Coco

Mexický Den mrtvých mám ráda pro jeho úžasnou barevnost a pozitivní přístup k ne úplně veselé stránce života. A díky Coco, že ho představil i mezinárodním masovým divákům. Jako všechny pixarovky je i tahle v jádru působivým a dojemným příběhem, velké mexické rodině, která musí zahojit jednu velkou ránu ve své minulosti. Originální je, že titulní Coco je prababička hlavního hrdiny, taková seschlá bábuška, která má ale v příběhu zásadní roli. První třetina filmu se trochu vleče, ale když se Miguel dostane do světa mrtvých, tak už film jede na plné obrátky. A konec je opravdu dojemný, ale ne ve smutném smyslu slova - spíš je povznášející. Vizuálně působivé, kulturně zajímavé a dobře vyprávěné. Nej animák roku 2017. (27.01.2018)

Skutečně nádherný design, který je tím působivější, že ačkoliv jde o CGI animaci, takže by byl možný jakýkoliv pohyb kamery, jakýkoliv úhel pohledu, se plně drží pravidel hraného filmu - čímž evokuje, že ty úchvatné věci jsou hmatatelnou součástí našeho prostoru. Jakkoliv většinou lituju toho, že se animáky moc vážou pravidly fyzické kamery, taky je ten princip využitý na maximum. Byla opravdová radost ten film sledovat. Dokonce i příběh je dobrý a konečné momenty patřily k tomu nejemociálnějšímu u Pixaru - škoda, že v několika momentech se až moc spoléhá na klišé (rodina nesmyslně urputně odmítající hrdinův sen, a co mělo být to přiznání záporáka před kamerami?). Rozhodně nejlepší pixarovka pod Disneym a jedna z nejlepších vůbec. (05.03.2018)

Pixarovka jak má být, ale Zootropolis je u mě pořád nepřekonaný. Coco má solidní vizuál, hezký příběh, fajn písničky, slušné tempo, dostatečnou dávku humoru a jeden velmi podařený plot twist. Emocionální finále mě tentokrát nechalo chladným,ale jinak spokojenost. Fajn zábava pro celou rodinu. Není divu, že je Coco v Mexiku hit. 80% (04.01.2018)

Día de los Muertos je možná nejzábavnější způsob slavení Dušiček na celém světě. Žádné zádumčivé návštěvy u hrobů, ale spousta masek, lebek, alkoholu, veselí - a duše zemřelých přicházejí za živými, ne naopak. Jednu noc v roce se tak prolínají světy, které jinak paralelně existují vedle sebe. Je proto riskantní si s mrtvými něco začínat, co kdyby se nepodařilo včas vrátit... Poprvé se tak hrdiny v animáku stali Mexičané. Není divu, že Coco bořilo rekordy návštěvnosti v tamních kinech. Film se ovšem nevyhnul otravným klišé, jako je proměna vzpurného chlapce ve vzorného hošíka, hektolitry patosu a kýče, povinný doják... Blbý taky je, že popkulturních narážek tu vůbec není mnoho, zaujme snad leda specifické focení selfíček s lebkami, a sice se mihne i největší mexická celebrita všech dob Frida Kahlo, ale děj s kulturně jiným světem vůbec nepracuje. Přitom kolik fórků se mohlo vymyslet! (01.03.2018)

Když to vezmu spravedlivě, tak je Coco asi nejlepším animovaným filmem tohohle roku. Je to krásně barevné, má to drive, postavy jsou sympatické, je to zábavné a příběh je opět (na Pixar) velmi slušný. Emoce jsou skvěle zvládnuté a v samotném závěru jsem se málem neubránil nějaké té slze. Co se negativ týká, tak je to místy hodně předvídatelné (kdo je Hector?), někdy lehce neuvěřitelné (opravdu může rodina až takhle důsledně zakazovat hudbu?) a první polovina filmu je mnohem méně zajímavá, než ta druhá. Při závěrečném hodnocení jsem si to srovnával především s loňským Kubem a Knihou života z roku 2014 (protože ten námět k tomu prostě svádí) a o výsledku mám nakonec jasno - 8,4/10. (09.12.2017)