Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina
- Life and Extraordinary Adventures of Private Ivan Chonkin (viac)
Réžia:
Jiří MenzelScenár:
Zdeněk SvěrákKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Gennadij Nazarov, Zoja Burjak, Vladimir Iljin, Valerij Zolotuchin, Sergej Garmaš, Marián Labuda st., Henryk Bista, Valerij Nikolajev, Marija Vinogradova (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Píše se rok 1941 a v ruské zapadlé vesničce Rudá způsobí rozruch armádní letadlo, které tu nouzově přistane. Hlídáním letadla je pověřen prostoduchý vojín Ivan Čonkin, který až dosud pouze vypomáhal v kuchyni a s armádním drilem nemá valné zkušenosti. Dny ubíhají a vypadá to, že armáda na letadlo i na Čonkina dočista zapomněla. Ivanovi to ale nevadí a život ve vesničce si jaksepatří užívá. Zamiluje se totiž do místní pošťačky Ňurky. Ovšem ne celá vesnice je jeho zdejším pobytem nadšena. Předseda kolchozu Golubjev v něm dokonce vidí vyzvědače. A tak netrvá dlouho a na Čonkina přijde anonymní udání na NKVD a věci naberou rychlý spád. (North Video)
(viac)Recenzie (147)
O tomto málo známém snímku Jiřího Menzela (scénář dle knihy Vladimíra Vojnoviče výborně stvořil Zdeněk Svěrák) jsem kdysi dávno slyšel, a když se teď po dlouhé době objevil na DVD, rád jsem ho i zhlédl. A byl jsem překvapen. Čonkin v podání Gennadi Nazarova je svkělý a celková absurdita příběhu připomíná Švejka či Catch XXII. Dokonce bych ho nazval kultovním a dosti se divím, proč tomu tak není - i kdybych vydestiloval pouze hlášky, směle by mohl konkurovat Samotářům či Kouři. Rozhodoval jsem se mezi 3-4*, ale když vidím, jak je zde film podhodnocen, dávám bez rozmyšlení vyšší variantu. ()
Ruský román přepsaný Svěrákem pro Menzela.To jsou věci, co? Každopádně je to zábavné. Není to vyloženě řachanda, ale taky to není takový ten "laskavý humor". Ruská duše a ruské reálie z toho hodně čiší. A pár scén je legendárních, třeba výslech starého žida Stalina, hon na domnělého milence v podobě domácího prasete nebo kilo cukru na kilo hoven. ()
Radek99: "Symbolická tragikomedie rozkročená někde mezi Dobrým vojákem Švejkem a Gogolovým Revizorem odrážející jak bodrost a specifika širé východoslovanské duše, tak i absurditu doby vymknuté z kloubů normálního civilizačního vývoje." Pregnantně vyjádřena nosná myšlenka filmu. Asi film pobaví více někoho, kdo aspoň chvilku v socialismu žil a pracoval, protože se mu v tomto filmu vrátí ta doba. Byť tady v ČR/ČSSR by i těmto lidem tohle, a to i za socialismu, připadalo příliš absurdně. Škoda, že dnešní mládež jen papouškuje ve škole naučená zla socialismu aniž by dokázala vidět podobnost kroků, které vedly k tomu zlu, s kroky dnešních proevropských politiků. Ne nadarmo se říká: Kdo se nepoučí z historie, je nucen ji opakovat. ()
Tenhle film, je tak přenádherně podvratný, až se mi chtělo dojetím plakat. Ale nakonec jsem se raději smál. Absurdita jedné epochy se zde koncentrovala a ožila převelice ironickým způsobem. A tak uvidíme Lysenka, falešné plnění plánu ("když zfalšuju, možná mě zavřou, když ne, určitě mě zavřou"), hospodářství hovna, katastrofální stav rudé armády v létě 41 - vše v poměrně přesvědčivých ruských kulisách a s přirozenými herci. ()
"Pro dobrou úrodu musíš pohnojit zemi hovnem. Z hovna pak vyroste, tráva, plevel a zelenina, kterou jíme my i zvířata. Zvířata nám dávají maso, mlíko a tak dále. A my to všechno zpracujeme na co? Na hovno." Tak takhle dochází ke koloběhu hovna v přírodě. Konečně to vím. Podobně důležitých informací jsem v tom snímku dostal poměrně hodně, ale že by mě to bavilo, tak to nemohu říct. Ale pokud by to soudruhu Stalinovi udělalo radost a vynechal by mě při svých čistkách, tak to byla vynikající zábava. ()
Galéria (5)
Fotka © Centre National de la Cinématographie
Zaujímavosti (6)
- Film sa svojím rozpočtom 35 miliónov Kč stal na svoju dobu najdrahším českým filmom. (Raccoon.city)
- Během premiérového měsíce vidělo film v českých kinech 29 816 diváků, což znamenalo tržbu 820 624 Kč. Snímek se tak stal 9. nejnavštěvovanějším filmem a 5. nejnavštěvovanější premiérou měsíce října 1994. (cinema_cz)
- Keďže režisér Jiří Menzel mal pocit, že doslovné spracovanie podľa knižnej predlohy sa stretne z nepochopením ruských hercov (zosmiešňoval ruský národ), poprosil o napísanie scenára Zdeňka Svěráka. (andykovac)
Reklama