Národní třída

Chtěl-li tenhle film něco říci (ne, že bych o tom byl přesvědčen), tak asi nejvíce z něj vyznívá: "Málokdo je černobílý." To je asi největší poselství tohohle jinak nevyrovnaného filmu. Co vlastně chtěl říci? Čím přesně chtěl být? Chtěl opravdu všechno říci tak, jak řekl? Jednou tragicky, podruhé parodicky, potřetí trapně? Má to zábavné momenty, to ne že ne, Čermák si to jistě užil, trochu mi bylo občas trapně za Cinu, který se do své postavy ne vždy dostal (a to ho mám jinak rád), potěšila Stárková se svým vlastním hlasem a mile překvapila Janečková. Obecně ale tak trochu nemastný neslaný. (07.02.2020)

„Mně nevaděj žádný lidi na světě…když nedělaj bordel. Ale když dělaj bordel, tak s tím jako prostě malej problém mám, no.“ Altrichterův Schmitke mě zaujal. Národní třída je ale dost jiná. Sice se soustředí opět na jedno specifické místo a jeho komunitu, sem tam se něco (hořce) komediálního též najde, ovšem jinak je film z jiného soudku. V Národní třídě vše stojí a padá s hlavním hrdinou. O tom, že role Čermákovi perfektně sedla, netřeba diskutovat. Ale sympatizování se samotnou postavou je problematické. Vandam je uvnitř své hlavy pořád ve válce, celkem jedno, zda zrovna trénuje boxování (pravda, láska), rozbíjí nosy vidlákům („Tak pozdravuj v Brně.“), provokuje policii či se třeba jen snaží zapůsobit na Lucku, u které by se rád „povozil na kolotoči“. Problém tkví v tom, že jde o burana a primitiva se zvykem řešit vše násilím, navíc má svou „pravdu“ (někdy skutečně, často se však velmi mýlí). To, jak mu věci prochází, zrovna uvěřitelně nepůsobí, úplný konec je pak zcela mimo, a zůstává po něm pachuť. Lepší 3*, od Schmitkeho krok zpátky. (09.02.2020)

Hlavní hrdina je loser, co žije na okraji společnosti, i když by chtěl být hvězda. Pomalu se v něm kumuluje vztek, který musí nutně vyústit v surové násilí. Jo, Národní třída je takový Joker po česku. Četl jsem původní knížku a byla moc fajn, i když Rudiš napsal i větší pecky. Podobně to vidím i s tímhle filmem. Není to bomba, ale jako snímek to rozhodně obstojí. Není to nějaká hluboká společensko-kritická sonda, ale je to velice zábavné nahlédnutí do života určitého typu lidí. Má to styl a především skvělé herce. Hynek Čermák je skvělý, ale i všichni vedlejší herci odvádí dobrou práci. Film v ději pokračuje dál než kniha, pokud se nemýlím, a tam už se děj začíná trochu tříštit a hlavně jsem si nebyl jistý, jak to pro hlavního hrdinu skončí. Nějak nerealisticky filmově, nebo realisticky depresivně? Nakonec to dopadne tak nějak... nijak. Takže finále se mi nelíbilo, ale zbytek považuju za opravdu slušný český snímek, na který se vyplatí mrknout. (7/10) (02.11.2019)

Rudiš má podle mě na filmové adaptace svých knih zatím smůlu, všechny považuji za nepříliš povedené, byť každý ten film má něco do sebe, Národní třídu nevyjímaje. A zrovna tuto knihu považuji vyloženě za nezfilmovatelnou, byl jsem proto zvědavý, co bude ve scénáři navíc, aby z toho už šel udělat celovečerní film - po této stránce mi to bohužel nepřišlo moc zajímavé, vše co je tam oproti předloze navíc, nestojí moc za řeč, naopak se překvapivě z knihy spousta věcí vypustila (třeba jak přišel Mrazák - který je v tomto filmu samozřejmě trapnou kopií Waltera Sobchaka z Big Lebowskiho - ke své přezdívce). Nakonec mě tam nejvíc bavil samotný Čermák, kterého jsem nikdy moc nemusel, ale zde je prostě výborný a postavu Vandama ztvárnil naprosto dokonale (rovněž Langmajer - navzdory malému prostoru své role - zde herecky exceluje - on je prostě bůh). Hodně se mi líbil taky soundtrack, který nemá chybu (byť mi občas vadilo, že hudba hraje tak nahlas, že kvůli ní moc nejsou slyšet dialogy). Celkově jsem z toho filmu měl pocit, že Altrichter s Rudišem se museli hledat tak dlouho, až se našli - to jejich germanofilství (které se projevuje třeba i na zmíněném soundtracku) mi je hodně sympatické, a osobně jsem se u toho filmu hodně nasmál, ty Vandamovy repliky jsou prostě strašně vtipné (i když mi přišlo, že jsem se v poloprázdném kině smál asi sám), a celkově mi to vlastně dost sedlo, byť si pořád myslím, že jako adaptace to moc dobré není, a jako film to mohlo být mnohem lepší, kdyby to vyprávělo nějaký silnější příběh nebo kdyby to mělo víc propracované postavy (třeba jako seriál Most, který se jistě bude s Národní třídou často srovnávat, třeba už jen kvůli té Severce, kterou ale měl Rudiš jako první - Národní třída vyšla v r. 2013) - svým způsobem je těžko říct, o čem ten film vlastně je, jestli se vysmívá novodobým náckům à la Slušní lidé (vytetovaný latinský citát "Silent leges inter arma" na Vandamových zádech má špatný slovosled), jestli pojednává o životě "white trash" po česku, nebo jestli je prostě jenom komediálním dramatem o jednom rváčovi, který může reprezentovat kdekoho, ale taky nemusí. Schmitke mě kdysi oslovil výrazně víc - zde si myslím, že Altrichter šlápl spíše vedle, bohužel. Těšil jsem se na to hodně dlouho a trailer vypadal více než slibně. Btw. ten voiceover - otravný symptom většiny filmových adaptací literatury - je zde podle mě dokladem tvůrčí bezradnosti ohledně otázky, jak natočit film podle knihy, jejíž značná část je napsaná v du-formě - že to prostě necháme herce odříkat na pozadí mimo obraz... filmařsky nejjednodušší cestička, která rezignuje na nějakou větší invenci. (26.09.2019)

Zdá se, že autor knihy si s režisérem tak oblíbil nejpopulárnější loňský český seriál, že se rozhodl si z něj pro filmovou adaptaci kdeco vypůjčit a okatě napodobovat, ale nechci křivdit, knihu jsem nečetla, jen mi přijde, že i Cína a Erika tu mají být vtipným mrknutím na diváka. Pokud to tak je, rozhodně platí, že když dva dělají skoro totéž, není to vůbec totéž a příště raději pojďmě vlastní cestou a kopírování řekněme Dost! Pokud to tak není a má jít opravdu o úplně původní dílo, které si nikde nic nebere, pak je to ještě víc k pláči, protože film je i tak zbytečně ztracenej čas pro diváka i všechny zúčastněné. (21.02.2020)