdo by chtěl bejt NEŠŤASTNEJ STAREJ CHLAP? A co vaše děti? Máte děti? Jste schopni si k nim najít cestu? Perfektní scénář, super K.Spacey (hlavně ,,přerod“ z vyhaslého muže na chlápka, který nemá co ztratit), A.Bening (mrcha?, která dokáže být sexi a stejně tak nesnesitelná), kamera (občas jsme svědky neskutečných záběrů). Film v posledním dějství graduje. Atmosféra plná napětí je dokonalá, jako celej film. A CO JÁ? Na to se mě už dlouho nikdo nezeptal! (18.05.2006)

Na poprvé originální filmový zážitek. Sonda do střední vrstvy americké společnosti podána netradičně osobitě. Ovšem věřím tomu, že na každé další a další pokoukání je divákova spokojenost lehoulince podkopávána a výsledný produkt člověku připadá slabší a slabší. Mendes disponuje citlivou a svědomitou režií, klade důraz na detaily a scénář je skvěle propracovaný především co do charakterů. Přesto však na mě celek působí až příliš učesaně a nalinkovaně. Jako by Mendes chtěl tímto filmem říci: "já jsem skutečný umělec, koukejte". (13.11.2005)

Film vyvolávající neuvěřitelné emoce, to bylo to první označení, které mě napadlo. A můžu hned přidat další: film, na který nezapomenete a rázem změní vaší psychiku. Nevím, jestli v dobrém nebo špatném slova smyslu, ale nazáleží na tom. Prostě ve vás něco zanechá a chvílemi si uvědomuji, že takový film je bohužel jeden z tisíce. Kevin Spacey svého Lestera Burnhama nehraje, on prožívá jeho příběh. Na světě je tolik krásy... (17.01.2007)

Přelomový film v dějinách hollywoodské kinematografie. Sam Mendes přesně postihl a popsal fenomén rozpadajícího se narůžovo uměle nalakovaného amerického snu a obsahově vyprázdněného konzumního života spojeného s krizí středního věku a příslušností ke střední třídě, jako to udělal před lety třeba i Elia Kazan ve své Tiché dohodě v roce 1969. Pak ovšem skončila éra květinových dětí a myšlenkové svobody a hollywoodské filmy si za svá ústřední témata vybíraly úplně jiné věci a tenhle životní pocit se odsunul kamsi do kolektivního podvědomí (a do světa filmu nezávislého). Uplynulo však 30 let a Amerika je znovu tam, kde kdysi bývala - na scestí maximálního blahobytu a absurdnosti takového života. Doba se otočila ve spirále času a nutně musel přijít nový Kazan. Bravurní režie původně divadelního režiséra (lokální obdobou je náš Vladimír Morávek a jeho vynikající filmový debut...), geniální herecké výkony (Kevin Spacey si touto rolí zajistil místo v herecké síni slávy), úžasná minimalistická hudba Thomase Newmana, obrovská koncentrace podstatných filmových momentů (zvláště poletující mikrotenový pytlík je nezapomenutelný a signifikantní...) a téma, které naplnilo nejednu sociologickou studii... Americká krása, při odhalování jejíž podstaty mrazí... Podobné filmy: Tichá dohoda, Pan Rosnička, Elementární částice, Ledová bouře, Generace X, Volání o pomoc (03.07.2007)

Skvělý psychologický film, který schválně vyzdvihuje určité části lidské osobnosti, a tak tu máme možnost poznat pestrou přehlídku zajímavých postav. Postupně se s nimi seznamujete, poznáváte jejich city, jejich vlastní, ať pravé nebo vsugerované já. Velice působivý je fakt, že od začátku víte, jaký bude konec. A tato myšlenka vás provází celým příběhem a vy se soustředíte i na věci, kterých byste si normálně asi ani nevšimli. Velice působivé drama. (25.03.2008)