Réžia:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Magda Vášáryová, Jiří Schmitzer, Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Oldřich Vlach, František Řehák, Miloslav Štibich, Alois Liškutín (viac)Obsahy(1)
Príbeh z prostredia malomestského pivovaru, kde býva správca Francin, disciplinovaný a vedomý si svojich povinností. Jeho protikladom je nespútaná, slobodomyseľná žena Maryška. Do ich láskyplného súžitia vstupuje náhle ako búrka Francinov brat - Pepin, starý mládenec, obuvník, operný spevák a predovšetkým fantasta. Páni zo správnej rady žasnú, aké bláznovstvá robia Pepin s Maryškou, svedomitý Francin má však strach, aby neprišiel o miesto. Pokúša sa svoju ženu usmerniť, dokáže sa na ňu aj nahnevať, ale vždy iba na chvíľu. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (574)
K tomuhle snímku mám poněkud osobní vztah, a tak se psaní komentáře stále vyhýbam. Děda byl sládek, a i když jsme byl ještě malý kluk, když si ho smrt vzala, tak na dětství v pivováře nezapomenu. Vůně sladu, sešeřelá varna, obří sudy a pivo, kam se podíváš. Mistrně převedená Hrabalova próza, tak jak to snad jen Menzel umí. Krásná M.Vašáryová pijící zlatý mok na jeden zátah tak, že dostanete žízeň, i kdybyste nechtěli. A což šťavnaté bifteky, jejichž vůně se doslova z plátna/obrazovky/monitoru line. Vždy polituji J.Schmitzera pojídajícího jen tvrdé topinky. Všechna ta báječná poetika časů minulých, prodchnutá veselými příhodami, trochou erotiky i odvážnou spank scénou...A pak jistě, strýc Pepin! Nudíte se, kupte si medvídka mývala! A nebo si případně pusťte Postřižiny. ()
Hrabalovu velikost - a důležitost literárních kvalit scénáře obecně - lze dobře ilustrovat na srovnání tohoto filmu s Báječnými muži s klikou a Na samotě u lesa. Režisér stejný, obsazení ve všech případech elitní. Ovšem ten rozdíl! Všechny tři filmy jsou milé, něžné a nostalgické, Menzel je skoro vždy takový. Jenže, Menzel i Svěrák, jak je mám rád, jsou jako literáti jen dobří. O třídu výš stojí příběhy a zejména charaktery vypábené Mistrem. --- Teď si uvědomuji, že shora uvedené lze podtrhnout ještě připomenutím dvou Menzelových vančurovských adaptací. I tam je jeho umění na vrcholu. --- Je to mínus pro Menzela, že potřebuje vynikající předlohu, aby natočil vynikající film? Naprosto ne! Naopak, je poklonou jeho umění, že dokáže vrcholným českým literátům postavit důstojný filmový pomník. Který jiný něco takového dokázal? ()
"Povídám, Bóďo, chci ostříhat vlasy tak, jak to nosí Josephina Bakerová." Postřižiny jsem si nechával v "pomyslné skříňce česk(oslovensk)ých klasik" dost dlouhou dobu, a tím jsem se ochuzoval o (z mého pohledu) možná nejlepší spolupráci dua Menzel-Hrabal. Herecky je to zvládnuté na jedničku s hvězdičkou - ať už se jednalo o imrvére uřvaného strýce Pepina (největšího propagátora medvídka mývala ever), poeticky zasněného pana doktora (při "Tam nahoře muselo být krásně." jsem si nemohl nevzpomenout na Vesničku), či svůdně nevinnou paní sládkovou s nekonečnými vlasy a takřka bezedným žaludkem. Líbilo se mi všudypřítomné absurdno a nadsázka, které z filmu činí kvalitní podívanou - od různých Pepinových rad, přes postupné zmrzačování čeledína, až po Francinův prskolet a závěrečné vypráskání Maryšky. Postřižiny mají v sobě nadmíru úsměvný, místy ironický, jinde poetický až lechtivý náboj, který je vskutku nadčasový. "To je krása, jak v panoptiku o pohlavní zdravovědě." ()
Největším plusem tohoto filmu je krásná mladá Magda Vášáryová, kterou si snad jako neodolatelnou paní správcovou oblíbí snad každý muž. Druhým plusem je vynikající režie Jiřího Menzela. Třetím a čtyrtým plusem jsou oba představitelé mužských rolí; Jiří Schmitzer jako prototyp skormného, pečlivě vychovávaného muže, zatímco Jaromír Hanzlík coby Pepin jako ožrala, neznaboh a hulvát. A to pivo...eh! ()
Pověstná Hrabalova poetika má svoje nepopiratelné kouzlo a v Postřižinách se povedla převést na plátno asi nejlépe z řady filmových pokusů. Dvě dominantní postavy si zde kradou většinu pozornosti. Záleží tedy jen na divákovi, jestli podlehne smyslné Vašáryové a uřvanému Hanzlíkovi v jejich životních rolích. ()
Galéria (42)
Zaujímavosti (49)
- Zvláštní je, že jeden z nejpůvabnějších motivů se ve filmu neměl původně objevit. Pozvolná likvidace čeledína (Rudolf Hrušínský ml.) strýcem Pepinem (Jaromír Hanzlík) byla dotočena až později, když se Jiřímu Menzelovi začalo zdát, že film je příliš "růžový". (Specs)
- Poté, co se nechává u kadeřníka Maryška (Magda Vášáryová) ostříhat podle Josephiny Bakerové, přijíždí nazpět do pivovaru, kde členové představenstva říkají: „Tímto se odstřihujeme od starého Rakouska-Uherska“, což poukazuje na rok 1918. V té době však Josephinu Bakerovou v Evropě nikdo neznal, bylo jí okolo 13 let a v Evropě se objevila až ve 20. letech. (pávek)
- Filmový komín, na nějž vylezli Pepin (Jaromír Hanzlík) s Maryškou (Magda Vášáryová), má pouze jeden hromosvod, pravý pivovarský komín má při záběrech z dálky hromosvody dva. (rakovnik)
Reklama