The Beggar's Opera
Réžia:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jan KlusákHrajú:
Josef Abrhám, Marián Labuda st., Rudolf Hrušínský, Libuše Šafránková, Barbora Leichnerová, Veronika Freimanová, Jiří Zahajský, Oldřich Vízner (viac)Obsahy(2)
Pletichy a podvody páchané pod fasádou měšťáckého poklidu a harmonie. Snímek Žebrácká opera je adaptací stejnojmenné divadelní hry Václava Havla, kterou uvedl režisér Jiří Menzel v roce 1990 na jevišti Činoherního klubu. Známé téma o totalitních mechanismech bylo zpracované už v roce 1728 Johnem Gayem a o dvě stě let později Bertoltem Brechtem. Příběh je zasazen do dvacátých let, ale mohl by se samozřejmě odehrávat kdykoli. Hra má precizní dramatické vyklenutí a dlouhé, hutné monology. Práce Jiřího Menzela spočívala ve zvizuálnění předlohy a v nutném krácení textu. Scénosled je částečně pozměněný. Atmosféru na pomezí divadla a reality předznamenává kreslená opona pod úvodními titulky. Spojením Havlova brilantního textu s Menzelovým filmařským uměním vzniklo dílo, které diváka pobaví hravostí a okouzlí atmosférou. (Česká televize)
(viac)Recenzie (95)
Žebrácká opera je mnohaúrovňově vtipná, příjemně stylizovaná a bravurně zahraná parodická metafora. Havlův jazyk snad v každém dialogu úžasně stírá hranici mezi pravdou a lží, dobrem a zlem. Podsvětí je geniálně komplikované až k nepochopitelnosti (závěrečná promluva Hrušínského k Abrhámovi je mistrovské dílo) a čím víc si který gangster myslí, že přechcává ostatní, tím víc se zpravidla mýlí. Kouzelná je též proradná děvka Jenny "Dyť už du!" Šafránková. Nejlepší na tom ale je, jak dokáže film zamrazit při následném přemýšlení o něm. Třebas prostřednictvím Filche, člověka, který ctí slušnost starých časů a v nové mašinerii na něj prostě nezbyde místo. Nebýt některých zbytečně upovídaných pasáží, kde se Havel nechal možná příliš unést duchaplností svých dialogů, byl by to pro mě téměř hit. ()
Z tohoto filmu mám hodně smíšené pocity. Za prvé: určitě bych neřekla, že je to muzikál. Za druhé: Ze začátku jde o velice nudný příběh, u kterého by se rádo usínalo... a za třetí - konec filmu je naopak hodně nabyt událostmi, děj se zvrácí ze vteřiny na vteřinu. Ale to je podle mě potřeba už téměř od začátku (alespoň u tohoto typu filmu, který se odehrává především ve tmavém interním prostředí). Kdybych měla hodnotit herecké výkony, tak tady je to kvalitní, především Josef Abrhám a Rudolf Hrušínský byli skvělí... ()
Veliké a milé překvapení. Má počáteční nedůvěra k dílu byla ihned smetena úvodním procesem krádeže, který mě okouzlil. A stejně tak to bylo vlastně s celým filmem. Žebrácká opera zaujme svým nadhledem, noblesností, lehkostí, decentním humorem, hudbou (pěkná a neobyčejně pasující titulní znělka) a v neposlední řadě hereckými výkony (Abrhám, Labuda, Hrušínský, Šafránková a další; štěk Ironse jsem však příliš nepobral). Příběh se postupně zamotává, přibývá intrik, zvratů a absurdních situací. Žebrácká opera není komedií, která by nabídla salvy smíchu, vyvolává spíše neustálý divákův úsměv a vládne hlavně dialogy a monology, které jsou opravdu výborně napsané. Na druhou stranu, já osobně tohle dílko beru jako odlehčenou komedii a nemíním v ní hledat nic víc, to už přenechám jiným. Podobně jako o dva roky mladší Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina nesmyslně podhodnocený a nedoceněný film (k absolutoriu mi chybí jen lehce vyšší koncentrace vtipu a přebývá směrem ke konci trochu rozvláčnější tempo). "I na ty ženské si naleznete čas." - "Musím si ho nalézt, protože na ženské trpím. Řekl bych dokonce, že jsem cosi jako děvkař." ()
Dodnes i po letech se mi nechce pochopit, proč to dopadlo tak průměrně. Vždyť tam hrají tak vynikající herci a režíruje to Menzel a hudbu dělal Klusák. A pak, po těch dvaceti letech, co jsem ŽO viděla znovu, jsem to pochopila. Tohle není film ale televizní film a bohužel to filmu ublížilo víc než si možná Menzel dovedl připustit. To, co funguje na divadle a ve filmu v reálných lokacích, paradoxně nefunguje v atelierech. Škoda. Ale i tak dávám tomu všemu ostatnímu a všem těm havlovým trojím až čtverým koncům tři až čtyři hvězdičky. ()
Galéria (17)
Fotka © Lucernafilm Video
Zaujímavosti (6)
- V důsledku změn na Barrandově pod vedením Václava Marhoula hrozilo, že bude natáčení filmu zrušeno, Jiří Menzel se proto snažil za každou cenu co nejrychleji začít točit. Proto podle svých slov nestihl věnovat dostatek času přípravě scénáře. První část snímku tak je výrazně filmovější, ve zbytku byly natočeny pouze dialogy z divadelní inscenace Činoherního klubu. (foils)
- Účast Jeremyho Ironse byla dílem náhody. Irons tou dobou v Praze natáčel film Kafka (1991), v němž se mihl i Josef Abrhám. Irons na párty navrhl, že by na oplátku mohl zahrát malou roli ve filmu s Abrhámem. Menzel to považoval za vtip, a když se Irons skutečně objevil na place, musel pro něj vymyslet roli přímo na místě. (foils)
Súvisiace novinky
Zemřel Josef Abrhám
České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (viac)
Po mém soudu neprávem pozapomenutý a zde na ČSFD také notně podhodnocený film. Viděl jsem jej poprvé v roce 1991 v budějovickém kině Kotva, kde jsem po projekci zažil (v životě poprvé) potlesk v kině (a to nešlo o premiéru či projekci za účasti tvůrců). Tak moc většina diváků (včetně mě) vnímala aktuálnost satirických šlehů, které celým filmem prostupují... Zřejmě je ale potřeba hned několika předpokladů, aby divák film docenil. Tou první je v zásadě nesdělitelná a slovy nevysvětlitelná zkušenost s totalitní společností, tou druhou smysl pro lehce absurdní humor, tou třetí schopnost vnímat text, neboť Halvova divadelní hra, jíž je film věrnou adaptací, je v podstatě konverzačka, navíc konverzačka, které po svém "praotci" Johnu Gayovi zdědila onu jiskřivost, jíž můžeme obdivovat například v hrách Georga Bernarda Schawa či Oscara Wildea. Havlova adaptace Gayovy hry, respektive operního libreta, je ovšem zásadně jiná v markantním posunu k absurdnosti. Lehkost a vtip se tu pojí s atmosférou doslova kafkovskou a obsahuje i místa téměř patafyzická. Podobně jako v jiných Havlových hrách, i tady si autor rafinovaně hraje s opakováním téhož textu v různých souvislostech a různými osobami, přičemž ovšem zachovává květnatý a mile archaický jazyk předlohy. Toto zpochybnění slova i lidského jednání pochopitelně souvisí s Havlovou osobní zkušeností s působením komunistické STB a obecně, s bezprostřední znalostí toho, jak komunistická společnost plná netransparentních vztahů, přítelíčků, prospěchářů, mravně naprosto zkřivených, dokonale ohebných a zcela bezskrupulózních osob, pohodlně usazených na postech zásadních i zcela nedůležitých manipulovala téměř s každým, koho si usmyslela zneužít... Menzelova režie filmu je excelentní a těžko si lze představit lepší zpracování. Režisér si zde téměř neuvěřitelně hraje s kompozicí, trochu jako by ji tvořil podle pláten barokních či klasicistních mistrů, místy zase obratně napodobuje filmy noir či klasické detektivky (za všechny třeba Lockitovo krmení rybiček v akváriu). Tyto reminiscence ovšem mají nejen obsahem, ale i po čistě formální stránce značně parodický nádech. Vskutku výborné jsou herecké výkony a také Šofrova kamera je skvělá. Na DVD je obraz značně zešedlý a zrnivý, přičemž nedokážu říci, jde-li o mizernou kopii nebo to takhle bylo už natočeno jako "umělecký záměr". Možná jde ovšem o kombinaci obého. Také kulisy a výprava je značně ateliérová a dává tušit, že film vznikal dosti na rychlo. To ostatně potvrzuje i sám Menzel v bonusovém rozhovoru na DVD, kde si uspěchanost při tvorbě scénáře a přílišnou poplatnost (jinak nepochybně výborného) divadelního nastudování Činoherního klubu (ve filmu ostatně hraje s výjimkou Labudy a Hrušínského téměř kompletní herecká sestava této divadelní inscenace). Vzhledem ke zvolené formě i tomu, že se jedná o adaptaci divadelní hry to ovšem zase tolik nevadí. Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Radek99, Koumi, Eruntano PS: vyčítat filmu "zdlouhavé monology", když ta hra je na nich postavená a její sdělení je právě v tom, jak "tvárný" materiál lidské slovo je a jak jej lze téměř libovolně překrucovat, je přece docela nesmysl, nemyslíte? PPS: Srovnávat tohle s filmem "Fešák Hubert" je trefa hodně mimo mísu... () (menej) (viac)