Eternals

ETERNALS ve mně vyvolávají značně rozporuplné pocity. Na jedné straně plně respektuji některé aspekty jejich stylové i vyprávěcí výstavby. Překvapivě přehledně inscenuje jednotlivé větší akce i několik paralelně probíhajících linií, obratně pracuje s průběžným dávkováním informací ve velmi dlouhém i velmi krátkém trvání příběhů, funkčně propojuje detektivku a mytické vzorce. Na druhé straně mě ovšem iritují svým fikčním světem, příběhem i tematickým uchopením. Motivy nezávislé kinematografie, banální odkazy na kulturní dějiny a házení mnoha tisíci let tam i zpět, aniž by to bylo možné na charakterizaci a jednání postav jakkoli rozpoznat, dělají z ETERNALS ve spojení se superhrdinskými schématy ne onen údajně serióznější a dospělejší film... nýbrž jen přiblblý kýč, který je paradoxně mnohem infantilnější než všechny dosavadní marvelovky. O něco detailněji to vysvětluji na Poznámkách. (11.11.2021)

(spoilery) "Myslíš, že až tam někde najdeme ostatní Eternals, že přijmou pravdu stejně jako my? (Ano) protože pravda je osvobodí." <- wtf? __ Schizofrenní snaha rámovat konání Eternals, které je v různých měřítcích různě uchopitelné (sobecké, vražedné, genocidní, krátkozraké, velkorysé, šílené, milosrdné, antropocentrické., ..), jako souladné s wanabe universálně-objektivně-principiálními morálními hodnotami (které prý nějak přesahují lidstvo samo a dají se abstrahovat mimo perspektivu lidské rasy), bylo pro stavbu děje hrozně špatné rozhodnutí. ___ Nelze přece budovat poselství snímku jako boj dobra se zlem, a jeho (některé) hlavní hrdiny*ky jako principiální, v jádru dobré, konající v pravdě, když děj rozehráváme na darwinovském poli "přirozeného výběru" v galaktickém měřítku, kde takové pseudomoralistické kompasy prostě nefungují, nejsou aplikovatelné. Schizofrenní zejména je, že snímek tato v jádru nerozřešitelná témata zajímavě otevírá, ale nemá odvahu vykoupat v tý depce diváka, dovyprávět je do důsledku: ani krutost a šílenství prosté absence správného rozhodnutí, ani děsivost nerozřešitelného dilematu s gigantickou tíhou zodpovědnosti. Tisíce let staří Eternals otevírají pandořinu skříňku, která má sílu zpochybnit kategorické imperativy. Mají možnost uchopit témata v bolestnosti antické tragédie (a to i na osobní úrovni, jako v případě backstory dětsky vypadající Sprite). A místo toho se hrdinové promenádují s emoční vyspělostí běžných lidí běžného věku současné kultury a plácají blbosti o pravdě, která osvobozuje. Je to guláš. Škoda. (27.11.2022)

Nejpřekvapivější komiks, minimálně v rámci MCU. Nejen díky celé řádce podnětných nosných témat, ale bohužel i kvůli tomu, jak moc polarizující je. Pro mě osobně ale proto, kolik pokoutnosti a vábivých prvků v sobě má. Tyhle mlčenlivé, zamyšlené a svým způsobem roztomilé Věčné už jsem viděl dvakrát a pokaždé mi papírově neskromná stopáž přišla bolestivě krátká. Bez legrace bych chtěl čtyřhodinový film nebo nespěchající seriál, tak moc mě tenhle svět láká a mrzí mě, že kvůli marketingové nečitelnosti zůstal pro fanouškovskou základnu záhadou před i po premiéře. Pokaždé jsem po zhlédnutí hodiny i dny přemýšlel o volbách mocných, o předurčenosti k velkým věcem, o osudu a jeho proměnlivosti, o kráse obyčejného života, o lásce, která může trvat pár dní i celá staletí a v neposlední řadě o nevyhnutelnosti získávání i ztrácení nejlepších přátel. Až po všem jmenovaném přichází milá pomrknutí v podobě předávání kulturních hodnot napříč érami a i u těch je mi dobře, jen pořád kroutím hlavou nad tím, proč právě tahle maličkost funguje na veřejnost jako rudý hadr. Tak mírumilovný film s dokonale srozumitelným a potřebným poselstvím a stejně vzbuzuje tak absurdně silné negativní vášně. (27.06.2022)

Největší školní jídelna pro lobotomy nepřekvapivě uklohnila další furtdokolovou univerzální hnědou omáčku dle osvědčeného receptu: Hoďte do hrnce genderově vyváženou a řádně multukulti partičku oelasťákovaných svištivých Superbukev, zalijte třemi prdelemi patosu, přihoďte tunu wykydpedické filosofie pro přitroublé slabikovače povrchních existenciálních mouder, důkladně promíchejte neomarxistickým mentorováním a tři hodiny duste až do úplného znudění s pár škaredými anemickými animáky a hlavně s tím „strašlivým“ instantním kosmickým bubuzlem, tentokrát opět v podobě Disepšnů z planety Nekulturního potrata v galaxii Neurovegetativních vymaštěnců.  Finální břečku přibarvěte hovnem, ozdobte nadšeně uslintaným downím hýkáním a podávejte se zaujatě přikousnutým jazykem. Nutriční hodnota – nula, kalorická hodnota – naprosto vyvážená pro vyžrané slaboduché děti, vedlejší účinky – rakovina vkusu a mentální degenerace. Ale u výdejního okýnka lačná fronta a všichni jedlíci blaženě hlasitě pomlaskávají, až jim to cáká ven přes rozštěpy, a těší se na nášup. Bude zase UHO. (15.01.2022)

Je fajn, že i v Marvelu najdeme Dänikena. V rámci MCU začínám být hodně vybíravá, všechny seriály opravdu vidět nepotřebuju, ale tenhle film mi udělal radost. Hlavně rekonstrukce Ištařiny brány. Pokud by si někdo chtěl dočíst komiks na téma Eternals v češtině od Gaimana, nechť hledá v Ultimátním komiksovém kompletu č. 45 pod názvem Věční. (31.12.2021)