Dillinger
Réžia:
John MiliusScenár:
John MiliusKamera:
Jules BrennerHudba:
Barry De VorzonHrajú:
Warren Oates, Ben Johnson, Michelle Phillips, Cloris Leachman, Harry Dean Stanton, Geoffrey Lewis, John P. Ryan, Richard Dreyfuss, Steve Kanaly, Frank McRae (viac)Obsahy(1)
Ve svém režisérském debutu se John Milius, jinak vynikající scenárista stojící například za Coppolovou Apokalypsou, rozhodl natočit biografický příběh muže, který byl ve své době jedním z největších postrachů a zároveň idolů Spojených států amerických. Jmenoval se John Dillinger, byl to gangster a ve třicátých letech, kdy se Amerika topila v krizi, se mohl honosit nálepkou „veřejný nepřítel číslo 1“. Vykrádal banky, zabíjel, měl obrovské charisma a stejně tak mohl být chodící reklamou na ješitnost. Především však dokázal společně se svou bandou vytrvale unikat spravedlnosti a ještě se jí smát do očí. Tím ale jen víc a víc motivoval agenta FBI Melvina Purvise, který lovu na Dillingera a jeho samopal zasvětil několik let svého života, aby ve svém úsilí neustával. A nakonec se jeho snaha vyplatila. Hlavní roli slavného zločince bez pudu sebezáchovy, který se při každém přepadení raději hned představil, ztvárnil v briskním kriminálním retrodramatu z roku 1973 Warren Oates, úlohu jeho federálního stínu pak držitel Oscara Ben Johnson. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (33)
Vzhledem k době vzniku filmu je příznačné, že vypravěč, agent FBI Purvis, je mnohem méně sympatickou postavou než kdokoli z Dillingerovy bandy (užíval jsem si zejména mladého R.Dreyfusse coby šoféra Baby Face Nelsona). A Milius už v počátku kariéry jasně ukázal, že jeho síla nebude v psychologii hrdinů, nýbrž v působivých akčních (přestřelkových) scénách. ()
John Dillinger asi není ten typ postavy, se kterou lze snadno souznít. A možná právě proto jsem si nikdy žádnou adaptaci jeho životního příběhu zcela neužil a u obou co jsem viděl, mě zajímal spíš jejich technický aspekt (Mannův PUBLIC ENEMIES) či pozadí. V tomhle případě jde o debut mého oblíbence Johna Miliuse (scénár APOCALYPSE NOW, režie BARBAR CONAN, RED DAWN, autor jedné z nejzásadnějších scén z JAWS etc), ve kterém se sešel perfektní casting (Oates, Johnson, H.D. Stanton, Richard Dreyfuss) a byť mě tahle stará histroka nechávala chladným, musím uznat, že to šlapalo velmi dobře a že Milius už v počátku sedmdesátých let ctil odkaz Sama Peckinpaha. Když totiž dojde na přestřelky (a že jich tu je hodně), tak jsou tu uděláné hodně poctivě a bezchybně makají. Jinými slovy: když se tu střílí, tak se střílí pořádně. ()
Miliusův slušný novohollywoodský debut, Plný povědomých westernových tváří, které se nikdy nestaly hvězdami (možná proto, že to jsou divný ksichty - Warren Oates, H.D. Stanton), ale vždycky je ve filmu rádi vidíme. Práská to dost zejména ve druhé polovině, kresba postav nulová, pár odkazů na Johna Forda a Peckinpaha. Film jak od Waltera Hilla. ()
Neviděl jsem nové zpracování z roku 2009 a popravdě ani nemám zájem. Gangsterky nikdy nepatřily k mým vyhledávaným žánrům, ale tentokrát jsem si s nadšením vychutnal tuhle precizní old-schoolovou záležitost o jedném z nejslavnějších zločinců Spojených států amerických, jehož podobizna dodnes zdobí terče na cvičných policejních stříleních. Warren Oates je Dillingerem nepoddajným, drsným, zároveň hláškujícím a charismatickým, je Dillingerem duší i tělem. Zločinec a vrah zde zůstal atraktivní postavou, aniž by ho mě tvůrci při tom nutili jakkoliv adorovat či obdivovat, což jen oceňuji a prakticky k filmu jako celku nemám vážnější výhrady. Nádherná meziválečná atmosféra 30. let, jaká se tvůrcům podařila vytvořit, přímo zdobí Miliusův film, který jinak umně střídá komornější i odlehčené chvilky ze života legendárního Dillingera, dokumentárně laděnou sérii lupičských přepadení (skoro až ve stylu reportáží) a svižně nasnímanou akci (mj. série několikaminutových přestřelek!). [90%] ()
Ten film je celý takový průměrný, Dillinger chvíli vypadá jako celkem sympatický chlapík, pak zase jako pěkně bezcitný hajzl, který bere loupení a střílení jako zcela normální způsob obživy a hlavně jeho prohlášení, že vždycky chtěl krást a jeho sebestředné prohlašování : "Já jsem John Dillinger, dobře si mě prohlédněte, ať si mě zapamatujete" mu na sympatiích moc nepřidávají. Proč mu běžná veřejnost tolik fandila jsem ovšem moc nepochopila. Ale určité proslulosti, o kterou se tolik snažil, dosáhl už tím, že se jeho tvář dodnes používá na cvičné střelby u FBI. ()
Galéria (35)
Fotka © American International Pictures (AIP)
Zaujímavosti (24)
- Homer Van Meter (Harry Dean Stanton) je zobrazen na útěku z Little Bohemia a poté je zabit mstiteli v Iowě, která byla natočena v Dougherty v Oklahomě na úpatí Arbuckle Mountains. Byl zabit v St. Paulu v Minnesotě. Člen Dillingerova gangu Tommy Carroll (Jerry Summers) byl smrtelně zraněn při přestřelce s policií ve Waterloo v Iowě 7. června 1934. (classic)
- Natáčení probíhalo koncem roku 1972. Celý film se natáčel v Oklahomě. Při natáčení byly hojně využívány různé místní pamětihodnosti od Jet, Nash, Jefferson, Hunter a Enid na severu Oklahomy až po Ardmore, Dougherty, Chickasaw Lake Club, který sloužil jako Dillingerův úkryt „Little Bohemia“ ve Wisconsinu, a starý železný příhradový most u Mannsville na jihu. Místní obyvatelé Oklahoma City zahrnovali taneční sál Skirvin Tower a divadlo Midwest Theater v centru města, které plnilo funkci Biografu. Dům na konci filmu se natáčel v Dougherty. (classic)
- Během scény s Machine Gun Kellym zazní píseň „One More Chance“, kterou zpopularizoval Bing Crosby ve stejnojmenném krátkém filmu z roku 1931. Další píseň, kterou Crosby zpopularizoval, „It's Easy to Remember (And So Hard to Forget)“, byla napsána pro jeho film Mississippi, který byl uveden do kin v roce 1935, rok po Dillingerově smrti. Zaznívá během intimní scény v ložnici s Dillingerem (Warren Oates) a Billie Frechette (Michelle Phillips). (classic)
Reklama