Réžia:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, Václav Neckář, Jitka Zelenohorská, Jaroslav Satoranský, Vladimír Šmeral, Ferdinand Krůta, František Řehák (viac)Obsahy(1)
Skřivánky na niti natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (1965). Dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože odkrýval skutečnosti padesátých let, jež měly zůstat skryty. Jeho děj se odehrává v kladenských ocelárnách, kam byli posíláni na brigádu "političtí provinilci" (živnostníci, intelektuálové i lidi pevní v náboženské víře). Vedle nich pracují na šrotišti i ženy a dívky, uvězněné za pokus o útěk za hranice, tzv. "kopečkářky". Celý film je jediným pásmem paradoxních, někdy groteskních, jindy lyrických situací. Adekvátně zachycuje Hrabalovu snahu přenést na čtenáře - a nyní i na diváka - vzrušení z nevyčerpatelnosti a krásy života, překonávajícího i ty nejhorší překážky v době bezohledné a prolhané diktatury, kterou současně zdánlivě nenápadně, leč rozhodně odsuzuje. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (392)
Zvláštní film, který jakoby neměl děj v prvém slova smyslu a jehož začátek a konec poněkud splývají. V tom je ovšem jeho krása. Za takřka neměnného toku příběhu, odehrávajícího se na kladenském šrotišti, dokázal pan Hrabal a pan Menzel vykreslit jak jednotlivé charaktery hrdinů, tak i celého komunistického režimu, t.č. ještě bez lidské tváře. Je to film o lidech a o době ve které žili bez postranních úmyslů udělat z něj srdcervoucí drama nebo černou komedii. Režim padesátých let je zde vyobrazen jako výkvět despotického naivismu, není proto s podivem, že byl film po dvacet let zamčen v trezoru. I přes toto temné pozadí se divák občas neubrání smíchu způsobeného absurdními situacemi a inteligentními dialogy osazenstva šrotiště, kteří při třídění železného odpadu přemýšlejí o nekonečných otázkách života a lidské existence. Scénář, režie i herecké výkony jsou zde velmi povedené. 77%. ()
Skvělý humorný film o padesátých letech. Výborné zpracování díky osobě Jiřího Menzela. ()
Menzelův přepis Hrabala je typicky poetický a místy sladkobolný, plný filozofování, komických, trpkých až krutých momentů, někdy i příjemných, jindy zase spíš mrazivě hrozivých. Některé věty (a není jich málo!) jsou hodné zaznamenání, např. "Jídlo, pití, spánek, koupel, i ten akt lásky, to jsou naše nejvznešenější úkony." nebo "Kudlo, ty seš typicky česká nátura. Jen dostaneš funkci a už si myslíš, že hovno je tvůj strejc." Ale bohužel opět nic, co by se mi jako film vrylo do paměti. Pro mě jako pro člověka, který nezažil až nezdravě adorizující projekce trezorových filmů počátkem 90. let, zůstávají Skřivánci na niti svéráznou lyrickou výpovědí o době budování socialismu v 50. letech, ale popravdě toto období si nechci připomínat příliš často... Slabší 4*. ()
Dost možná nejlepším Menzelův film. Dojemné, smutně veselé, prostě vynikající. ()
Jen kvůli scéně parodující "slavného" ministra a hudebního teoretika Nejedlého tenhle film miluju! Kdo zná dobře tohoto destruktora československé kultury, musel se lámat v pase u každé věty jako já:) ()
Krásna československá výpoveď o ťažkých časoch totality.. všetko je síce "len" naznačené no veľmi jasne a názorne. Určite jedno z najlepších Menzelových prepisov Hrabalovej poviedky. ()
Filmy s podobnou tématikou mne vždy dokáží dostat, na naší minulost jsem emociálně velmi senzitivní. Co to z nás a s námi ti k.....i udělali ? ()
Pardon, ale mě to hrozně nebavilo... ()
S timto filmem mam jeden velky problem. Je to pribeh o vsem a zaroven o nicem. Nektere rozpravy jsou uchvatne, jine jako by byly nasilim nasroubovany do zaberu. Prijemne byly uhlazene sceny mezi s Neckarem a Zelenohorskou. Asi bych to bral jinak, kdybych onu dobu zazil, prece jen ze skolnich lavic se neda vycitit ta atmosfera, zde vsak vidim pouze slusne natoceny horce usmevny trezorovy snimek... ()
Saxofon sme zrušili, protože je to buržoasní nástroj! ()
Vzhledem k trezorové povaze filmu OK, dobré herecké výkony, něco mu ale chybí, moc k srdci mi nepřirostl. ()
Podle mě úplně nejlepší spolupráce pana Hrabala a pana Menzela. Satira, dramatičnost, komedie; všechno se krásně snoubí v jeden dechberoucí celek, který musí zapůsobit na každého - ať už si onu dobu prožil, nebo o ní jenom slyšel vyprávět. Je to snímek, který by mě shlédnout každý - dokud může, dokud film ještě není v trezoru. ()
Nejvíc! Geniální a srdcervoucí. Komouše pověsit za koule do průvanu za všechny ty zvěrstva proti lidskosti. ()
100 % (Ci 02/2008) ()
Film mě moc nezaujal, odvíjí se snad až v příliš pojatém tempu bez většího děje. Smetiště vypadá možná až příliš přátelsky a poeticky. ()
Vynikající herecko-pocitový zážitek. Nikdo extra nevynikal, nikdo nezapadl. Taková lahodná houbová polévka, kde každý hříbek, liška i klouzek má svou chuť a patří tam. I když velmi menzelovsky melancholické, vždy z toho smutku vykvetla nějaká veselost (jak už jsme u Menzela zvyklí). ()
Menzeluv majstrštyk, úchvatné filmové dílo s plejádou výborných herců.100% ()
Čudoval som sa, po tom, ako som zbadal rok vzniku, ako sa toto mohlo vysielať. Samozrejme, nemohlo, preto bol film v trezore. Chápem prečo, cítil som to z filmu, ale to je tak všetko. Za srdce ma tento príbeh nechytil. Mal by som začať asi čítať Hrabala a potom dám Skřiváncom ešte jednu šancu ()
Maminko dávám tomuhle filmu 3*, protože mě ten film dějově moc nezaujal ani tam nebyl nějaký okamžik, který by se mi vryl do paměti. "To je dobře." ()
S hrůzou zjišťuji, že teprve dnes jsem se dokopal k jednomu z nejlepších snímků české kinematografie. A už se těším, až se na něj podívám znovu, abych si užil a opět se mohl unášet nejhlubšími myšlenkami a citáty o bytí a podstatě člověka, které zde přímo chrlí mistr Brodský a spol. Smekám před spoluprací Hrabal - Menzel, jejíž výtvory patří k ozdobám našeho umění vůbec. A to, že komunisti tento vybroušený diamant nevystavili v rámci své "pozitivní konstruktivní kritiky" a naopak ho schovali hluboko do trezoru, svědčí o tom, jak velcí hlupáci to byli. ()