Coco

Že je Coco animák o rodinných hodnotách, to asi nikoho nepřekvapí. Zpracování tématu ale už určitě ano. Nemluvím ani tak o originální inspiraci mexickým svátkem mrtvých a výletu do záhrobí, které je vizuálně překrásné. Jde o neinfantilní poselství o rodinné dynamice, vzpomínkách na mrtvé a fakt, že vzpomínky na mrtvé nemusejí nutně vést k pláči. Právě kvůli poslednímu bodu bych film doporučila spíš dětem starším devíti let, které ho už budou schopné pobrat. Coco je pro mě jeden z nejpovedenějších animáků za poslední roky a třebaže je těžké nebýt na konci filmů citově pohnutý, Coco nikdy nesklouzne do takové té brutální formy citového vydírání. (27.01.2018)

Tyhle dojáky umí už jen Pixar. Vizuálně propracovaný svět s chytrými pravidly a mexickými reáliemi s tím správným poselstvím. Poselstvím o rodinně a tom jak je důležité nezapomenout. No a o muzice samozřejmě. Giacchino si to neuvěřitelně dává. Propracované kytarové party a chytlavé písničky zahřejí u srdce i mrtvého. (11.11.2018)

Hodně slušně to pracuje s jihoamerickou (a nejen jihoamerickou, v Asii i Africe a některých jižních a severských zemích Evropy to funguje obdobně) tradicí a přesvědčením, že mrtví žijí stále s námi, a dokonce je jednou v roce možné je spatřit a setkat se s nimi. Ostatně, kdo četl Marquézových Sto rok samoty, ví, o čem je řeč. Na to je napasován poměrně ústrojně příběh kluka, který chce být slavným muzikantem, ale rodina je proti, a tak musí do říše mrtvých pro „požehnání“. Ale věci se poněkud zamotají. Je fakt, že konec tvůrci dojili - zbytečně - až přespříliš, všem nám bylo jasné, že kluk MUSÍ vzít tu kytaru a tu písničku zahrát, ale trvalo pár minut, než k tomu konečně došlo. Ale jinak hodně pozitivní film o síle rodiny (i když se ne všichni vždy musíme) a myšlenek i na ty, kteří s námi právě nejsou. (05.07.2021)

Ak toto nedostane aspoň nomináciu za scenár, tak už neviem. Brilantne vystavaný príbeh s nečakanou krimi zápletkou a skutočne prekvapujúcim rozuzlením. Plus výživný doják - na konci som rumázgal ako dážď. K tomu fantasticky vyťažený svet mexicko-aztéckeho záhrobia. Nechýbajú solídne gagy, ale tentoraz to naozaj nie je o nich. Tlieskam, Pixar opäť na špičke. (05.01.2018)

Před dvěma lety se tvůrcům od Pixaru podařilo ohromit dechberoucím V hlavě a pro tentokrát přebírá štafetu nejnovější kousek, který se skrývá za skromným názvem Coco. Divák má možnost na sto minut uniknout do nádherně barevného spektáklu, ve kterém se střetává svět živých a mrtvých - a také svět lží a pravd. Musím se přiznat, že mě už vskutku dlouhou dobu v kině (a vlastně ani doma na PC/TV) žádný film nedojmul tolik jako právě Coco. Pokud budete očekávat bláznivou taškařici na sto barevných způsobů, tak budete nejspíš zklamaní - o tom tento snímek rozhodně není. Humorných scén tu najdete spoustu, ale jsou podávány v rozumných dávkách. Tento snímek sází zejména na hluboký příběh, ve kterém se skrývá nejedna nečekaná odbočka a hlavně (již mnohými zmiňovaný) plot twist, kterému se divákovi ve většině dnešních animáků nedostává. Zkrátka velice vydařené dílo, které člověku připomíná, že bychom neměli soudit knihu podle obalu, že každá pravda i lež má stejně jako mince dvě strany, a hlavně, že tím nejcennějším klenotem, kterého se nám může dostat, je milující rodina. (18.01.2018)