Réžia:
Jiří MenzelKamera:
Jiří MacákHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík, Josef Somr, Petr Čepek, Miloslav Štibich, Petr Brukner, Rudolf Hrušínský ml., Eugen Jegorov, Bořík Procházka (viac)Obsahy(1)
Nezapomenutelný spor dvou mysliveckých spolků nad zastřeleným kancem... Filmová adaptace povídkové knihy Bohumila Hrabala Slavnosti sněženek byla natočena v roce 1983. Jednotlivé povídky jsou vlastně portrétními miniaturami sousedů, s nimiž Bohumil Hrabal žil uprostřed ojedinělé chatové oblasti v Kersku nedaleko Prahy. Většina těchto literárních postav má svůj reálný a živý předobraz. S neopakovatelným vypravěčským stylem spisovatele a skvělou profesionální technikou režiséra se před očima diváků rozvíjí nostalgická, ale především hluboce lidská freska žánrových příběhů lidí a lidiček žijících v Polabí. Znovu tak ožívají pan Franc, Leli, rodina hostinského z Hájenky a nezapomenutelný příběh sporu dvou mysliveckých jednot nad zastřeleným kancem. Ve filmu se snoubí poetično s realistickým popisem, stylizovaná nadsázka s humornou drobnokresbou, události veselé s událostmi smutnými. Za zmínku stojí, že vedle známých herců – Rudolfa Hrušínského, Jaromíra Hanzlíka, Josefa Somra, Petra Čepka a Jiřího Schmitzera, se tu v epizodních rolích objevují kromě autora samotného i dva významní čeští režiséři: Jiří Krejčík jako věčně hladový pan Karel a František Vláčil v roli starého myslivce. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (704)
Mne tento film prišiel vždy nevyrovnaný a to hlavne v scenári. Ja som sa nechytal. Film mi prišiel až príliš roztrieštený, čo je zrejme dedičstvom predlohy, ale režisér si mal aj s takým handicapom poradiť. Celok nedržal pokope a niektoré postavy, pôsobili ako keby azda do deja ani nepatrili. Aj keď je príbeh nabitý scénkami, tak mi príbeh prišiel prázdny. Nemôžem si pomôcť, ale ten príbeh je tak prostoreký, že nemôžem inak. Aby som bol úplne úprimný, tak mi Menzelov štýl vôbec nesedí. Skrátka nie každý film môže byť absolútnym klenotom. A aj keď väčšina iných tento film považuje za jeden z najväčších klenotov českej kinematografie, vo mne toho príliš nezanechal. ()
Pan Menzel dokázal pábitelskou atmosféru udržet desítky let. Příběh zdánlivě o ničem, svou sílu představuje v textech a neuvěřitelně krásně sehrané všednosti. Starosti o tom, jak zkonzumovat divočáka, jsou vlastně určitým smyslem a kontrastem celého bytí všech zúčastněných. Prostota a velmi silná upřímnost "to je těch starostí na světě málo?". Ale i hledání každodenní krásy a přirozené radosti ze života s humornou formou "jak by tady bylo krásně, kdybych tady nebyl já". Československá, nejspíše nesmrtelná klasika Menzel - Hrabal, tu pro Tebe vždy bude. ()
"Jak by tady bylo krásně, kdybych tady nebyl já." Předlohu od Hrabala jsem nečetl, takže jsem k filmu přistupoval s čistým štítem, a i když znám pasivně nejednu hlášku, celkem mě Slavnosti sněženek překvapily. Rozhodně to není komedie, jež by byla založená na přímočarém humoru - spíš jde o jakýsi sled absurdních situací odehrávajících se na vesničce, kterou obývají rozličné charaktery. Jedno prase vs. dva nepřátelské myslivecké spolky - jedna hostina vs. dva podávané pokrmy - šípková omáčka vs. zelí. Dějová linie s pseudohoumlesáckým chovatelem koz šla poněkud mimo mě a dokázal bych si představit příběh i bez ní. I přes množství humorných a absurdních situací, jimž kralovali líný dědek Franc a žrout Karel - měl závěr hořkou pachuť. O to víc mě ale film zaujal! ()
Nemôžem si pomôcť, ale i napriek hereckým velikánom a ich výkonom to zas taká filmová kreácia nie je. Pokiaľ ma staršie filmy z dôb socialistického Československa z nejakeho dovodu priamo neoslovia, tak mam s nimi problem, ako aj v tomto pripade s Menzlem. Verim, ze si to vsetci na placi nesmierne uzivali, no tentokrat nahanacky divej svine, hadky ci sipkovu nebo s knedlikom ide mimo mojho gusta.... na mna to zaposobilo mdlo a obycajne... ()
Když někdo umí, tak prostě umí a to platí jak pro literární předlohu Bohumila Hrabala, která uvedla v život bodré panoptikum chatové kolonie v Kersku, tak pro snímek Jiřího Menzela, který znovu potvrdil svůj vytříbený talent pro konverzi kvalitní literatury do kvalitního filmu. Co funguje Hrabalovi díky slovu, funguje Menzelovi díky precizní práci s obrazem, scénářem a herci. Nádherný film, poetický v tom nejpoetičtějším slova smyslu. Jaromír Hanzlík ve druhé osudové rolí... ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (42)
- V čase 32:57 si drogista (Eugen Jegorov) svléká blůzu, aby dohonil traktor s vlekem, na kterém se odváží střelený kanec. V následujícím záběru ale běží v blůze. Poté na valníku je zase bez blůzy. (Dvojirakri)
- Při jedné scéně, kdy se točilo, režisér Jiří Krejčík, který ve filmu hrál roli Karla, zakřičel: „Stop!“ Režisér filmu Jiří Menzel ho napomenul slovy: „To nemůžete, to režíruju já.“ Krejčík odpověděl: „To jo, ale blbě!“ (sator)
- Jarin Franc (Rudolf Hrušínský) dostane do ruky budík, jehož ručičky ukazují čas kolem šesté hodiny. Ale když jde pást ovce, jsou na budíku tři hodiny. (SONY_)
Reklama