Na pár krokov

Je to krásně natočené hlavně pro náctileté či věčné "snílky", kteří doufají, že zamilovat se můžete opravdu kdykoliv a v jakékoliv životní situaci. Je to opravdu hodně romantické, jako ušité pro náctileté a pro uvědomí si, že pokud nejste nemocní jako naše hlavní postavy - máte se jako prase v žitě. Najednu stranu jsem za tyto témata vždy ráda, protože to opravdu poukáže na to, co máme a máme za to být rádi. Sprouse je fešák a rozumím tomu, proč se na něj rádo dívá ;) S Richardson mi neskutečně sedli ;) Nicméně příběh Barb byl jistě také zajímavý. Co ale pro mě mělo ve filmu tu nejsilnější strunu, na kterou hrála - tak to byla hudba. Myslím si, že tento film je ukázkou toho, jak dokáže hudba jen umocnit zážitek z daných scén a vyzdvihnout co vidíte. (08.08.2024)

Pěkný romantický teenage film, díky kterého si vzpomenete jak je hezké být zamilovaný, ale zároveň i zdravý. K tomu přidejte velmi sympatický pár v hlavní roli, skvěly soundtrack. Jasně je zde několik žánrových klišé, ale vcelku jde o velmi příjemnou podívanou u které pár slz ukápne...8/10. (08.07.2019)

Tak zase niečo o chorobe a umieraní. No som prekvapený, na to ako som tohto námetu v poslednej dobe prejedený, to nebolo až tak zlé. A to aj napriek tomu, že mi tu občas trápne klišé romantických umieracích filmov otrieskalo hlavu o stenu. Napríklad to porovnávanie jaziev, narodeninová oslava.... Nejak mi to v tomto prípade nevadilo. Možno to bolo vďaka sympatickému hereckému obsadeniu, alebo že sa celý príbeh autori snažili poňať reálne a čo to o chorobe aj povedať. Slabší nadpriemer. 70/100 (10.04.2020)

Keď som si prečítal popis k filmu, tak som si len povzdychol, že to bude ďalšie teenage slzavé údolie prekryté ironickým feelingom á la "nič sa nedeje, veď len umierame". Napriek skeptickým očakávaniam, to bolo napokon celkom fajn a tá náklonnosť medzi Stellou a Willom tomu dodalo veľmi príjemnú atmosféru. Aj keď bolo úplne jasné, kam to celé speje, bolo pekné, že si boli takouto oporou. Záver bol absolútne zbytočným tlačením na pílu, a fakt nechápem ako je možné, že by dvaja smrteľne chorí pacienti len tak uprostred noci mohli ujsť von z nemocnice... Fakt absurdné. Ale chápem, bolo tam treba dodať dramatickosti, aj keď si myslím, že sa to dalo aj inak, ako týmto nezodpovedným útekom cystických zaľúbencov. Bol som rozhodnutý, že dám 4*, ale ten záver to zrazil na tri. (28.07.2021)

Vezměme v úvahu otázku, jak by se daly filmy měřit podle smutnosti. Nenapadá mě nikdo, kdo by byl vhodným kandidátem k předloze tohoto prapodivného hodnocení a já asi také ne. U tohoto filmu mi však trvalo docela dlouho, než jsem se rozbrečela, přestože jsem měla namále. Ale pak už jsem nemohla přestat. A nepamatuju si film, který mi ležel v hlavě tak dlouho, jako tenhle. Film byl úchvatný, nenucený a pořád se v něm něco dělo, jako bych zapomněla, že někdy skončí. Stále jsem očekávala smrt někoho z protagonistů, ale ne se strachem nýbrž s nadějí k ukončení nejen jejich trápení ale i toho mého. A přesto jsem doufala, že se to nestane a že všechno dobře dopadne a také doufala, že to dopadne špatně, protože jinak by pak film nemusel mít takovou váhu. A dopadlo to přesně tak, jak mělo. Film celý byl přesně takový, jaký měl být. -- Hlupáci, kteří zde píšou, že by v jejich věku nebyli schopni vymyslet a říct to, co oni si neuvědomují, že tito lidé jsou mnohem hlubší než my. Že když je někdo tak blízko smrti, přemýšlí úplně jinak, je dospělejší. To vezměte v úvahu a buďtě rádi, že to nemusíte být vy. (01.03.2021)