Národní třída

"Dobré ráno, čuráci!" Hynek Čermák předvedl bravurní výkon. Postava Vandama byla prostě krásným zosobněním typického extrémistického Čecha, co vysedává v hospě, všemu rozumí nejlépe a všechno přece vyřeší tím, že dá někomu přes držku. Snaha sbalit ženskou větou "Tak co?" je stejně vtipná, jako když ji konečně sbalí, ona se rozhodně, že mu dá, on tam pět sekund něco šolichá a pak se na ni hotový svalí. Slovní spojení "protože to říkám" je jen dokonalou třešničkou na tom, jak vlastně takoví "primitivové" přemýšlí. "Já nejsem žádnej nácek, já mám lidi rád. Mně nevaděj úkáčka, když nedělaj bordel. Mně nevaděj bezdomáči, vole, ciginy, smažky, socky, rusáci, pšonci, pingpongáči, vole, když nedělaj bordel. Mně nevaděj žádný lidi na světě, když nedělaj bordel. Když dělaj bordel, tak s tím prostě malý problém mám." Aneb nejsem rasista, ale... :D "Ty vole mluv česky, tady jsi v Čechách. Já kdybych byl v cizině, tak taky mluvím cizincky." Ten film je vlastně nabitý ukázkovou satirou... "Já nevím, kam tady ženský choděj na kafe. Do kauflandu, ne?" Je nabitý ukázkovým mačochismem, ukázkovými ožraly, ukázkovými hovady, ukázkovými trouby. Zde ale z humorné satirické stránky nakonec vzdejde smutný pocit, nejen nahlížením do postavy Vandama střípky z jeho dětství a minulosti, ale i myšlenkou, že takoví lidé opravdu chodí mezi námi. Přesně ti lidé, co šíří všechny fake news, prosazují domobranu proti každému, kdo není bílý. Ti lidé, co tvrdí, že testováním na covid vám vláda strká do mozku čipy a parazity a nevím co ještě.. Takže vlastně je to veselá satira, ale smutná realita. (18.03.2021)

Je Vandam jenom nepochopené a nemilované dobračisko, takový smutný rváč, anebo agresivní, militantní a xenofobní opilecký hovado s komplexem, že ho vyhodili od policie, a tak šikanuje svoje okolí a s kýmkoli se popere prostě jenom proto, že se mu nelíbí? Výklady jsou možný oba a oba sedí, za sebe se přikláním spíš k tomu druhýmu, jakkoli je Hynek Čermák v roli Severkou otřískanýho rváče fakt cool a ty drsný role mu neskutečně sedí. Tak jako celej casting - Katka Janečková je jako výčepní naprosto přesná a velmi mile mě překvapil Jan Cina, z kterýho roste čím dál lepší herec, takže když mu budou chodit takovéhle role (a ne přihlouplí pohádkoví čerti jak v Čertím brku), můžeme se těšit na velký věci. Ale to je právě to - kromě několika malejch lapsů ve scénáři Národní třídě není moc co vytknout, vizuál je skvělej a hudba, šmrncnutá německou scénou, dokonale sedí. Jako další zde ale mám problém s vyzněním filmu. A to nejen v obhajobě typu člověka, jako je Vandam, ale s obhajobou jeho světa: světa frustrátů, zaprděně toužících po neměnnosti. A fakt si nemyslím, že filmem "nastavené zrcadlo doby" ukazuje současný společenský stav. Jakkoli současnýho premiéra i prezidenta považuju za sráče první kategorie, opravdu tu od revoluce nešlo všechno do prdele, právě naopak, a aktuální prezident a premiér jsou dočasným produktem zrovna těchto frustrátů. Film neukazuje současnou společnost, vůbec ne. Ukazuje jen plno klišé - o politice, společnosti, bohatých a chudých, developerech... a dokonce i o rodinných kořenech, čemuž Národní třída dává velký důraz. Jenže synové fakt nejsou jak jejich fotrové, vymlouvat se na to je k smíchu. A ani tak nekončí. (26.09.2019)

Hodne se mi libil styl, jakym byl film natocenej, ale a pribehem uz to bylo horsi. Chvili to vypada jako dalsi Most, ale toho humoru tam vlastne tolik neni. Je to spis drama o mindraku jednoho vyholenyho dementa, na kterem nam ma asi zalezet, az se na konci ukaze, ze na na nem nemelo zalezet. Ale chybelo fakt malo (14.03.2021)

Takovou prodlevu mezi hodnocením a napsáním komentáře (pardon, teď už vlastně recenze) jsem snad nikdy neměl. Od zavedení nové ČSFD jsem sem tak nějak ztratil chuť chodit. Co ale napsat k filmu? Vlastně ani nevím. Jednu věc bych přesto vypíchnout chtěl. Ač mám Hynka Čermáka rád, docela mě sejří, že mu často není rozumět. A nejsem si jistý, jestli je to chyba jeho, nebo zvukaře. (1 350.) (11.09.2021)

Ona tohle není žádná psychologická sonda nebo společenská věda. Vlezte do jakýkoliv čtyřky a je jedno, jestli na Žižkově, v Libni, nebo jako tady, na Jižáku a podobný chlapy tam najdete. Za komoušů měli dětství na hovno, jejich fotrové byli vesměs násoskové a po revoluci nedokázali zareagovat na nový pořádky. Dělaj většinou podřadnou práci a jediná jistota, kterou mají, je hospoda, ve který cumlaj pivo a rum a tluměj tím nekončící frustraci. A když jim chce i tohle někdo vzít, musí to najednou všechno ven. A tohle se Altrichterovi s Čermákem podařilo přesně vystihnout. Že to v druhý polovině vzalo trošku absurdnější nádech vůbec nevadí a líbila se mi i v dobrém slova smyslu humpolácká romantická linka. Velká spokojenost i proto, že pár podobnejch týpků osobně znám. 80% (03.02.2020)