Amerika

Musím přiznat, že Kafka mi nic neříká a ani nemám v plánu si ho doplňovat. Kdybych o vztahu filmu s Kafkovým románem nevěděl, řekl bych, že se jedná o snímek inspirovaný něčím orwellovským. Ponurá atmosféra je protkána celým filmem a neméně výrazně ji doplňují povedené kulisy kontinentu za Atlantikem. Snímek se mi ale netrefil do noty, přestože Michálkovy filmy mám docela rád. Nic naplat, sorry Dejdare. (12.02.2013)

Samozřejmě, že je Michálkova variace na Kafkova Nezvěstného čtením tohoto románu jinošskýma očima, a není důvod mu to vyčítat. Kafku (ba cokoliv jiného) je možné číst různým způsobem a on zvolil tento, korunovav jej Terezinou láskou, „Luciinou“ hudbou a závěrečným panoramatem zastupujícím dojatý úsměv diváka, zapomínajícího, že poušť se rozrůstá vertikálně i horizontálně. Michálek vyzdvihl příběh sebenalezení mladého muže v panoptikálním Novém světě, spojiv v něm groteskní absurdity, kořenící ve starosvětských traumatech, s euforickým okouzlením vábivé novosvětské mnohotvářnosti. Myslím, že uspěl. Nedostal se sice až na myšlenkovou hloubku, ale přinejmenším v psychologické kresbě hrdinů nebyl mělký. Zbytečně (intelektuály) podceňovaný a přirozeně (davem) nedoceněný film, který snad nejednoho jinocha může povzbudit k četbě toho souchotinářského mladíka, který otřásl tímto světem. (28.10.2010)

Obával jsem se zklamání, ale bylo to ještě horší, než jsem se obával. Ne po formální stránce, ale nepochopením předlohy. Udělat z depresivního Kafky, který sice uměl dělat humor, ale vždycky humor velmi temný, udělat z něj ve výsledku optimistický film, je špatně. Román zůstal nedokončený, ale zřetelně nesměřoval k happy endu, který jsem zde shlédl. Podstatné části knihy vypustit, ale nelogicky do někam za polovinu naroubovat konec z jiné Kafkovy knihy (Procesu) - za to by je autor proklel. Amerika je složitý, mnohovrstevnatý román, možná adekvátně natočit nejde, ale pak ať se tedy netočí. (05.10.2015)

Tak jsem konečně tuhle adaptaci viděl znovu a musím říct, že se mi hodně líbila. Sice už ne jako poprvé, ale čtyři nechám. Líbilo se mi vše od kulis až po skvělé výkony hlavních představitelů. Myslím, že i zde někdy kritizovaný Dejdar přesně vystihl polohu hrdiny kafkovského románu. Lábus se Schmitzerem jsou vynikající a Lábusův Lev je zasloužený. Hudba, kulisy, všecko je fakt skvělé a atmosféra je skvěle depresivní. Možná kafkovštější než sám Kafka. Nezvěstného jsem četl dvakrát a tolik depresivní mi nepřišel. Výborná písnička od Lucie to všechno jen završuje. Málo vysílaný film by si zasloužil víc pozornosti, Michálkův debut je hodně dobrý. I když místy drhne a ženy tu nejsou dvakrát přesvědčivé, dávám 70%. (27.05.2010)

Naprosté nepochopení předlohy a neschopnost dotáhnout Kafkovu myšlenku do konce. Dokud se jede podle Kafky, má to grády, ale poté autory přestalo bavit domýšlet, jak to mohlo být dál, a natočili si road movie z výletu po USA bez jakékoliv další zápletky nebo myšlenky a pointy. Přičemž vše směřuje jen k odpalu závěrečné písničky. Jó, kdyby to natočili tak, že strýček v pozadí vše organizuje, přičemž Karel se zatvrdí a bude mu chtít ukázat, že není žádný nýmand, mohlo by jít o něco zcela jiného. V závěru by pak byl tvrdší, než strýc, a mohlo to končit scénou, kdy strýček s úsměvem pokývá hlavou a řekne: Vítej do rodiny. To by člověka mrazilo. Ale takhle je to jen selanka. (24.12.2018)