Na samotě u lesa

Naposledy jsem tenhle film viděl v autobuse Praha-Krumlov. Japonka, co seděla vedle mě, odložila znuděně sluchátka už po deseti minutách a taky americké osazenstvo se tvářilo dost nechápavě. Zato našinci se poznali podle lehkého úsměvu na rtech, občas střídaného hlasitějšími chechty. Jsou prostě filmy národní, které exportovat nelze. Kemr u chaloupky náleží spolu třeba s Járou Cimrmanem a Večerníčkem do galerie entit cizozemci nepochopitelných. (12.06.2008)

To máte Svěrák, Smoljak, Menzel, Kemr, Tříska, Kolářová, Řehák, Trégl, Vlach, Jegorov, režie, scénář, laskavý humor, dialogy, hlášky, žáby, mlýn, chčije, Lorenc, klekání, blechy psí, a taky prince co mel tři prání a dvě už prošustroval. Když to sečtete, dostanete jednu z nejlepších "smoljakosvěrákovek". Svěží komedii, která nemá jediné slabé místo, jediné místo, kde bych se i při sté repríze královksy nebavil nebo alespoň spokojeně neusmíval. Skvělé obsazení dokonale padne výborně napsaným postavám, jedna skvělá scéna střídá druhou, a ze všech padají hlášky tak hustě, že jediné filmové políčko nezůstane suché. (12.03.2012)

Zdeněk Svěrák a Daniela Kolářová - jedna z nejlepších filmových manželských dvojic. Jak jinak to mohlo dopadnout, když se sejdou takoví herci a navíc pod vedením pana Menzela. K tomu všemu ještě Josef Kemr, nad jehož vynikajícím výkonem nestačíte krouti hlavou. Vypadá to, jako kdyby se na samotě u lesa opravdu narodil. Mlynářovic pár v podání Ladislava Smoljaka a Nadi Urbánkové také nemají nejmenší chybu. Příběh působí tak mile a poklidně, že jen koukáte a když se dokoukáte, tak se divíte jak ten čas letí... Právem se může tento snímek řadit k zlatému fondu české kinematografie. (31.12.2007)

Jeden z nejlepších snímků na téma měšťáci jedou na venkov a další důkaz geniálního scénáristického talentu dua Svěrák+Smoljak. Zde navíc umocněn Menzlovou režií a rozkošným výkonem Pepy Kemra - na ten se orpavdu nezapomíná. Spousta dobrých hlášek, roztomilých postaviček, výborně odpozorovaných ze života a prosluněná atmosféra prázdnin strávených na samotě u lesa... Duch filmu je zkondezovaný v hlášce "Ale je tady krásně." Jednak film opravdu krásný je, jednak vystihuje fascinaci měšťáků, kteří venkovu nerozumí, ale nějak cítí potřebu, něco takového říkat, aby dokázali, že ho umí ocenit... Přesto řadím Samotu až za méně známý Kulový blesk... 90% (07.07.2006)

"Týýýýýýý..." - "Ty neznáte, dědečku !!" - "Týýýýýý..." - "Ale ty neznáte, dědečku, to jsou pánové až z Prahy !! Omluvte ho, on má těžkou sklerózu, chudáček !!" - "Týýýýýýý..." - "No, půjdeme si lehnout, dědo, bylo toho na vás moc !!" - "Týýýýýýý..." - "Ale ty pány neznáte, dědo !!" - "Týýý........vypadají !!" ;) Co dodat k nezapomenutelnému a naprosto provařenému snímku, který vypráví o rodině Lavičkových toužící po vlastní chalupě, která však nakonec bude i s dědkem, co jim překáží ?? Jo, pardon, takhle to přeci nemůžu napsat !! ;) Pro mě osobně platí Na Samotě u lesa za jednoznačně nejlepší film režiséra Jiřího Menzela, když neopakovatelným způsobem pojí menzelovskou poetiku s cimrmanovským humorem, aniž by docházelo k nějakému nechtěnému vzájemnému tření, ani jedna složka totiž rámcově nevyčnívá, ačkoliv samostatně mě často až iritují.. Snímek jakoby mimoděk využívá tolika vzájemně koexistujících kontrastů, až opravdu jednoho napadá, jak vůbec dokáže držet jako celek pohromadě, ať už se budeme bavit o hereckém obsazení, kde vedle sebe excelují tehdy ještě neherec Zdeněk Svěrák a mistr Josef Kemr, který coby čtyřiapadesátiletý duchovně založený rodilý Pražák ztvárňuje dědu Komárka, zemitého sedmdesátníka z vesnice, s takovou samozřejmostí, až z toho vyloženě mrazí, či o typicky poetických pasážích, které si skvělý brněnský kameraman Jaromír Šofr vyloženě užívá, vedle typicky cimrmanovských prkenných, ve všech významech slova, scének, kde se může jeden málem potrhat smíchy a jimž kralují výstupy Zdeňka Svěráka s tím jeho všeználkovským, byť dobrákem od kosti, Lavičkou, či Ladislava Smoljaka v roli Radima "pana otce" Zvona, byť mezi ně lze paradoxně řadit i famózně minimalistického Františka Řeháka jako zedníka Lorence !! Nemůžu nezmínit a nesrovnat s Bočanovým hitem S Čerty nejsou žerty, ačkoliv se to na první pohled jeví jako poněkud zcestné, protože jednak oba spojuje jméno již zmiňovaného kameramana Šofra, pak se zde znovu ukazuje nutnost kvalitního scénáře, zde tedy Zdeněk Svěrák Jiřího Justa poněkud převyšuje, ostatně ten jeho scénář sice také parafrázuje, nikoliv však jiný film, ale skutečnost, když samotný Komárek má reálný předobraz a příhody s ním si na vlastní kůži zažili Svěrák se Smoljakem, navíc oba filmy patří k těm nejnahláškovanějším v rámci tuzemské filmografie vůbec, když ohromná spousta replik naprosto zlidověla a stala se zcela plynule součástí hovorové mluvy, což jen dokazuje Svěrákovu genialitu a nesmírně inteligentní a lidský humor.. A tak se vlastně i ta úsměvná skutečnost, že dostal za scénář omylem zaplaceno dvakrát, jeví až fatálně symbolickou !! (31.05.2014)