Dillinger

Neznámý ale překvapivě velice povedený, drsný akčňák, vyprávějící o slavném bankovním lupiči Johnu Dillingerovi. Na filmu je vidět, že posloužil jako hlavní inspirace pro Mannovi "Veřejné nepřátelé", kteří jsou prakticky remakem tohoto snímku a ačkoliv jsou vizuálně působivější, "Dillinger" má něco navíc.. Hodně akce a spousta drsňáků s velkými bouchačkami. (29.11.2011)

Další retro gangsterka ve stylu Bonnie a Clyde, tentokrát o Dillingerovi. Líbilo se mi to o trošku víc než novější Veřejní nepřátelé, ale žádný zázrak to nebyl. Milius uměl akční filmy, ale nějaký příběh, postavy, atmosféra, vykreslení doby to šlo mimo něj. A tak na straně zákona je nesympatický panák, který se ani nesnaží zatýkat, ale pozabíjet co nejvíce gaunerů. A Dillinger je nesympatický arogantní zloděj a vrah, takže není komu fandit. Filmařsky ani příběhově to není nic extra a tak zbývají přestřelky. Tady se ovšem Milius vyřádil, přestřelky jsou nadupané, krvavé, velkolepé. A občas už osdesátkově nablblé, protože agenti mají bandu v obklíčení, vystřílí stovky nábojů, ale netrefují ani vrata od stodoly. Být mladší, asi bych byl unešenější, dnes už mi tuna střílení ke štěstí prostě nestačí, takže za 3*. (09.02.2023)

John Dillinger asi není ten typ postavy, se kterou lze snadno souznít. A možná právě proto jsem si nikdy žádnou adaptaci jeho životního příběhu zcela neužil a u obou co jsem viděl, mě zajímal spíš jejich technický aspekt (Mannův PUBLIC ENEMIES) či pozadí. V tomhle případě jde o debut mého oblíbence Johna Miliuse (scénár APOCALYPSE NOW, režie BARBAR CONAN, RED DAWN, autor jedné z nejzásadnějších scén z JAWS etc), ve kterém se sešel perfektní casting (Oates, Johnson, H.D. Stanton, Richard Dreyfuss) a byť mě tahle stará histroka nechávala chladným, musím uznat, že to šlapalo velmi dobře a že Milius už v počátku sedmdesátých let ctil odkaz Sama Peckinpaha. Když totiž dojde na přestřelky (a že jich tu je hodně), tak jsou tu uděláné hodně poctivě a bezchybně makají. Jinými slovy: když se tu střílí, tak se střílí pořádně. (23.01.2017)

Ten film je celý takový průměrný, Dillinger chvíli vypadá jako celkem sympatický chlapík, pak zase jako pěkně bezcitný hajzl, který bere loupení a střílení jako zcela normální způsob obživy a hlavně jeho prohlášení, že vždycky chtěl krást a jeho sebestředné prohlašování : "Já jsem John Dillinger, dobře si mě prohlédněte, ať si mě zapamatujete" mu na sympatiích moc nepřidávají. Proč mu běžná veřejnost tolik fandila jsem ovšem moc nepochopila. Ale určité proslulosti, o kterou se tolik snažil, dosáhl už tím, že se jeho tvář dodnes používá na cvičné střelby u FBI. (18.01.2007)

Vzhledem k době vzniku filmu je příznačné, že vypravěč, agent FBI Purvis, je mnohem méně sympatickou postavou než kdokoli z Dillingerovy bandy (užíval jsem si zejména mladého R.Dreyfusse coby šoféra Baby Face Nelsona). A Milius už v počátku kariéry jasně ukázal, že jeho síla nebude v psychologii hrdinů, nýbrž v působivých akčních (přestřelkových) scénách. (27.11.2011)