Americká krása

„Nie je slušné najať si niekoho, aby ti zabil otca.“ – „V tom prípade som neslušné dievča.“ Nikdy som nevedel, čo si mám o AMERICKEJ KRÁSE myslieť – už keď som ju videl v kine, bol som zmätený a teraz, o 10 rokov neskôr, na tom nie som o nič lepšie. Jedno som ale vedel už vtedy. Niečo sa mi na nej pozdávalo, vlastne sa mi toho na nej pozdávalo DOSŤ. Od zvláštnej hudby cez svojrázne herecké kreácie (najmä obdarená Thora Birch a vtedy ešte neotravný Spacey,naopak Bening je nesympatická krava a je mi jedno, že to bol umelecký zámer) po kultové scény (igelitové vrecko) po skvelé hlášky („Neviem ako vy, ale ja si idem vypiť.“). Vynikajúci je tiež neodhadnuteľný, všetkého schopný scenár. Ten prostredníctvom cynického rozprávača nemá problém na samom začiatku nás informovať, že hrdina na konci zomrie. Ale nie je mŕtvy vlastne už teraz? Kontroverzná snímka (ktorej sex, násilie ani vulgarizmy nerobia problém) strieľa do posadnutosti (zďaleka nielen americkej) dokonalým životom (dom, auto, žena, dieťa, práca), kde sa na fotkách všetci usmievajú, ale skutočnosť sa nenávidia a zo všetkého najradšej by sa pozabíjali. Inak, v tom roku sa v kinách objavili dve výborné výpovede z pracovného pomeru. V Klube bitkárov to bola sila, ale po skúsenosti s mnohými hajzlami-zamestnávateľmi, ktorí VERIA, že na nich nie je, musím uznať, že tá z Americkej krásy sa dá v praxi využiť oveľa elegantnejšie. Kino Považan NMnV 2000 (26.12.2004)

Snímek Sama Mendese AMERICKÁ KRÁSA se „točí“ okolo jedné normální, americké, „středostavovské“ rodiny – rodiny Burnhamových. Snímek ukazující, že i na „americké kráse a idylce“ není vždy vše tak třpytivé, zářivé, skvělé prostě: cool. Z dálky – z ptačí perspektivy – snad může vše vypadat v pořádku; při bližším pohledu však člověk (divák) nachází řadu trhlin, škrábanců a prasklin. Představit divákům dílo, které by bylo vyvážené a realistické (tj. bez glorifikace či démonizace americké společnosti, kterému bohužel někdy podléháme; či bez „černo-bílé“ charakteristiky postav), je úkol nadmíru obtížný. A Sam Mendes se toho úkolu zhostil výtečně. Silnou devizou tohoto filmu jsou také perfektní herecké výkony – Kevin Spacey (coby „rozverně rezignovaný“ otec a manžel, který se již smířil se svým údělem), Annette Bening (coby uvědomělá, cílevědomá, puntičkářská a hysterická matka a manželka), Thora Birch (coby zmatená a frustrovaná dospívající dcera), Wes Bentley (coby „kliďas“, který to však v životě nemá vůbec lehké) atd. (onen výčet herců a hereček by mohl pokračovat až do posledního žáka (komparsisty) typické americké „high school“). Shrnuto a podtrženo: Sam Mendes předkládá výjimečné dílo, na které se divák nepodívá 1x či 2x za život, ale průběžně ho během svého života vyhledává znovu a znovu. (05.09.2003)

Přelomový film v dějinách hollywoodské kinematografie. Sam Mendes přesně postihl a popsal fenomén rozpadajícího se narůžovo uměle nalakovaného amerického snu a obsahově vyprázdněného konzumního života spojeného s krizí středního věku a příslušností ke střední třídě, jako to udělal před lety třeba i Elia Kazan ve své Tiché dohodě v roce 1969. Pak ovšem skončila éra květinových dětí a myšlenkové svobody a hollywoodské filmy si za svá ústřední témata vybíraly úplně jiné věci a tenhle životní pocit se odsunul kamsi do kolektivního podvědomí (a do světa filmu nezávislého). Uplynulo však 30 let a Amerika je znovu tam, kde kdysi bývala - na scestí maximálního blahobytu a absurdnosti takového života. Doba se otočila ve spirále času a nutně musel přijít nový Kazan. Bravurní režie původně divadelního režiséra (lokální obdobou je náš Vladimír Morávek a jeho vynikající filmový debut...), geniální herecké výkony (Kevin Spacey si touto rolí zajistil místo v herecké síni slávy), úžasná minimalistická hudba Thomase Newmana, obrovská koncentrace podstatných filmových momentů (zvláště poletující mikrotenový pytlík je nezapomenutelný a signifikantní...) a téma, které naplnilo nejednu sociologickou studii... Americká krása, při odhalování jejíž podstaty mrazí... Podobné filmy: Tichá dohoda, Pan Rosnička, Elementární částice, Ledová bouře, Generace X, Volání o pomoc (03.07.2007)

Tenhle film považuju za jeden z nejgeniálnějších, co byl kdy natočen. S každým dalším zhlédnutím mu začínám víc a víc rozumět a plně chápat, o čem je. A můžu ho vidět stokrát a pořád pro mě bude něčím nový a nikdy se u něj nenudím. Hudba je naprosto výjimečná a s citem vybraná. Dvě scény jsou pro mě osobně nezapomutelné a často se mi vybavují : 1) Kevin Spacey a tráva 2) poletující sáček, snad nejlepší scéna filmu. I když to je těžké rozhodnout, zdá se, že pojem "hluché místo" nemá ve (filmovém) slovníku Sama Mendese co dělat. A rozplývat se nad hereckými výkony, ať už jde o úchvatného Kevina Spaceyho, nebo okouzlující Anette Bening by bylo opravdu zbytečné. Jejich umění mluví samo za sebe. Kdo tento klenot neviděl, měl by nad sebou vážně zauvažovat... (03.11.2005)

No to je ten správný film pro všechny... tady se ukáže, zač je toho loket... Jen houšť... Dřív nebo později nám stejně každýmu hrábne... akorát, že spoutěcí mechanismus máme každý jiný a pak se to stane... Kevin Spacey je tady dokonalý... Dal bych tomuhle filmu podtitulek.. "kecy mají houby cenu... aneb od slov a pocitům k činům.... " FREE YOUR MIND !!! (05.10.2004)