Na pár krokov

"Five Feet Apart" podľa mňa bude filmom, ktorý funguje a nefunguje zároveň. Vie ma zaujať svojim spracovaním a postavami a dramatickými momentkami, no romantické časti to pre mňa úplne zabíjajú. A okrem toho ten melodramatický gýčovitý záver to skutočne len dorazia. Pravda je taká, že prvá polovica filmu ma celkom bavila. No potom prídu všetky scénky, ktoré som predpovedal, prídeme do sveta veľkej melodrámy a viac-menej sa pokazí všetko, čo film celkom slušne počas začiatku budoval. Nemyslím si, že je to vyslovene zle spracované. Je tu pár dobrých momentov, no aj v tom prípade by som vám ponúkol lepší film s podobnou témou a konkrétne film "The Book Of Stars". Aj keď môžeme argumentovať, že ten film je tiež dosť melodramatický, tak jednotlivé scénky nepôsobili, ako keby sa tu varili všetky možné klišé dokopy. Film ma totiž ku koncu nezasiahol. A to je chyba. Nemôžem film zakopať, nakoľko si myslím, že má svoje dobré momentky a určití ľudia ho určite ocenia, no jeho romantická stránka mi proste neulahodila. Je mi ľúto. Hodnotenie: C+ (16.06.2019)

Tři kroky od sebe jsou osudovou náctiletou romancí z nemocničního prostředí, ve kterém je hlavním tématem boj pacientů proti různým formám cystické fibrózy. Film je inspirován a věnován Claire Winelandové, kterou režisér poznal při natáčení dokumentu Meet Zach Sobiech: My Last Days.  Baldoniho režijní celovečerní debut je mistrovský ve své komplexnosti a lidskosti, divák se dokáže velmi přesně vcítit do postav hlavních představitelů a představit si každodenní těžkosti a radosti, které život s nemocí přináší. Mistrovský je film také výběrem ústřední dvojice, Cole Sprouse aka "dvojče" Jana Ciny a Haley Lu Richardson aka "ženské dvojče" Jirky Krále, předvádí prvotřídní herectví, funguje mezi nimi chemie a jejich výkony jsou uvěřitelné. V neposlední řadě je mistrovská též hudba, takřka každé jedné zvolené písni se daří významně prohloubit intenzitu zážitku dané scény. Silné čtyři hvězdy a obrovská natěšenost na každý nový Baldoniho film. 👍 (12.08.2024) (14.08.2024)

Už to skoro vypadá, že slušná teenage rom-com se nedá natočit bez toho, aby alespoň jeden z hlavních hrdinů umíral na nevyléčitelnou nemoc. Za poslední dobu mě napadá třeba The Fault in Our Stars nebo Departures. I tady jsou postavy příjemné a celkově to utíká, navíc v závěru emoce fungují, takže stojí za podívání. Tyhle příběhy jsou vlastně i přes to umírání (a fakt, že jedou jako přes kopírák) docela koukatelné. 70 % (30.12.2019)

Hvězdy jim znovu nepřály. Cystická fibróza je svým způsobem ještě zákeřnější než růžné formy rakoviny, takže o emočně vypjaté scény tady není nouze. Díky covidu jsem si sice částečně zvykl na respirátory, dezinfekce a sociální distanc, ale v kombinaci s depresivním nemocničním prostředím, je to stále těžko stravitelná záležitost. Hlavní dvojice utáhne i lehce naivní pasáže. Richardson je zlatíčko a charismatický Sprouse se v mládí učil od nejlepších. (15.10.2021)

Vezměme v úvahu otázku, jak by se daly filmy měřit podle smutnosti. Nenapadá mě nikdo, kdo by byl vhodným kandidátem k předloze tohoto prapodivného hodnocení a já asi také ne. U tohoto filmu mi však trvalo docela dlouho, než jsem se rozbrečela, přestože jsem měla namále. Ale pak už jsem nemohla přestat. A nepamatuju si film, který mi ležel v hlavě tak dlouho, jako tenhle. Film byl úchvatný, nenucený a pořád se v něm něco dělo, jako bych zapomněla, že někdy skončí. Stále jsem očekávala smrt někoho z protagonistů, ale ne se strachem nýbrž s nadějí k ukončení nejen jejich trápení ale i toho mého. A přesto jsem doufala, že se to nestane a že všechno dobře dopadne a také doufala, že to dopadne špatně, protože jinak by pak film nemusel mít takovou váhu. A dopadlo to přesně tak, jak mělo. Film celý byl přesně takový, jaký měl být. -- Hlupáci, kteří zde píšou, že by v jejich věku nebyli schopni vymyslet a říct to, co oni si neuvědomují, že tito lidé jsou mnohem hlubší než my. Že když je někdo tak blízko smrti, přemýšlí úplně jinak, je dospělejší. To vezměte v úvahu a buďtě rádi, že to nemusíte být vy. (01.03.2021)